První slova Pavla po návratu z Ukrajiny: Přimluví se za munici, na cestě strávil 18 hodin
Prezident Petr Pavel se dnes vrátil ze své dvoudenní návštěvy Ukrajiny, kde byl se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Do Prahy jeho letadlo dosedlo po 12. hodině. Pavel na následném tiskovém brífinku prozradil, že výprava byla náročná, jen na cestě zpět strávil zhruba 18 hodin. Popsal také, že chce nyní se spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu, která jí má kritický nedostatek.
Vlak s prezidentem Pavlem krátce po 09:15 překročil polské hranice s Ukrajinou, ukončil tak její návštěvu.
Pavel přicestoval na Ukrajinu v pátek se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Oba v pátek v Kyjevě jednali i s jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten uvítal, že Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti.
„Byla to náročná cesta na organizaci a zabezpečení,“ řekl prezident Pavel po příletu z Ukrajiny a poděkoval všem, kteří se na cestě podíleli.
„Cesta nebyla jen symbolickým gestem Česka, ale byla snahou o naplnění naší podpory, zhodnocení dosavadní a naznačení cest pro další podporu, byla podkladem pro další úkoly, na kterých budeme dále pracovat. Týkají se nejen válečného materiálu, ale i válečné obnovy a další spolupráci Česka a Ukrajiny,“ dodal prezident.
Pavel: Ukrajině chybí munice
„To, co Ukrajina potřebuje ze všeho nejvíc, je munice. Její kritický nedostatek omezuje schopnost Ukrajiny efektivně se bránit a limituje schopnost provést úspěšnou protiofenzívu,“ řekl Pavel po příletu na vojenské letiště v pražských Kbelích. Rusové podle něj denně vystřelí čtyřnásobek až pětinásobek toho, co Ukrajinci.
„Budeme hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice z našich zdrojů,“ uvedl prezident. Zároveň chce o problému jednat i se spojenci. Ti podle něj dodávají velmi efektivní techniku, avšak s naprosto minimálním množství munice. Ukrajinci pak stroje mohou nasadit jen na několik dní, a potom je musí stáhnout zpátky. „To skutečně nedává smysl,“ podotkl Pavel.
Potřebná munice už se podle něj v ČR mnohdy nevyrábí, je ale dostupná v některých jiných státech. „Její zásoby jsou často v zemích, které tradičně odebíraly sovětskou techniku,“ přiblížil s tím, že bude hledat způsob, jak munici z těchto zemí dostat právě na Ukrajinu.
Co bylo v malované truhle?
Dále Pavel vzkázal českým občanům, že pomoc Ukrajině neznamená přeliv financí jen na ukrajinskou stranu, ale společně s Ukrajinou se bude Česko podílet na dalších projektech, jako je výroba zbraní, munice a dalších technologií.
„Česko může Ukrajině pomoci v oblasti zdravotnictví a dopravě, vodohospodářství a také v kosmickém výzkumu,“ dodal Pavel.
Pavel také řekl, že Česko bude podporovat vstup Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO. „V nouzi poznáš přítele a Ukrajinci nám dali najevo, že pro ně přátelé jsme a dali mi najevo a to, co jsme pro ně udělali a děláme tak si budou pamatovat po generace,“ uzavřel prezident.
Pavel přiblížil, jaký dárek na Ukrajině dostal. „V malované truhle byla vojenská přilba a polní nádobí, všechno omalované květy. Je to symbolický dárek ve stylu 60. let,“ prozradil Petr Pavel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích. Agentura DPA to označila za ruský úspěch, protože ruská média zveřejnila snímky z jejího příletu vládním letounem do Švýcarska a následného uvítání květinami.
Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.
Vyšetřovatelé podle serveru Meduza Komlevovou obvinili z dobrovolného přidání se k takzvaně extremistické komunitě. Novinářka podle médií v minulosti spolupracovala jako dobrovolnice s Navalného Fondem boje proti korupci (FBK), než ho ruské úřady v roce 2021 označily za extremistickou organizaci a zakázaly.
