Životní minimum naroste od ledna na 4860 korun. Více rodin dosáhne na přídavky na děti či porodné

Minimum, které se využívá pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vláda upravovala kvůli inflaci letos dvakrát. Poprvé ho zvedla od dubna o deset procent a podruhé od července o téměř devět procent. Po lednové změně bude podle ministerstva práce příští rok na dávky potřeba 948,3 milionu korun navíc.

Po zvýšení minima například více rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Minimum hraje roli pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí 4620 korun. Podle nařízení se zvýší o 240 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje teď 4250 korun, u druhé a další pak 3840 korun. U dětí do šesti let je to 2900 korun, od šesti do 15 let 3320 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. V domácnosti podle nařízení na prvního dospělého připadne od ledna 4470 korun, na druhého 4040 korun, na dítě do šesti let 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2980 na 3130 korun.

Poslanci řešili důchody i ochranu uprchlíků. Rakušan to schytal od ANO, Jurečka zmínil vánočku

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly alespoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Při červencové úpravě se započítávalo období do konce března. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu zohlednilo vývoj od dubna do konce září. Ceny se zvedly za tu dobu o 5,2 procenta.

Podle podkladů k nařízení zvýšení minima bude na dávky příští rok potřeba asi 948,3 milionu korun navíc. Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu, do přídavků na dítě a porodného 229,1 milionu, do příspěvků pro pěstouny 91,4 milionu a do humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v tísni 330 milionů korun. Peníze by měl mít resort práce ve svém rozpočtu.