Pavla se tázala poslankyně Ukrajiny: Kde máme stíhačky F-16? Moje dítě už chodí a stále nic
Prezident Petr Pavel vyrazil na státní návštěvu Dánska, kde opět narážel na téma války na Ukrajině. Separátně jednal s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou, během své tiskové konference pak čelil dotazům ukrajinské poslankyně Oleksandry Ustinové ohledně dodávek stíhaček pro Ukrajinu.
Pavel vystoupil s proslovem na Demokratickém summitu, ve kterém mluvil o hodnotách, které demokracie spojují.
„Západní svět musí spolupracovat s demokratickými státy jinde ve světě, jinak toho využije Rusko nebo Čína,“ pronesl Pavel před stovkami účastníků, mezi kterými nechyběla ani bývalá britská premiérka Liz Trussová. Ta stejně jako Pavel varovala před Čínou a označila ji za hrozbu, kterou mnozí lidé podle ní ještě stále nechápou.
Setkání se zahraničními novináři a Petrem Pavlem posléze narušila ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová, která se začala ptát na vojenskou techniku. Konkrétně na stíhačky.
Poslankyně Ukrajiny: Kde máme stíhačky?
„Kde máme stíhačky F-16?“ oslovila českého prezidenta Pavla poslankyně Ukrajiny a apelovala, že včera už bylo pozdě. „Když začala válka, byla jsem v devátém měsíci těhotenství, teď už moje dítě chodí, ale Ukrajina pořád stíhačky nemá,“ dodala.
„Je to bohužel dlouhý proces, trénink pilotů na tenhle typ stíhaček je těžký,“ odvětil jí Pavel. Společně si pak podali ruku a vyfotili se. „Pomozte nám vyhrát tuhle válku,“ vzkázala poslankyně.
Začala mluvit bez vyzvání. Na závěr si však spolu s Pavlem s úsměvem podali ruce. „Vím, že Česko stíhačky nemá. Ale může popostrčit ostatní státy, aby nám je daly,“ dodala. „Podporuji to,“ reagoval Pavel na ukrajinský požadavek na stíhačky.
Následné jednání mezi Pavlem a estonskou premiérkou Kajou Kallasovou trvalo přibližně 40 minut. Jednali spolu o Ukrajině a bezpečnosti.
Na tiskovce Pavel připomněl, že mnoho západních politiků bylo dlouho přesvědčeno, že s Ruskem bude možné obchodovat a dohodnout se. „Probudit se“ ale měli už v roce 2014, kdy Rusové anektovali ukrajinský Krym. Ruská armáda se podle českého prezidenta nyní na Ukrajině chová jako nacistické Německo za druhé světové války, když třeba útočí na civilní cíle.
Na rozdíl od Ruska má ovšem podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. „Čína je naším strategickým soupeřem, netají se tím, že by chtěla přepsat mezinárodní právní a obchodní systém, aby lépe vyhovoval jejím zájmům,“ řekl Pavel.
Zároveň připomněl, že Peking se dosud snažil vybudovat si postavení ve světě ekonomickými prostředky, zajistil si klíčové nerostné suroviny a má silný vliv v mnoha afrických zemích. „To nás nemůže nechat v klidu a měli bychom ke všemu, co se týká Číny, přistupovat velice obezřetně,“ dodal.
Zvýšení dodávek munice Ukrajině
Pavel se předtím v Kodani setkal i s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu.
„Dohodli jsme se, že budeme hledat další způsoby, jak pomoci, jak kombinovat dánské zdroje a kapacitu našich výrobních závodů, abychom mohli vyrobit více munice a poslat ji na Ukrajinu,“ uvedl prezident, kterého v Kodani přijala také dánská královna Margrethe II.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Český prezidnet jede na státní návštěvu Dánska a ukrajinská poslankyně, se ho bez vyzvání ptá, kde jsou stíhačky , které jim slíbil
Kde a komu a co ještě český prezident nasliboval ? Smrdíme korunou, ale prezidnet dělá haura a slibuje jak o život