Poslanci schválili „válečnou daň“! Schillerová zmínila paskvil, analytici přílišný optimismus

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se zavedením daně od příštího roku.

Daň nakonec prošla právě v podobě, v jaké ji předložil Stanjura - pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla.

Michálkův návrh neprošel

Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů.

Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.

Náklady 100 miliard korun

Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.

Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.

Nebereme krajům a obcím nic, zní z pětikoalice

„Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje,“ prohlásil Jakob. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší.

Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich.

Zklamaní zástupci Svazu měst a obcí

Zástupci Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) cítí velké zklamání, že daň z neočekávaných zisků bude výlučně příjmem státního rozpočtu.

„To zklamání je veliké a další zklamání je, že ve Sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili,“ řekla výkonná ředitelka Radka Vladyková. Finance pro města a obce by podle ní neměly být věcí politickou, ale věcí „zdravého rozumu“. Podotkla, že právě zástupci měst a obcí vládě v minulosti několikrát pomohli, například v době covidu nebo při příchodu Ukrajinců do Česka.

Schillerová: Celý daňový balíček provází chaos

Projednávání tzv. válečné daně provázely i další spory. „Nemůžu si odpustit, že celý daňový balíček provází chaos. Na jedné straně tady máme snahu o znepřehlednění dobře zavedeného systému paušální daně. Na druhé straně je tady velký chaos se zavedením nového typu zdanění pro vybraná odvětví. Ani tento týden jsem nebyla schopna zaznamenat, zda pětikoalice má shodu na pozměňovacích návrzích. Na tu zásadní otázku jsem zatím odpověď neslyšela,“ uvedla bývalá strážkyně státní kasy Alena Schillerová (ANO). 

„Zavedení z daně z mimořádných zisků může být spojeno s řadou negativních dopadů, zvláště v bankovním sektoru. Já se bojím, aby tuto daň nakonec nezaplatili občané například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby nebo ve zdražení úvěrů či jejich nedostupnosti,“ varovala Schillerová. „Daň z mimořádných zisků je paskvil a vy jste položil svou hlavu na špalek, bohužel s tím i naši zemi,“ dodala na adresu Stanjury Schillerová.

Síkela o „válečné dani“: Když klesnou mimořádné výdaje, může klesat i sazba nové daně

Stanjura: Je to pojistka

„Rozhodli jsme o zastropování cen pro koncové uživatele, zastropujeme cenu na straně výrobců. A jsme kritizováni ještě za to, že jsme v tom řetězci od výrobce po koncového zákazníka dali pojistku, pokud by v řetězci vznikl mimořádný zisk, aby tam, kde vznikl byla zaplacena tato mimořádná daň. Takže když se podíváte na tu konstrukci, tak má logiku,“ míní Stanjura.

Za současnou podobou daně z mimořádných zisků si podle svých slov stojí a považuje ji za dobrý kompromis v rámci vládní koalice. „Nesdílím obavy, že tyto dva nástroje někoho ekonomicky zničí. Ve všech úvahách jsou to náklady plus přiměřený zisk, a u windfall se bavíme o mimořádném zisku. Ten text považuji za dobrý kompromis v rámci koalice,“ prohlásil.

Reakce firem: I odchod do zahraničí

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského dnes odpoledne oznámil, že kvůli schválené dani přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje, informoval ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

První reakce firem na válečnou daň: Odchod z ČR! Kvůli „nesmyslnému zdanění zahraničních příjmů“

Přehledně: Co přinese tzv. válečná daň?

• Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku.
• Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025.
• Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
• Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok.
• Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
• Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
• Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021.
• Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
• Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

Pochybnosti analytiků: Příliš optimistický výnos?

Analytici vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

„Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.

„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv,“ řekl.