Pohřeb bývalého šéfa Poldi Kladno Stehlíka (†79): Dojemné rozloučení syna Marka s tátou
Ve věku 79 let ve čtvrtek zemřel podnikatel a někdejší šéf Poldi Kladno Vladimír Stehlík. Poslední rozloučení se zesnulým bylo naplánováno na 14. února ve 12:30 na Vinohradském hřbitově. Dorazil na něj i syn Marko - o holi. Pronesl smuteční řeč, ve které vzpomínal na svého tátu.
Kolem 45 lidí přišlo v úterý na pohřeb podnikatele a někdejšího šéfa Poldi Kladno Vladimíra Stehlíka.
Syn Marko Stehlík se pozdravil s příbuznými a přáteli. Příchozí si mezi sebou říkali, že čekali více lidí, „hlavně Poldováky“. „Třicet let tátova života patřilo Poldovce,“ hlesl Marko Stehlík Blesku při příchodu.
„Toho dobrého by se o tátovi dalo říct hodně. Byl pracovitý, se životem se pral,“ říkal syn při smuteční řeči.
Syn: Pád Poldovky ho zlomil
Zmínil také, že otec začal umírat s koncem Poldovky a nikdy už nebyl stejný jako dřív - zkušenost s Poldi Kladno ho zlomila. Na rozloučenou Stehlíkovi zahrál tři skladby včetně Gottovy písně Když jsem já byl tenkrát kluk a melodie Ennia Morriconeho z Tenkrát na Západě.
„To byl úplně jiný člověk, než jak se o něm psalo. Pracovitý... Poldovka pod jeho vedením na úspěch měla,“ zavzpomínal jeden z účastníků posledního rozloučení se Stehlíkem, který prý znal podnikatele 40 let.
Kamarád: Byl hodnej, obětavej
„Vladimír byl jeden z nejlepších lidí, co se týče povahy hrozně hodnej člověk, obětavej, pomohl vždycky každému, kdo potřeboval. Málokdo uměl tak pomáhat jako on lidem. Já ho znám daleko dřív než z Poldi, pracovali jsme spolu na opravách kostelů, věží... výškové práce. On se potom dal cestou podnikání - Bohemia Art, Poldovka. A já jsem šel jinou cestou,“ řekl Blesku další z účastníků pohřbu, Stehlíkův kamarád pan Karel.
Stehlík, který původně pracoval zejména jako architekt s primárně zahraniční působností, se do povědomí dostal po založení úspěšné firmy Bohemia Art v roce 1990. Ta se věnovala například broušení a leptání skla, práci se dřevem či výrobě zemědělských strojů.
O tři roky později získala společnost v obálkové soutěži v té době krachující Poldi Kladno. Za dvě třetiny jejích akcií nabídla 1,75 miliardy korun, což byla o miliardu vyšší nabídka než předložil další zájemce. K úplnému zaplacení ceny ale nedošlo.
Poldi Kladno vedl Stehlík v letech 1993 až 1996, přičemž se huť snažil znovu „postavit na nohy“. Tento záměr se mu však realizovat nepodařilo. Následovalo vyhlašování konkurzů a zastavení výroby části holdingu. Policisté obvinili Stehlíka spolu se synem Markem a Lubošem Pejpou.
Důvodem bylo neodvedení desítek milionů korun na zdravotní pojištění zaměstnanců a daň ze mzdy. Podle obžaloby místo toho peníze použili pro podnikatelské nebo osobní aktivity. Další bod obžaloby Stehlíka vinil z toho, že poskytoval firmě Bohemia Art bezúročné půjčky, čímž ocelárny utrpěly škodu kolem 67 milionů korun. V těchto bodech byl Stehlík o řadu let později zproštěn obžaloby.
Další kauza, kde šlo o více než 100 milionů korun, se týkala údajně neoprávněného převodu majetku oceláren do nově založené společnosti Poldi Steel. V roce 2018, tedy po více než 20 letech, uznal soud Stehlíka vinným, avšak trest mu neuložil, protože na případ se vztahovala amnestie Václava Klause z roku 2013. Soud by se tedy kauzou zabývat nemusel, avšak Stehlík na projednání obžaloby trval.
Stehlík také zkoušel vstoupit do politiky. V Kladně v roce 1996 kandidoval jako nezávislý do Senátu. V roce 2002 vedl Stranu za životní jistoty (SŽJ) na Kladensku pro volby do Poslanecké sněmovny. O 12 let později neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu.
A Takhle si v Česku žijem.