Žádné vazalství Česka. Černochová podepsala obrannou dohodu s USA: „Vyjednali jsme maximum možného“

„Dnešní den bych přirovnala ke dnu, kdy Česká republika vstupovala do Severoatlantické aliance, nebo i do Evropské unie. Je to významný den pro zahraničněobrannou politiku České republiky,“ řekla ministryně českým novinářům po podpisu smlouvy.

Česko-americkou dohodu o obranné spolupráci schválila česká vláda letos v dubnu. Usnadnit má případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Její součástí je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.

Černochová po podpisu smlouvy uvedla, že při bilaterálním jednání s Austinem hovořili i o pomoci Ukrajině nebo nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu. Diskutovali také o další možnosti podpory Ukrajiny nebo o možnostech výroby vojenského materiálu v Česku a o zapojení českého obranného průmyslu. Austin poděkoval za nasazení České republiky při pomoci Ukrajině.

Ministři projednali také přílet prvních vrtulníků, které z USA Česko kupuje. První by se měly do Česka dostat podle ministryně v červnu. Mluvili také o výdajích na obranu. Černochová Austinovi řekla, že Česko chce od příštího roku na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP. „Pan ministr Austin mě informoval o tom, že na summitu ve Vilniusu bude řečeno i to, že ta dvě procenta jsou minimem, takže je dobře, že to Česká republika, sice na poslední chvíli, splnila,“ doplnila.

„Střední Evropa byla v minulosti ovlivněna expanzí nedemokratických mocností, nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu,“ řekla také Černochová na jednání s americkým ministrem. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam. Považuje ji za další nástroj k prohloubení praktické obranné spolupráce mezi Českem a Spojenými státy.

Šéf Pentagonu řekl, že strategické partnerství USA a Česka nebylo nikdy silnější. Platí to podle něho hlavně po ruské invazi na Ukrajinu. Při schůzce s Černochovou děkoval Česku kromě jiného za jeho podporu Ukrajině a že se zavázalo Kyjevu pomáhat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Žádná základna

„DCA upravuje řadu dílčích oblastí včetně jurisdikce nad americkými vojáky, odpovědnost za jimi způsobené škody, osvobození od cel a daní, najímání místních pracovníků, podmínky provozování motorových vozidel či logistické podpory,“ uvádí ministerstvo obrany na svých stránkách.

Smlouva se ale nezabývá konkrétním pobytem amerických vojáků nebo případným vznikem americké základny na českém území. Smlouvu musí po podpisu ministry schválit obě komory českého parlamentu a podepsat prezident. Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA většina z aliančních zemí.

Vláda schválila obrannou smlouvu s USA: Americké základny tu nevzniknou, uklidňuje Černochová

Ředitel: Výrazně se liší od radarové smlouvy

„Spojené státy a ČR díky té smlouvě dostávají k dispozici podmínky, za kterých budou moci, pokud se obě strany tak v budoucnosti dohodnou, na území ČR působit společně české a americké ozbrojené síly. Ta smlouva není o žádné konkrétní spolupráci v konkrétním rozsahu a na konkrétním místě, v tom se mimochodem velice výrazně liší od tzv. radarové smlouvy, která byla na stole před 15 lety, ale je to smlouva, která nastavuje všechny možné obecné podmínky, které jsou potřebné pro připadnou přítomnost a spolupráci s vojáky USA na území ČR,“ vysvětloval v Událostech, komentářích Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie na Ministerstvu obrany.

Jireš odmítl, že by mělo jít o projev vazalství Česka vůči USA. „Smlouvu uzavírají dvě suverénní země na základě toho, že dospěly k názoru, že stojí o posílení vojenské spolupráce,“ upozornil Jireš. „Ta smlouva není nic nového nebo překvapivého v tom smyslu, že už ji má 24 dalších členských států NATO, několik dalších jich právě dojednává, kromě jiného Dánsko a Finsko. Je to nějaký standardní nástroj, který v alianci už desetiletí existuje a který zajišťuje hladší praktickou spolupráci mezi ozbrojenými silami. ČR se sama rozhodla, že bude svou obranu realizovat v rámci spojenectví v NATO, to je základní princip naší obranné a bezpečnostní politiky v posledních 30 letech. Tato smlouva, kterou paní ministryně ve Washingtonu podepíše, znamená další prvek do celkové mozaiky naší spolupráce se spojenci v rámci aliance,“ dodal Jireš.

Černochová: Maximum možného

Že obranná dohoda není smlouvou o pobytu amerických vojáků v ČR nebo smlouvou o umístění vojenské základny, na to upozornila později ve Washingtonu i ministryně Černochová.

„Vyjednali jsme maximum možného, co Česká republika vyjednat mohla, jsme 24. zemí, která bude smlouvu mít,“ uvedla ministryně v rozhovoru, který odvysílala Česká televize.

„Smlouva nezakládá právo USA, aby na našem území umisťovaly vojáky a základny,“ doplnila v rozhovoru s médii poté, co se spolu s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou u sochy Tomáše Garriguea Masaryka poklonila památce prvního československého prezidenta.

„Tomáš Garrigue Masaryk nám zanechal silný odkaz. Washingtonská deklarace z roku 1918 byla opřena o jeho víru v demokracii a mimořádné vztahy s USA. Obranná smlouva DCA, která bude dnes podepsána, je symbolickým navázáním na to, co on započal,“ napsala k tomu na twitteru Pekarová Adamová

V Praze se chystají protesty

Americký ministr obrany Austin loni v září navštívil Česko. S bývalým českým prezidentem Milošem Zemanem se shodli na tom, že obranná spolupráce mezi ČR a USA je na vysoké úrovni a že obě země chtějí pokračovat v jejím posilování a prohlubování. Austin také jednal s premiérem Petrem Fialou a Černochovou, která označila Spojené státy za nejdůležitějšího spojence ČR.

Proti podpisu obranné dohody se přesto v Praze dnes chystá protest - organizují jej České mírové hnutí a KSČM, svolaly jej před americké velvyslanectví.