Životní minimum se zvedne, slibuje Jurečka. A kdo je zranitelný zákazník?

Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc.  „Já mohu říci, že zranitelnost zákazníka už máme v legislativním návrhu, máme jasně definované základní podmínky. Od 1. ledna, když se nám podaří a věřím, že ano, chceme stihnout novelu energetického zákona,“ uvedl Jurečka. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.

Marian Jurečka slíbil, že bude adresnější pomoc státu vůči domácnostem, které mají nižší příjmy. Týkalo by se to zhruba 300 tisíc osob a do ohrožených skupin by byli zařazeni např. senioři, samoživitelé a rodiny s malými dětmi a také lidé, kteří mají invalidní důchod.

Vedoucí Ústavu účetnictví a daní Danuše Nerudová by byla pro automatickou indexaci životního minima. Zároveň v pořadu řekla, že by zavedla více adresnou pomoc pro sociálně slabší skupiny lidí. Podle ní v současnosti hospodaří 28 procent domácností s nulou a osm procent je v minusu.

Zeman přijal demisi Hubáčkové. V čele ministerstva životního prostředí stane od listopadu Jurečka

Od ledna 2023 se bude také zvyšovat přídavek na děti a to až o 30 %.

Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.

Vyšší životní minimum

Lidé mohou žádat také o příspěvek na bydlení. „O tu může požádat v zásadě každý, kdo přijde a prokáže, že má výdaje vyšší, než je 30 % příjmů domácnosti,“ uvedl k tomu Jurečka.

Životní a existenční minimum by se podle Jurečky mělo zvednou o 5 - 6 %. „Jasnou představu budeme mít poté, co uzavřemě statisticky měsíc říjen, řekl k tomu Jurečka,“ že vláda bude sledovat také říjnovou inflaci.

Stát by měl podle Jurečky příští vybrat na dani z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny 70 až 100 miliard korun, které chce použít na krytí nákladů na boj s drahými energiemi. Podle Nerudové i ekonoma Miroslava Zámečníka stát ale vybere výrazně méně, zhruba třetinu, protože firmy, kterých se daň dotkne, začnou daňově plánovat.