8°C
Poslední narozeniny jako prezident: Zeman s třípatrovým dortem slavil 78 let
Ve středu 28. září Miloš Zeman oslavil 78. narozeniny, které budou poslední ve funkci prezidenta. Novou hlavu státu vyberou voliči v lednu příštího roku. Prezident patří spolu se svými předchůdci Václavem Havlem a Václavem Klausem k trojici nejvýraznějších polistopadových politiků. 9 let vedl ČSSD, která se tehdy vypracovala v jednu z nejsilnějších tuzemských stran, řídil Sněmovnu i vládu a nyní je od roku 2013 druhé funkční období českým prezidentem. Jeho působení na scéně budí pozornost, v médiích často rezonují jeho nejrůznější výroky, postoje či spory, v poslední době byl v centru pozornosti celé země jeho zdravotní stav.
Prezident, který v politice aktivně působí od 90. let, byl do nejvyšší státní funkce zvolen v roce 2013. Tehdy vyhrál ve druhém kole první přímé volby hlavy státu se ziskem 54,8 procenta hlasů.
Zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Úmysl obhajovat svůj prezidentský mandát Zeman ohlásil v březnu 2017. Ve druhém kole volby v lednu 2018 porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše se ziskem 51,36 procenta hlasů.
Svůj první mandát zahájil projevem, ve kterém uvedl, že chce jako prezident bojovat s kmotrovskými mafiemi, proti neonacistům a podstatné části médií, která se podle něho zaměřuje na „vymývání mozků“.
Své druhé funkční období zahájil v březnu 2018 projevem, při kterém opět ostře zaútočil na některá média či na podnikatele Zdeňka Bakalu. „Některé komentátory jsem označoval jako póvl nebo hnůj, přičemž se zde musím omluvit hnoji, který je koneckonců výživnou látkou,“ uvedl již ve své knize Jak jsem se mýlil v politice (2005).
Zeman jako prezident podle politologů rozdělil společnost, má řadu obdivovatelů, ale i odpůrců. Během výkonu funkce prezidenta republiky byl Zeman kritizován například za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za snahy trestat své kritiky, za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku, které část západních zemí kritizuje za porušování lidských práv.
Při kritice kontaktů s těmito režimy Zeman zdůrazňuje, že preferuje ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Kritizován byl i za to, že - jak sám řekl - „používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem“.
Médii rezonovaly také kauzy související se jmenováním profesorů a dalších úředníků, s odmítáním jmenovat některé ministry nebo s udělováním státních vyznamenání či kolem výroků Zemana na adresu Ferdinanda Peroutky, které se dostaly až k soudu.
Letos v květnu podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé. Prezident má proti Koudelkovi i Bezpečnostní informační službě výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako o „čučkařích“.
Je známý také jako hlasitý odpůrce terorismu. „Zbabělá Evropská unie dělá vše pro to, aby propalestinské teroristické hnutí mělo převahu nad hnutím proizraelským, které zastávám já,“ řekl 9. prosince 2017 na konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) .
Své hodnocení EU zdůvodnil vystoupení „usvědčené palestinské teroristky“ Leily Khaledové v Evropském parlamentu. „Já řekl, že islám je náboženstvím nenávisti. A za tím si stojím, protože tento můj výrok nevyplynul z žádného předsudku, ale ze studia islámských textů,“ řekl v lednu 2013.
„Přiznávám, že jsem se mýlil“
V poslední době se vyjadřuje i na adresu Ruska. „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil. Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány. Šílence je zapotřebí izolovat,“ řekl po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.
V roce 2017 ale Zeman při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu z roku 2014 za „fait accompli“, tedy za hotovou věc. Po ruské agresi proti Ukrajině Zeman změnil svůj postoj například i k sankcím, které dříve kritizoval.
Dlouhodobě poutá pozornost Zemanovo zdraví. Při řadě svých vystoupení působil dojmem, že má problémy. Jeho lékaři uvedli, že Zeman trpí polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy. Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Jinak lékaři většinou konstatovali, že vzhledem k věku je v dobré kondici.
Loni na podzim strávil 48 dní v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). O zdravotním stavu prezidenta Pražský hrad v té době zveřejnil minimum informací. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.
Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu se tak nestalo.
Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. Ministrovi spravedlnosti Petrovi Blažkovi (ODS) podal na konci června podnět k prověření možné sabotáže. Vrchní státní zastupitelství v Praze na začátku července uvedlo, že Zemanovo podezření nebylo důvodné.
Zemanovo dřívější politické působení je spjato s ČSSD, které v letech 1993 až 2002 předsedal. Když v roce 1998 vyhrál volby, uzavřel s hlavním ideovým odpůrcem, pravicovou ODS vedenou tehdy Klausem, opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády sociální demokracie.
Premiérem byl Zeman do roku 2002, přičemž období jeho vlády bývá hodnoceno různě. Jeho příznivci poukazují na hospodářský růst, podle kritiků však šlo o vládu nesplněných slibů.
Zemanův kabinet po celé čtyři roky hospodařil se schodkem, který dotoval příjmy z privatizace (vláda prodala mimo jiné státní podíly v Transgasu, Mostecké uhelné, České spořitelně, ČSOB, Českých radiokomunikacích či Komerční bance).
Politické aféry i neúspěšná kandidatura na Hrad
Jako šéf sociální demokracie byl Zeman zasažen několika politickými aférami. Mimo jiné se účastnil jednání s česko-švýcarskými podnikateli o údajné půjčce pro stranu výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR (tzv. bamberská aféra), operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat BIS a ministerstvo vnitra (tzv. kauza Zemanův kufřík), jeho spolupracovníci sbírali materiály k diskreditaci členky ČSSD Petry Buzkové (kauza Olovo).
Po Zemanově odchodu do důchodu v roce 2002 se pravidelně spekulovalo o jeho návratu do politiky. On sám často komentoval dění a na jeho chalupě na Vysočině se střídali novináři či straničtí kolegové. Po odchodu do důchodu Zeman žil převážně ve venkovském bytě v Novém Veselí na Žďársku, manželka s dcerou pak v Praze.
V roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad. Nehlasovali však pro něj ani všichni poslanci a senátoři ČSSD, přičemž Zeman je následně označil za zrádce. Své členství ve straně ukončil v roce 2007 po konfliktu s tehdejším šéfem Jiřím Paroubkem kvůli kauze Zdeňka Altnera, který stranu zastupoval ve sporu o Lidový dům.
Vtáhnout Zemana zpět do politiky si dalo za úkol v roce 2008 založené sdružení Přátelé Miloše Zemana, za jehož vznikem stál lobbista a bývalý komunistický funkcionář Miroslav Šlouf. O dva roky později se Zeman jako lídr nové Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ) neúspěšně pokusil prosadit ve volbách do Sněmovny.
Prezident se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování. Po dokončení studia na VŠE učil (1969 až 1970), poté pracoval v tělovýchovné organizaci Sportpropag (1971 až 1984).
V roce 1984 byl zaměstnancem podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů. V letech 1990 až 1993 byl vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV.
Zeman, který byl v letech 1968 až 1970 členem KSČ, zastával i další veřejné funkce. Byl poslancem Federálního shromáždění (1990 až 1992; původně za Občanské fórum, později byl členem klubu Občanského hnutí, v roce 1992 členem klubu poslanců sociálnědemokratické orientace) i Poslanecké sněmovny (1996 až 2002) a Sněmovně také v období 1996 až 1998 předsedal.
Prezident je podruhé ženatý; z prvního svazku má syna Davida, který je lékařem. Z druhého manželství (se současnou manželkou Ivanou) má dceru Kateřinu.
Video Prezident Miloš Zeman u komunálek: Poprvé odvolil v Lánech! A zmínil pitomce
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Zeman se změnil, hraje divnou hru, u tak protřelého a zkušeného politika by člověk předpokládal, že bude zájem o diplomatická jednání, co se týká konfliktu na UA. Bohužel, sám aktivně přitápí pod kotlem. 18 států ze 27 uznalo referendum na UA. Bohužel, Zeman niko-li, stejně tak Čaputová. Další zbyteční mrtví, kolaps EU, protahování konfliktu i s hrozbou, že by přerostl ve světovou válku je evidentně netrápí. Jasně, oni umírat nebudou
Pro Zemana palec dolů 