„Potřebujeme odvahu,“ znělo od Zemana na hostině před lídry. Putinovi chce vyslat jasný signál
Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Zeman to dnes na úvod opulentní večeře, kde se podával mimo jiné mořský vlk či srnčí hřbet, řekl účastníkům zasedání Evropského politického společenství (EPC), kteří se sešli na Pražském hradě.
Podobně se ostatně český prezident vyjádřil už ve středu po setkání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Pro řešení energetické krize doporučil Zeman daň z neočekávaných zisků. Jeho dnešní projev před čtyřmi desítkami evropských státníků poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman na úvod projevu poukázal na tisíciletou historii hradního komplexu, který dnešní schůzku hostil. Označil ji za dobrý příklad pro budování „společného evropského domova“. „Ale uvítal bych v tomto případě rychlejší tempo,“ poznamenal.
Podle českého prezidenta čelí Evropa dvěma hlavním problémům současného světa. Za jeden považuje Zeman ruskou agresi na Ukrajině, za druhý energetickou krizi. Obě otázky patří mezi hlavní témata stávajícího českého předsednictví Evropské unie.
„Pokud jde o první téma, obávám se, že čelíme vážnému riziku použití jaderných zbraní. Musíme udělat vše pro to, abychom se tomuto riziku vyhnuli, anebo alespoň snížili jeho pravděpodobnost,“ řekl prezident Zeman. „Jedním z možných řešení je vyslat důrazný a jasný signál, že použití jaderných zbraní vyvolá naši reakci, a to nejen diplomatickou, ale i vojenskou. Potřebujeme totiž včasné varování nebo něco jako preventivní akci,“ dodal. Bylo by podle něj velmi špatné, kdyby účastníci dnešní večeře byli posledními prezidenty a premiéry před třetí světovou válkou.
Jako jedno z řešení energetické krize doporučil Zeman takzvanou daň z neočekávaných zisků, což podle něj sníží mimořádné zisky velkých energetických společností.
„Drazí přátelé, to, co potřebujeme, je odvaha, odvaha rozhodovat, žádné váhání, žádná politika ústupků, žádné nicnedělání, a tak mi dovolte, abych zakončil známým heslem, které se používalo i během sametové revoluce v naší zemi: Hluboko v srdci věřím, že jednou zvítězíme,“ dodal Zeman.
Na společné řešení vysokých cen energií apelovali při příchodu na jednání například zástupci zemí ze severu Evropy nebo polský premiér Mateusz Morawiecki, podle kterého Německo musí odložit svůj egoismus.
Německá vláda čelí nyní v EU rostoucí kritice především menších zemí za svůj plán vynaložit na zmírnění dopadů vysokých cen energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). To by podle expertů mohlo znevýhodnit ostatní země EU, řada šéfů států a vlád tak dnes při příchodu zdůrazňovala potřebu společného evropského řešení problému.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte se před zasedáním Evropské rady setkali v Hrzánském paláci, aby jednali o novém geopolitickém centru Brussels Institute for Geopolitics. Česko zváží připojení k němu po konci předsednictví. „Byli jsme jednou z pozvaných zemí. Řekli jsme, že se tím budeme zabývat hned, jak skončí předsednictví,“ řekl ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.
Následuje relativně krátké jednání Evropské rady. Jedná se o tzv. neformální zasedání, a tak se nebude hlasovat ani nebudou vydávat formální závěry (formální zasedání bývají v Bruselu, to následující je hned 20.-21. října). Spíše může být výsledkem vágnější prohlášení. Po druhé hodině jsou na pořadu dne tiskové konference, kde se dozvíme více...
je to tak
HIMARS je už jen obyčejná Kaťuše