Vedení České pošty vysvětlilo: Proč zruší zrovna vaši pobočku? Důležitá byla tři kritéria

Počet poboček pošty se má k 1. červenci snížit o 300 na 2900. Vláda o tom bude rozhodovat zřejmě tento týden.

Štěpán uvedl, že se změní jen jeden základní parametr, a tedy že docházková vzdálenost nebude dva kilometry. „Docházková vzdálenost na poštu by měla být tři kilometry vzdušnou čarou,“ řekl na tiskové konferenci.

Za posledních pět let klesl podle České pošty zájem o tradiční poštovní služby vlivem digitalizace o 40 procent. Pobočková síť se přitom nezměnila. Pošta podle Štěpána nezavře pobočky v obcích, kde je pouze jedna a seznam byl poslán hejtmanům a řádně projednán. Podle Štěpána se řešilo i to, aby se ČP zaměřila na rostoucí poptávku po zasílání balíků. 

Jako příklad rušení poboček a jak k tomu ČP přistupovala, si vzal Štěpán město Ústí nad Orlicí. „Žije zde 14 tisíc obyvatel a jsou tu čtyři pobočky. My se rozhodli tři zrušit, přičemž kapacita přepážkohodin odpovídá tomu, co jsem řekl, tedy poptávce po poštovních službách, a odpovídá legislativním parametrům,“ vysvětlil na tiskové konferenci. 

Podle Štěpána určitě není jediným měřítkem právě počet poboček. Zmínil kvality služeb na základě velikost přepážek a času u ní strávených – a to nyní odpovídá zájmu o služby ČP. Typický zákazník totiž podle Štěpána přijde na ČP zhruba dvakrát měsíčně. Neříká pak, že nebudou fronty. „Ty jsou i dnes,“ konstatoval. 

Bartoš hájí rušení poboček: Poštu lidé kritizovali, že je neschopná. A hrozil její bankrot

Pobočky, které budou nově spádové pro klienty, jejichž pošta bude zrušena, pak podle Štěpána zajistí dostatečnou kapacitu pro jejich obsluhu. Budou také otevřeny každý den. 

Podle zástupce ředitele významně klesá zájem o služby ČP. „Pokud jsme v roce 2018 realizovali 213 milionu transakcí, predikujeme, že nyní to bude 125 milionu,“ konstatoval a zmínil, že neexistuje jiná služba a firma, která by při těchto číslech neměnila svůj stav. 

Rušit se bude 950 míst, pokračoval Štěpán. Zaměstnancům, kteří by měli o své místo přijít, ale bude i nabídnuta náhrada, například kvalifikovanějším zaměstnancům a lidem, kteří by mohli být právě v balíkovnách 

Likvidační způsob procesu úhrad

ČP je držitelem poštovní licence a ty získala na roky 2023 a 2024. „Institut této licence říká, že ČP náleží za provoz sítě maximální úhrada do výše 1,5 miliardy korun. To je výše, která neodpovídá nákladům,“ informoval dále Štěpán s tím, že chce ČP měnit výši a proces úhrady, aby se tato úhrada zbytečně nezdržovala. 

Úhrada je totiž vyplácena nadvakrát, a to s poměrně velkým časovým odstupem a až poté, co je notifikována u Evropské komise. To se podle ředitele musí změnit. 

Vedení se zaměří také na to, aby lidé nadále nemuseli čekat déle než pět minut ve frontě a větší pozornost bude věnována i tomu, aby se klient mohl objednat na čas. 

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) letos České poště hrozila insolvence, a proto bylo nutné, zahájit transformaci podniku, jejíž součástí je právě snížení počtu poboček a také propuštění asi 1600 z celkových 23 000 zaměstnanců firmy. Stát poště za to, co si u ní objednal, neplatil dostatečně, uvedl ministr. Jen ztráta z provozu služeb pro stát činí podle něj za roky 2018 až 2023 celkem 4,3 miliardy. I v případě zrušení 300 poboček pošty bude mít Česko podle informací ČTK více pošt v přepočtu na obyvatele než kterýkoli ze sousedních států.