Pátek 23. února 2024
Svátek slaví Svatopluk, zítra Matěj
Zataženo, déšť 9°C

Jiří Rusnok pro Blesk: Netroufl bych si radit lidem, jak mají žít

Autor: vja, swp - 
12. ledna 2023
05:00

Meziroční nárůst spotřebitelských cen se i začátkem roku 2023 drží nad 15 %, přesto si řada ekonomů stojí za tím, že v následujícím roce se dostaneme opět na jednociferná čísla. Pro Blesk Zprávy možný vývoj inflace v ČR nastínil bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Rovněž poradil, jak nakládat s úsporami tváří v tvář jejich možnému znehodnocování. Proč podle něj ČNB vykázala za poslední rok rekordní ztrátu a jak dlouho nám vydrží silná koruna?

Někteří ekonomové předpovídají, že v dalším roce se možná dostaneme na jednociferná čísla, co se týče meziročního nárůstu. Je to podle vás reálný scénář?

Určitě to je velmi reálné. Musíme vycházet z toho, že cenová hladina už je velmi vysoká, vystoupala v průběhu minulého roku zhruba k 15–16 %. Ještě uvidíme, až budeme mít závěrečné číslo. Určitě pokles na jednociferná čísla v příštím roce je reálný, ale pořád to budou čísla značně vysoká. Je velmi pravděpodobné, že asi po polovinu roku budou ještě pořád dvouciferná, pak možná zbytek roku jednociferná, ale dohromady bude průměr pořád někde kolem 9–10 %, to nikdo přesně neví, samozřejmě.

Úrokové sazby nastavené ČNB zůstávají stále na stejné úrovni, na těch sedmi procentech. Jak dlouho si myslíte, že se to ještě bude takhle držet?

Představitelé ČNB avizují, že dlouho, tak já nevím, to nikdo asi neví. Odhad na trhu je takový, že spíše tři čtvrtě roku, až někdy do podzimu. A potom by asi mohlo dojít k snížení sazeb, ale jestli se to stane a případně o kolik, to je dneska těžké odhadovat. Může se to stát, že k nějakému mírnému snížení dojde, ale rozhodně ty sazby zůstanou relativně vysoko delší dobu.

A je jejich výše momentálně dobře nastavená? Existuje třeba i možnost, že by mohly úrokové sazby ještě narůst?

Vyloučit se nedá nic. Já si myslím, že se mělo někdy v létě nebo na začátku podzimu ještě přistoupit k mírnému zvýšení sazeb právě v zájmu toho, aby se inflace co nejrychleji zkrotila, protože to je obrovské zlo, které nás všechny zdaňuje neoprávněně. A bankovní rada to většinově odmítla. Zároveň deklaruje, že pokud by se objevily nějaké nové impulzy, tak by ještě mohla zpřísnit tuto politiku. Myslím si, že se to spíše nestane, že spíš bude takový ten vyčkávací modus, to znamená držet stávající sazby po delší dobu.

Co byste poradil čtenářům, kteří se bojí znehodnocování svých úspor?

Na to je každá rada těžká. V situaci, kdy máte 15% inflaci, žádná bezpečná investice, která vám ji kompenzuje, prakticky neexistuje. Samozřejmě to můžete zmírnit tím, že holt ty peníze dáte na nějaké lépe úročené termínované vklady. Dneska jsou za 5–6 % na trhu běžně k dispozici, někteří možná mají maličko více. Je třeba se prostě podívat na nabídky a na ně reagovat, což by vám mělo zmírnit dopad, ale úplně se tomu znehodnocení bezpečnou investicí vyhnout nedá. Samozřejmě kdo má apetit na nějaké riziko, může riskovat různé investice do nějakých fondů akcií, rizikových dluhopisů a všeho možného, ale to já za sebe bych zejména starším lidem nedoporučoval.

Momentálně máme docela silnou korunu. Jak dlouho asi vydrží a co to momentálně znamená pro českou ekonomiku?

Ano, koruna je relativně silná a doufám, že to vydrží. Zejména v roce 2023 by to bylo žádoucí, protože je to součást zdolávání vysoké inflace. Znamená to, že zlevňují dovozy, nerostou ceny z dovozu a to jsou pro nás zejména suroviny, ale i spotřební zboží. Myslím si, že by to mohlo vydržet, banka navíc deklaruje, že bude korunu chtít mít silnou delší dobu. Pomáhá to dovozcům i spotřebitelům dovozového zboží, ale samozřejmě to nepomáhá exportérům.

