Dražší točené pivo i tiché víno? „Koalice by to s lidovci musela vyobchodovat,“ míní expert
Vyšší DPH na točené pivo, spotřební daň na tiché víno. Tyto dvě položky figurují v možných úpravách státního rozpočtu, které mají politici co nevidět představit. U obou panují obavy. Mezi politiky se za víno aktivně staví KDU-ČSL, přestože i vyšší daň za pivo by to podle lidoveckého poslance Michaela Kohajdy přinesla nevoli. Pro zdanění tichého vína jsou naopak Piráti. „Typická ,neřest,´“ reagovala pro Blesk Zprávy místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Politolog Lukáš Jelínek Blesk Zprávám řekl, co by zdanění vína mohlo „rozseknout“. Ekonom Štěpán Křeček dodal, proč by pivo nemělo být ve stejné daňové sazbě jako kojenecká výživa.
V případě piva je to strach o vesnické hospody. Zvlášť ty, které nevaří. „Zdražení ceny piva by samozřejmě přineslo jistou nevoli,“ řekl Blesk Zprávám Michael Kohajda (KDU-ČSL).
„Věřím, že i když DPH vzroste a já budu muset ceny zvednout, tak si stejně štamgast, který sem roky chodil, přijde dát pivo. Ale nevypije jich třeba tolik jako dříve,“ řekl už dříve Blesku hostinský Jakub Haidlmaier (43). Jedenáctka Chodovar u něj stojí 40 Kč a s vyšším DPH by zdražila asi o 4 koruny.
„Samozřejmě se o aktuální projednávání změn zajímají všichni producenti daněmi zatížených výrobků. Žádná změna zdanění však nesmí vyvolat ohrožení jakéhokoliv podnikání, neboť by se tím dosáhlo opačného efektu, tedy snížení daňových výnosů,“ uvedl Kohajda.
Víno by podražilo o více než 20 korun. Obavy jsou o moravské vinice, zvlášť ty menší do 60 nebo 70 ha. V tomto případě si ale Kohajda obecně nemyslí, že by tiché víno mělo být nějak výrazněji zdaněno, řekl. Jedním z argumentů, který používají i sami vinaři, je případná náročná administrativa.
„Problém zavedení zdanění tichého vína nespočívá v dani samotné, ale spíše ve velmi náročné daňové administrativě, která by vinaře zatížila více než samotná daň. Z tohoto důvodu je tedy potřeba k této problematice přistupovat velmi citlivě, s rozmyslem a na základě jasných výpočtů,“ vysvětlil Kohajda.
Souhlasí s ním Štěpán Weitosch z Cechu českých vinařů. „Přišlo se na to, že to, co by stálo tu daň vybírat, je skoro to, co by se vybralo. Doufám, že to neprojde. Když je to spotřební daň, tak všechny nádoby by měly být cejchované, ve vinařství by měl být celní sklad a jenom to zatíží i státní správu, celníky,“ dodal.
Richterová: Kdo v Česku nepije, je za suchara
Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada by restriktivní cesta měla být použitá, jen pokud by například stoupala spotřeba alkoholu. „To je ale v uplynulé dekádě u nás právě naopak, snižují se nehodovosti, smrtelné nehody, snižuje se počet ošetřovaných. Takže primárně bych pokračoval v tom, co se děje, stimuloval bych firmy, aby zdaňovaly primárně na straně daně z přidané hodnoty a daň z příjmů,“ uvedl.
Nesouhlasí Olga Richterová (Piráti). „Když člověk v Česku nepije, je za suchara. Přitom se pořád vyjevují další a další negativní dopady vysoké spotřeby alkoholu. Je to typická ,neřest´, kde společnost řeší důsledky v podobě zdravotních potíží, rozpadajících se vztahů, třeba i domácího násilí, a stojí to nás všechny značné peníze. Proto jsem pro zvýšení spotřební daně jak na cigarety, tak i na alkohol včetně takzvaného tichého vína, které doposud takto zdaněno není, přitom je většina z dovozu, nikoliv od našich vinařů,“ řekla Blesk Zprávám.
