Pavla svezla Čaputová slovenským speciálem na Island! Zelenskyj si summit osobně nechal ujít

Petr Pavel na Island dorazil kvůli summitu Rady Evropy (instituci nezávislé na Evropské unii). Mezi tématy jsou možnosti další podpory Ukrajiny. Český prezident přitom vyrazil na ostrov slovenským vládním speciálem. Na jeho palubě jednal s Čaputovou, ale také se slovinskou prezidentkou Natašou Pircovou Musarovou.

Na Islandu byly v plánu schůzky s prezidentem Islandu Gudnim Jóhannessonem či s prezidentem Lotyšska Egilsem Levitsem. S Jóhannessonem Pavel řešil důraz na zřízení tribunálu pro válečné zločiny na Ukrajině, podporu členství Kosova v Radě Evropy či podporu ratifikaci Istanbulské úmluvy.

„Na poslední návštěvě pana prezidenta jsme se domluvili, že budeme z úsporných a ekologických důvodů dělat některé zahraniční cesty spolu, takže teď jsem vzala pana prezidenta na společnou cestu. A na oplátku jsem zase dostala nabídku letět s panem prezidentem na summit ve Vilniusu. Je to ukázka dobrých bilaterálních vztahů. Cestou zpět vezmeme nejspíš také rakouského prezidenta a je tu už teď s námi i slovinská prezidentka. Takže je to prezidentský speciál v tom pravém slova smysl. Je to opravdu symbolické, že jsme dobří partneři,“ uvedla Zuzana Čaputová.

„Je to ekonomické, protože nám to ušetří peníze a navíc nám to dává čas zkonzultovat naše postoje,“ doplnil Pavel.

Pavla se tázala poslankyně Ukrajiny: Kde máme stíhačky F-16? Moje dítě už chodí a stále nic

Pavel se předtím v Dánsku stihl setkat s premiérkou Mette Frederiksenovou, královnou Markétou II., exšéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem, ale také s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou.

Vyfotil si i symbol Kodaně - bronzovou sochu malé mořské víly. A na závěr své návštěvy dostal při recepci na českém velvyslanectví darem vlastní podobiznu z lega. Společnost Lego Group sídlí v dánském Billundu.

Na Island dorazí i Zelenskyj?

V Dánsku řešil Pavel do značné míry dění na Ukrajině a odpor Putinem napadené země, na Islandu tomu není jinak. A to navíc za účasti velkých evropských politiků - dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak či italská premiérka Gigorgia Meloniová.

Všichni přitom mají společné i to, že se nedávno osobně setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který o víkendu cestoval po Evropě. Islandského summitu se však zúčastnil jen na dálku.

„Po zahájení summitu se budou státníci účastnit tematických kulatých stolů, prezident Pavel se zapojí do kulatého stolu na téma ′Supporting Ukraine - solidarity and accountability′. Bude mluvit na podporu Ukrajiny, zejména tedy Ukrajinců jakožto národa. Ve svém projevu se plánuje obrátit na společenství demokratických zemí světa, aby podporovaly Ukrajinu v takové míře, jaká je nezbytná pro její vítězství, a poskytovali jí asistenci tak rychle, jak je možné,“ uvedla dopředu pro Blesk prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.

Registr škod na Ukrajině

Pavel s Čaputovou vyrazili společně na Ukrajinu na konci dubna. O své zkušenosti a dojmy se podělí na Radě Evropy se zástupci dalších států.

„Podělí se s ostatními státníky o své zkušenosti z návštěvy na Ukrajině, odkud se vrátil před dvěma týdny, a také vysvětlí, jaké důsledky by pro Evropu měl další zamrzlý konflikt. Ve svém projevu na Radě Evropy pak bude mluvit o soudržnosti evropského společenství v podpoře Ukrajiny, především s odkazem na zřízení mezinárodního soudního tribunálu pro válečné zločiny na Ukrajině. Bude podporovat vznik registru škod v co nejkratším čase,“ dodala Řeháková.

Lídři zemí Rady Evropy hledají na summitu v Reykjavíku způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody na Ukrajině. Vzniknout má jejich registr. „Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ řekl o registru při přichodu na summit Pavel.

Podle něj bude potřeba být při tvorbě právních podmínek pro systém odškodnění kreativní. „Jde i o to, jakým způsobem zajistit finanční prostředky pro reparace ... a myslím, že právníci intenzivně hledají cesty, jak konfiskovat majetek ruského státu a tento majetek použít pro nápravu škod na Ukrajině," uvedl Pavel.

Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.

„Musí se někde začít, kdybychom nezačali shromažďovat žádosti (obětí) a nezačali vyčíslovat škody, nedostaneme se ani k dalšímu kroku,“ řekl novinářům český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. Dodal, že je důležité, že nároky poškozených zaštítí mezinárodní organizace a nebude je zpracovávat jen samotný stát, který je obětí agrese.

Rusko bylo do loňského března členem Rady Evropy, kvůli vpádu na Ukrajinu bylo ale vyloučeno. Něco takového se stalo poprvé od roku 1949, kdy organizace sídlící ve Štrasburku vznikla. Německý kancléř Olaf Scholz na summitu vyzval demokratické společenství, aby „nebořilo mosty k jinému Rusku a Bělorusku", tedy odpůrcům režimu v těchto zemích. Mělo by podle něho pro tyto země nechat otevřenou perspektivu demokratické budoucnosti, „ačkoliv se nám to dnes může zdát nepravděpodobné".