Zeman nevyloučil, že ještě jmenuje nástupce Rychetského. Varování ústavních právníků navzdory

„S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat nástupce Pavla Rychetského ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu. Experti tento krok označují za protiústavní.

Na Ústavním soudu mu v současné době prý vadí zejména přílišná snaha o vlastní politickou linii. „Vycházím z toho, že tento předseda by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu a odolat pokušení vydávat politické proklamace,“ sdělil posluchačům.

Ve jmenování nového předsedy ještě před začátkem března Zeman problém nevidí. „Ústava dává prezidentovi právo jmenovat předsedu Ústavního soudu a jediná omezující podmínka spočívá v tom, že to musí být někdo z členů Ústavního soudu. Žádné další podmínky Ústava nezná,“ dodal.

Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

Dřívější jmenování považuje za běžnou praxi. „Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta.“ Při rozhodování o nástupci Rychetského by neměly hrát roli výsledky prezidentských voleb. Zeman nevyloučil ani možnost, že by k jeho jmenování došlo ještě před koncem prezidentských voleb.

Zeman chce před odchodem vybrat nástupce Rychetského? „Zprznění ústavy,“ varuje soudce

Koho chce na ústavního soudce nominovat, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje. 

V současnosti se však již o konkrétním jméně možného nového předsedy Ústavního soudu spekuluje. Podle informací Respektu by mohlo jít o současného soudce Ústavního soudu Josefa Fialu, o němž měl v minulosti hovořit hradní kancléř Vratislav Mynář v roce 2012 jako o kandidátu do Senátu za Stranu práv občanů (dříve Zemanovci).

S médii však Fiala vytrvale odmítá komunikovat. „Prosím, respektujte, že podobnými formami s médii nekomunikuju již čtvrtstoletí,“ uvedl pro Reflex již 8. prosince. 

Experti: Protiústavní

Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.