Nevlastní sestra Schwarzenberga neuspěla ve sporu o dědictví. Soud smetl její dovolání

Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, což byl dědic Adolfa Schwarzenberga, jenž jako poslední ovládal rodové državy, včetně zámků Hluboká a Český Krumlov. Jindřich ale v závěti dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu, tedy druhé větve Schwarzenbergů.

Na orlickou větev rodu zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět. O majetek hlubocké větve neusiloval, právě kvůli překážce v podobě zákona „lex Schwarzenberg“ – neměl by šanci na úspěch. Podle Pezoldové to byla chyba, podle ní porušil podmínku závěti a pozbyl dědická práva.

Kníže a Zeman u jednoho stolu! Schwarzenberga poprvé hostili v Lánech, co řešil s prezidentem?

Ztratil postavení dědice tím, že nesplnil příkazy všemi prostředky bojovat za navrácení rodinného majetku, stálo v žalobě Pezoldové. Okresní soud v Českých Budějovicích v roce 2017 žalobu zamítl. Rozhodnutí později potvrdil i jihočeský krajský soud. Podle odvolacího soudu „je třeba vycházet ze smyslu, který ze závětního příkazu vyplývá“, tedy že dědicové měli o majetek nebo náhradu bojovat, pokud to bude právně možné. Taková možnost se ale v ČR po roce 1989 neotevřela.

NS dovolání Pezoldové zamítl. „Opakovaně odmítá připustit, že je judikatorně dovozováno, že restituce tohoto majetku nebyla (a není) právně možná pro žádného z dědiců, s výjimkou tzv. Schwarzenberské hrobky v katastrálním územní Domanín u Třeboně,“ stojí v rozsudku NS.

Soudila se i v Rakousku

Hrobka jako rodinné pietní místo má specifický charakter a rod ji získal zpět na základě staršího nálezu Ústavního soudu. V roce 2021 převzal její správu od Národního památkového ústavu. Kvůli péči o stavbu založili Karel Schwarzenberg a Pezoldová nadační fond.

Pietní akt za Masaryka v Lánech: Schwarzenberg zpíval Ach synku, synku. Zeman zapálil vatru

Pezoldová po pádu komunismu vedla desítky sporů s českým státem i se svým nevlastním bratrem, a to jak v Česku, tak v Rakousku. I tam argumentovala tím, že Karel Schwarzenberg nedodržel podmínky závěti. Rakouský nejvyšší soud už před lety rozhodl, že si Karel Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku.

V Česku narážela Pezoldová na existenci speciálního zákona. Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou velký majetek v jižních Čechách. Stát však v roce 1947 schválil zákon, který rod připravil o všechny državy. Norma je stále součástí právního řádu v ČR. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší, orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí a předseda TOP 09.