Prezidentské „taxi“ z Islandu: Po Pavlovi svezla Čaputová i kolegy z Moldavska a Rakouska

Prezident Petr Pavel měl už cestou na summit netradiční přesun - svezl se totiž slovenským vládním speciálem, v Kodani ho vyzvedla slovenská kolegyně Zuzana Čaputová, se kterou byl koncem dubna i na Ukrajině.

Cestou zpět se osazenstvo sloveského speciálu rozrostlo ještě o dvě další hlavy států,moldavskou prezidentsku Maiu Sanduovou a rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellen. Fotografii z paluby zveřejnila sloveská prezidentská kancelář.

Pavlovo cestování: Autem, vlakem i běžnou leteckou linkou. Na motorce vyrazí do Bavorska

Pavel na summitu řekl, že nevidí důvod, proč by Česko nemělo ratifikovat Istanbulskou úmluvu Rady Evropy,

„Jsme jedním z posledních států Evropy, který se k Istanbulské úmluvě nezavázal,“ připomněl dnes prezident Pavel na končícím summitu Rady Evropy v Reykjavíku. „Nevidím jediný skutečný důvod, proč bychom to neměli udělat,“ dodal.

Česko úmluvu sice v roku 2016 podepsalo, aby ale začala platit, musí ji ještě ratifikovat obě komory Parlamentu a poté podepsat prezident.

Dokument v ČR vyvolával v posledních letech silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Odpůrci úmluvy tvrdí, že není potřeba a že by proti sobě postavila muže a ženy.

Naopak zastánci ji považují za nástroj ke zlepšení záchranné sítě pro oběti násilí, protože je výčtem řešení, jak násilí vymýtit, posílit prevenci i vymahatelnost práva. Podle ženských organizací se však úmluva stala terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.

Pavla svezla Čaputová slovenským speciálem na Island! Zelenskyj si summit osobně nechal ujít

Skutečnost, že Praha Istanbulskou úmluvu doposud neratifikovala, vrhá podle diplomatických zdrojů na Českou republiku špatné světlo u partnerů v západní Evropě. Ti prý totiž dokument považují za určitý znak „civilizační vyspělosti“. Úmluvu ratifikovaly i katolické země jižní Evropy nebo Ukrajina čelící ruské agresi.

Mezi zeměmi, které Istanbulskou úmluvu zatím neratifikovaly, je kromě Česka například také Slovensko nebo Maďarsko. Turecko od úmluvy Rady Evropy nazvané podle tureckého města, kde byla v roce 2011 poprvé otevřena k podpisu, odstoupilo v roce 2021. Ratifikovalo ji přitom v roce 2012 jako první ze signatářů.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců.

Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.