Podle Kohajdy je u neřestí problém v tom, že spotřební daně jsou v legislativě dány pevnou částkou. S ohledem na růst cen zboží se ale podíl sazby daně v ceně zboží snižuje. „Z tohoto důvodu je potřeba tyto sazby změnit.“
Weitosch případné zdražení tichého vína považuje za příliš velké. Mohlo by kvůli němu dojít k totální likvidaci českého a moravského vinařství, které pak nebude konkurenceschopné, uvedl. „Poslední dobou se velmi špatně prodává, lidé nemají peníze a samozřejmě to dopadá i na vinařský sektor. Tohle by byla ale poslední rána, která by nás mohla postihnout. Jestli to projde, tak skončí opravdu spousta vinařů, kteří to nebudou schopni ekonomicky utáhnout.“
Pivo daněno jako kojenecká výživa
Sám očekává to nejhorší, přičemž problematiku srovnal také s možným vyšším DPH na pivo. „Doufám, že zvítězí rozum a spotřební daň se uváží. Když srovnáte výrobu piva a vína, tak tam je rozdíl. U výroby vína máte mnoho vstupů, hodně manuální práce a podobně. Na výrobu půl litru piva potřebujete naopak minimum chmelu. U lihu nic nepřidáváte, když má ovoce cukry a pálí se to, které nemá prvotřídní jakost,“ uvedl.
V rámci daňových změn se hovoří o sloučení tří současných sazeb DPH do dvou. Jak už bylo zmíněno, konkrétně zlatavý mok by se mohl přesunout z nejnižší 10 % sazby na 21 %.
„Co se týče piva, tam se domnívám, že stačí pouze odstranit naprosto nelogickou záležitost. Točené pivo máme ve druhé snížené sazbě DPH 10 % podobně jako třeba u kojenecké výživy. Podle mě bychom neměli u alkoholických nápojů uplatňovat sníženou sazbu DPH, pivo bych dal do základní sazby. Jinak si nemyslím, že by byly potřeba další výrazné úpravy,“ míní premiérův poradce, ekonom Štěpán Křeček.
„Přesun čepovaného piva do základní sazby DPH považujeme za nesystematický krok, který poškodí zejména provozovatele hospod a restaurací, ale také stovky minipivovarů, které jsou na prodeji čepovaného piva závislé. Navíc je to opačný trend, než vidíme v řadě zemí, včetně Slovenska a Velké Británie,“ uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, a dodala: „Přes 50 % gastronomických zařízení neprodává teplé jídlo, a jejich příjem je tedy závislý na prodeji piva a dalších nápojů. Pokud ceny vlivem vyššího DPH vzrostou, povede to k dalšímu odlivu hostů z hospod a restaurací.“
„Hospody jsou přitom důležitým a často jediným společenským centrem v menších městech a na vesnicích. Snížení návštěvnosti hospod a restaurací, a jejich případné zavírání, ve svém důsledku povede k nižšímu výběru DPH, než vláda plánuje,“ doplnila Ferencová.
„To je otázka srozumitelnosti daňového systému, měl by být co nejjednodušší. Alkohol by podle mě měl mít jednu stejnou daňovou sazbou, maximálně bych si uměl představit jiné zdanění tvrdého vysokostupňového alkoholu a toho ostatního. Ale aby se různými sazbami danily různé typy piva nebo různé typy vína, to nedává smysl. A pokud vláda chce sáhnout do těchto daní, tak by asi dávalo logiku, aby to zdanění u piva i u vína prostě sjednotila i za cenu toho, že s tím nebudou některé politické strany nebo lobbistické skupiny nespokojeny,“ zhodnotil situaci pro Blesk Zprávy politolog Lukáš Jelínek.
