„Potřebujeme odvahu,“ znělo od Zemana na hostině před lídry. Putinovi chce vyslat jasný signál
Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Zeman to dnes na úvod opulentní večeře, kde se podával mimo jiné mořský vlk či srnčí hřbet, řekl účastníkům zasedání Evropského politického společenství (EPC), kteří se sešli na Pražském hradě.
Podobně se ostatně český prezident vyjádřil už ve středu po setkání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Pro řešení energetické krize doporučil Zeman daň z neočekávaných zisků. Jeho dnešní projev před čtyřmi desítkami evropských státníků poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman na úvod projevu poukázal na tisíciletou historii hradního komplexu, který dnešní schůzku hostil. Označil ji za dobrý příklad pro budování „společného evropského domova“. „Ale uvítal bych v tomto případě rychlejší tempo,“ poznamenal.
Podle českého prezidenta čelí Evropa dvěma hlavním problémům současného světa. Za jeden považuje Zeman ruskou agresi na Ukrajině, za druhý energetickou krizi. Obě otázky patří mezi hlavní témata stávajícího českého předsednictví Evropské unie.
„Pokud jde o první téma, obávám se, že čelíme vážnému riziku použití jaderných zbraní. Musíme udělat vše pro to, abychom se tomuto riziku vyhnuli, anebo alespoň snížili jeho pravděpodobnost,“ řekl prezident Zeman. „Jedním z možných řešení je vyslat důrazný a jasný signál, že použití jaderných zbraní vyvolá naši reakci, a to nejen diplomatickou, ale i vojenskou. Potřebujeme totiž včasné varování nebo něco jako preventivní akci,“ dodal. Bylo by podle něj velmi špatné, kdyby účastníci dnešní večeře byli posledními prezidenty a premiéry před třetí světovou válkou.
Jako jedno z řešení energetické krize doporučil Zeman takzvanou daň z neočekávaných zisků, což podle něj sníží mimořádné zisky velkých energetických společností.
„Drazí přátelé, to, co potřebujeme, je odvaha, odvaha rozhodovat, žádné váhání, žádná politika ústupků, žádné nicnedělání, a tak mi dovolte, abych zakončil známým heslem, které se používalo i během sametové revoluce v naší zemi: Hluboko v srdci věřím, že jednou zvítězíme,“ dodal Zeman.
Německý kancléř Olaf Scholz dorazil společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Překvapivé bylo mimo jiné to, že dorazili lídři pěšky a ještě po boku nizozemského předsedy vlády Marka Rutte.
Příjezdy jsou pomalu u konce. U novinářů se zastavila i finská premiérka Sanna Marinová, i ta se pozastavila nad vztahem s Tureckem kvůli vstupu do NATO. „Finsko má s Tureckem dobré vztahy, jednání o vstupu do NATO pokračují. Nějaké problémy jsou mezi Tureckem a Švédskem, ty komentovat nebudu,“ řekla. „Ale je důležité, aby Finsko a Švédsko vstoupily společně, posílí to bezpečnost na baltském regionu,“ konstatovala.
Anderssonovou vystřídala v rychlém sledu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Bylo to vypovídající. Bylo tu přes 40 lidí, nebyla tu Moskva a byl přítomen přes videokonferenci ukrajinský prezident a účastní se dnes znovu,“ informovala.
„Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba. Budeme také hovořit o ekonomice,“ dodala s tím, že může zaručit, že nyní máme plné zásobníky plynu, a to na 90 %.
Obecně je podle ní včerejší a dnešní setkání přípravou na summit na konci října. „V komunikaci v březnu jsem navrhla diskutovat o cenovém limitu. Tehdy to nemělo podporu, ale teď se situace změnila a jsme připravení a členské státy jsou připraveny o cenových limitech hovořit. Věřím, že dojdeme k dobrým závěrům,“ uvedla také.
je to tak
HIMARS je už jen obyčejná Kaťuše