14°C
Vyšetřovat zvěrstva na Ukrajině budou i Češi, schválila vláda. Vyšle vojenské policisty
Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až 15 příslušníků Vojenské policie. Český příspěvěk do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) na dnešním zasedání schválila vláda. Projednávala také návrh na přistoupení k ujednáním Artemis, tedy iniciativě USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles, který rovněž potvrdila.
Vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. „Příslušníci Vojenské policie by měli být nasazeni primárně na území Ukrajiny, nicméně úkoly mohou plnit též v Nizozemsku, kde ICC sídlí,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský. Vyslaný tým nebude ve prospěch ICC působit v zahraničí nepřetržitě. Bude nasazen několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. Počet nasazení se bude odvíjet od konkrétního požadavku ICC i možností resortu ministerstva obrany.
Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letos by náklady na ni měly být 12,4 milionu korun, příští rok 17,2 milionu.
Táborský poznamenal, že vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy 40 smluvních stran tzv. Římského statutu, na základě kterého Mezinárodní trestní soud vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.
Čeští vojáci v Nigeru
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také vládě navrhla a kabinet schválil vyslání až 20 vojáků speciálních sil do afrického Nigeru. „Vojáci by zde působili jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit,“ uvedl Táborský. Mise ministerstvo obrany vyjde na 162 milionů korun.
„Speciálové“ v Nigeru můžou působit buď samostatně, nebo ve spolupráci s armádami členských států NATO a EU, které se v Nigeru či Sahelu už angažují. Ze zemí NATO jde konkrétně o USA, Kanadu, Francii, Německo, Belgii a Itálii. Výcvik by se konal například v nigerském Výcvikovém centru speciálních sil v Tillii, které vybudovalo Německo.
České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali. Černochová avizovala, že Česká republika se bude chtít v Sahelu i nadále angažovat.
Česko se chce podílet na průzkumu vesmíru
Vláda na dnešním zasedání řešila také návrh na přistoupení k ujednáním Artemis, tedy iniciativě USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval, že návrh byl schválen a uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025.
„Svým podpisem se Česko připojí k více než dvěma desítkám zemí z celého světa. Kromě posílení mezinárodních vazeb je to také velká příležitost pro náš vesmírný průmysl, vědu a výzkum, kterou nepromarníme,“ uvedl Lipavský. Součástí ujednání jsou například Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie.
Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany opět na lunární povrch. První fází tohoto programu byla loňská mise Artemis I, kdy modul Orion z Floridy k Měsíci vynesla raketa Space Launch System (SLS). Modul za 26 dní mise urazil 2,2 milionu kilometrů a pokořil rekord vesmírného plavidla navrženého pro posádku ve vzdálenosti od Země, který v roce 1970 stanovil let Apollo 13.