Česká národní banka za poslední rok vykázala rekordní ztrátu to skoro 412 miliard. Jak k tomu vlastně došlo a jak k tomu bude přistupovat?

Centrální banka je trochu zvláštní subjekt, nelze ji porovnávat s běžnou finanční institucí nebo běžným podnikem. Jejím úkolem ze zákona je pečovat o cenovou stabilitu, ne starat se o svůj zisk, takže v tomto ohledu to není žádný fatální problém. Může vykonávat své funkce dobře i s trvalou ztrátou. K té ztrátě dochází z několika důvodů. Veškerá aktiva, prakticky 95 % a více aktiv, banka drží v cizích měnách, to jsou devizové rezervy, ale zároveň účtuje svůj hospodářský výsledek v korunách.

Při každém zjišťování toho výsledku dochází k přeúčtování do korun v celé mase aktiv, které banka má. Pokud vaše měna zpevňuje, což se nám naštěstí teď děje, tak banka vykazuje ztrátu, protože má jakoby méně těch aktiv v korunách, i když má v dolarech pořád stejně.

Pak samozřejmě se k tomu přidaly v minulém roce další specifické důvody. Banka vyplácí úrok 7 % bankám za to, že si ukládají přebytečnou likviditu a ona se snaží tím stahovat onu likviditu z trhu a bojovat s tou inflací. Ale musí za to těm bankám něco dát, musí jim nabídnout ten vysoký úrok. Takže ona samozřejmě má nějaké náklady spojené s tím vysokým úrokem, to jsou nízké stovky miliard.

A proti tomu nemá vlastně žádné větší příjmy. Jediné příjmy, které má, jsou z tzv. ražebného. A další důvod je ten, že devizové rezervy prodělávají nejenom kvůli kurzu, který se zpevnil, ale prodělávaly v loňském roce, protože prodělávaly finanční trhy.

Takže na fungování ČNB vlastně ta ztráta nemá skoro vliv?

Z hlediska fungování centrální banky to není problém. Banka, pokud bude do budoucna fungovat normálně, nastane stabilnější situace bez nějakého velkého zpevňování koruny, sníží se úrokové sazby, postupně začne vydělávat a začne ztrátu vracet zpátky do své bilance, ale nějak to neohrožuje její fungování. Takových případů je spousta, obrovskou ztrátu za loňský rok realizovala švýcarská centrální banka, něco podobného ve švýcarských francích, tedy 3 a něco bilionu korun právě proto, že má taky obrovské devizové rezervy v cizích měnách

„Podle mě jsme trochu zlenivěli. Produktivita práce neroste jako dřív. Souvisí to s tím, že tu není tolik zahraničních investic, trochu jsme přepnuli k zahálce, nárokové ekonomice. Nízké sazby podpořily politiku ‚půjčování a nakupování‘ a já bych to chtěl převrátit. Proto budeme daleko přísnější než v těch posledních deseti letech, aby se více spořilo a méně dívalo na seriály,“ uvedl v pořadu CNN Prima News Partie váš nástupce na pozici guvernéra ČNB Aleš Michl. Souhlasíte zcela s jeho výrokem? Chcete jej případně nějak okomentovat?

Já bych si rozhodně netroufl radit lidem, jak mají žít. Já si myslím, že lidé vědí nejlíp, jak mají žít, a není úkolem centrální banky moralizovat, ale dělat svoji práci podle mě, a to je bojovat s inflací všemi možnými prostředky.

Dělá v současnosti ČNB nějaké kroky, se kterými úplně nesouzníte? Co byste případně udělal jinak?

Tak já nevidím do všeho, co se děje v České národní bance, a nemám informace zevnitř. Věřím, že instituce je velmi robustní, že tam nevládne jeden člověk, ale vládne sedm zodpovědných členů bankovní rady a je tam skvělý aparát, skvělí zaměstnanci, kteří jsou profesionálové každým coulem. Takže o její osud jako instituce nemám zásadní obavy.

Video  Jak děravý je vládní deštník proti drahotě? Sociolog o tom, koho krize v Česku nejvíce drtí.  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Jirik-ta ( 13. ledna 2023 11:21 )

Bašta na hrad

Jirik-ta ( 13. ledna 2023 11:19 )

Jirik-ta ( 13. ledna 2023 11:19 )

Jirik-ta ( 13. ledna 2023 08:07 )

Noví zákazníci určitě.

Jirik-ta ( 13. ledna 2023 08:05 )

něznáju. Já teď asi si 9,1 Kč/Kwh EON. Ale myslím že to přijde.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa