Pavla se tázala poslankyně Ukrajiny: Kde máme stíhačky F-16? Moje dítě už chodí a stále nic
Prezident Petr Pavel vyrazil na státní návštěvu Dánska, kde opět narážel na téma války na Ukrajině. Separátně jednal s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou, během své tiskové konference pak čelil dotazům ukrajinské poslankyně Oleksandry Ustinové ohledně dodávek stíhaček pro Ukrajinu.
Pavel vystoupil s proslovem na Demokratickém summitu, ve kterém mluvil o hodnotách, které demokracie spojují.
„Západní svět musí spolupracovat s demokratickými státy jinde ve světě, jinak toho využije Rusko nebo Čína,“ pronesl Pavel před stovkami účastníků, mezi kterými nechyběla ani bývalá britská premiérka Liz Trussová. Ta stejně jako Pavel varovala před Čínou a označila ji za hrozbu, kterou mnozí lidé podle ní ještě stále nechápou.
Setkání se zahraničními novináři a Petrem Pavlem posléze narušila ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová, která se začala ptát na vojenskou techniku. Konkrétně na stíhačky.
Poslankyně Ukrajiny: Kde máme stíhačky?
„Kde máme stíhačky F-16?“ oslovila českého prezidenta Pavla poslankyně Ukrajiny a apelovala, že včera už bylo pozdě. „Když začala válka, byla jsem v devátém měsíci těhotenství, teď už moje dítě chodí, ale Ukrajina pořád stíhačky nemá,“ dodala.
„Je to bohužel dlouhý proces, trénink pilotů na tenhle typ stíhaček je těžký,“ odvětil jí Pavel. Společně si pak podali ruku a vyfotili se. „Pomozte nám vyhrát tuhle válku,“ vzkázala poslankyně.
Začala mluvit bez vyzvání. Na závěr si však spolu s Pavlem s úsměvem podali ruce. „Vím, že Česko stíhačky nemá. Ale může popostrčit ostatní státy, aby nám je daly,“ dodala. „Podporuji to,“ reagoval Pavel na ukrajinský požadavek na stíhačky.
Následné jednání mezi Pavlem a estonskou premiérkou Kajou Kallasovou trvalo přibližně 40 minut. Jednali spolu o Ukrajině a bezpečnosti.
Na tiskovce Pavel připomněl, že mnoho západních politiků bylo dlouho přesvědčeno, že s Ruskem bude možné obchodovat a dohodnout se. „Probudit se“ ale měli už v roce 2014, kdy Rusové anektovali ukrajinský Krym. Ruská armáda se podle českého prezidenta nyní na Ukrajině chová jako nacistické Německo za druhé světové války, když třeba útočí na civilní cíle.
Na rozdíl od Ruska má ovšem podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. „Čína je naším strategickým soupeřem, netají se tím, že by chtěla přepsat mezinárodní právní a obchodní systém, aby lépe vyhovoval jejím zájmům,“ řekl Pavel.
Zároveň připomněl, že Peking se dosud snažil vybudovat si postavení ve světě ekonomickými prostředky, zajistil si klíčové nerostné suroviny a má silný vliv v mnoha afrických zemích. „To nás nemůže nechat v klidu a měli bychom ke všemu, co se týká Číny, přistupovat velice obezřetně,“ dodal.
Zvýšení dodávek munice Ukrajině
Pavel se předtím v Kodani setkal i s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu.
„Dohodli jsme se, že budeme hledat další způsoby, jak pomoci, jak kombinovat dánské zdroje a kapacitu našich výrobních závodů, abychom mohli vyrobit více munice a poslat ji na Ukrajinu,“ uvedl prezident, kterého v Kodani přijala také dánská královna Margrethe II.
Podívejte se na nové snímky – ukrajinští obránci se vrátili do vlasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Český prezidnet jede na státní návštěvu Dánska a ukrajinská poslankyně, se ho bez vyzvání ptá, kde jsou stíhačky , které jim slíbil
Kde a komu a co ještě český prezident nasliboval ? Smrdíme korunou, ale prezidnet dělá haura a slibuje jak o život