Zdanění tichých vín, jako by se ve veřejné debatě objevovalo a zase mizelo. Uvažovalo se o něm například i za covidu. „Vždycky se to objeví, když stát nemá peníze,“ uvedl Weitosch. Co by mohlo rozhodnout tentokrát?
„Ke zrušení toho daňového zvýhodnění by podle mě mohlo dojít jenom v případě, kdyby to zbytek koalice vyobchodoval s lidovci za něco jiného,“ řekl Blesk Zprávám politolog Jelínek s odkazem na to, že proti zdanění tichých vín vystupuje hlavně KDU-ČSL.
Kdy by prošla spotřební daň na tichá vína?
„Ta nižší daň na tichá vína, to je typický produkt lobbingu vinařů, kteří se to v minulosti snažili prosadit přes sociální demokraty, přes lidovce i přes další strany, které mají na jihovýchodě Moravy silnou podporu. A zdá se, že lidovci s tím v tuto chvíli nejsou moc ochotní cokoliv dělat, aby neznejistili své voliče. Ale pokud by na tom zrušení zbytek koalice trval, tak pokud by lidovcům nabídli nějaké jiné ústupky, daňové zvýhodnění by mohlo mít namále,“ vysvětlil.
Zdá se, že oproti zdanění tichého vína se o vyšším DPH na pivo mluví méně. Podle Jelínka to je tím, že ještě není jisté, co všechno se bude měnit. Dražší pivo se navíc vedle možných tvrdších dopadů na životní úroveň může ztratit.
„Ale možná je to dané také tím, že pivo u nás pořád ještě není nějak extrémně drahé, třeba i ve srovnání s ostatními zeměmi není. A pivaři si na něj vždycky nějakou tu korunu ušetří. Kdyby ale mělo dojít k nějakému vyššímu zdanění piva, tak v tom okamžiku by to vyšší nespokojenost vyvolat mohlo,“ předvídá Jelínek.
Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) upozornila, že v Česku máme jednu z nejvyšších spotřeb alkoholu na světě. Její zdravotní dopady zemi vyjdou ročně na 11 miliard korun. Také to zatěžuje zdroje a kapacity, které pak nevystačí na zodpovědnější jedince. „Daňové příjmy ze zdanění alkoholu jsou přitom u nás v rámci EU podprůměrné, což nedává smysl. Takže ano, jsem pro zvýšení spotřební daně na alkohol a stejně tak i na cigarety,“ sdělila Blesk Zprávám.
„Na příjmové stránce je pro nás jednou z hlavních priorit právě zvýšení některých typů spotřební daně, jako je daň z hazardu, cigaret či lihu,“ potvrdil Blesk Zprávám také Lukáš Vlček (STAN). Změny v oblasti příjmů státního rozpočtu jsou podle něj nezbytné, přímé daně přitom vidí jako poslední možnost. Apeluje, že opatření by neměla dopadnout na nízkopříjmovou třídu.
Přesto u tichých vín zůstává jako jeden z argumentů tradice. „Vinice a ta réva vinná sem prostě do naší republiky patří, je to, je to součástí našeho kulturního dědictví a myslím si, že tohle by nás opravdu položilo,“ sdělil Weitosch.
„Domnívám se, že tichá vína mají zvláště na Moravě obrovskou tradici. Je to spojeno s tamní kulturou, folklorem a zároveň vinaři jsou aktuálně v relativně složité situaci. Proto si myslím, že bychom neměli zavádět spotřební daň na tichá vína, měli bychom spíše zvýšit daně u tvrdého alkoholu, ale u toho vína bych ponechal současný stav. Vinaři potřebují být na vinohradu, a nikoliv u formulářů daňového přiznání. A myslím si, že ani ten výnos z té daně by nebyl tak velký, kdybychom odečetli náklady na výběr a na administrativu,“ řekl Křeček.
Tichá vína se zdražují "potichu".....