Závěr supersummitu v Praze: Setkání přišlo v kritický okamžik, řekl Fiala. Macron notoval
Den D se uchýlil ke konci. Na Pražském hradě proběhlo první zasedání platformy Evropského politického společenství (EPC), za kterým do Prahy přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Premiér Petr Fiala (ODS) na závěrečné tiskové konferenci poděkoval francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, že přišel s myšlenkou celého setkání. Fiala ocenil, že si lídři mohli pohovořit neformálně. Příští zasedání se bude konat v Moldavsku.
„Nechceme nahrazovat stávající formáty spolupráce, neschválili jsme žádné oficiální ustanovení,“ řekl na tiskové konferenci Fiala s tím, že proběhla jen výměna názorů. „Setkání probíhá v kritický okamžik pro evropský kontinent,“ pokračoval a dodal, že kvůli ruské agresi je ohrožena stabilita a bezpečnost.
„Co jsme chtěli udělat, je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.
Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněvě. A bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat.
„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme, probíhají tu desítky bilaterálních jednání - už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje… A tady najednou máme ujištění od států, jako je Norsko nebo Ázerbájdžán, že nám pomohou,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení.
Další summit už na jaře?
Další setkání by mělo být v Moldavsku, na tiskové konferenci si tak vzala slovo prezidentka Maia Sanduová. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.
„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti, ale zajistit to nebude jednoduché,“ uvedla.
„Milý Petře,“ začal svůj proslov Macron. „Všichni sdílíme jeden kontinent,“ podotkl, proč je důležité, aby se evropští lídři setkávali. Vyzdvihl, že je důležité, že se akce zúčastnil na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a osobně přijel ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Můžeme jednat o společných problémech - a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, některé země chtějí přistoupit do EU, některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavkazu po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.
„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekly, že odsuzují ruskou agresi, a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také.
Macron připomenul také útok na Nord Stream či kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval.
K ideám, které se probíraly na summitu i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také.
Zasedání společenství se dnes účastnili zástupci 43 zemí, kromě států Evropské unie jde o země Západního Balkánu, asociovaného tria, Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále Spojené království a Turecko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová kvůli vnitropolitické krizi dnes chyběla, zúčastní se až pátečního neformálního jednání summitu EU.
„Je třeba jednat s třetími zeměmi. Zeměmi, které mohou být v budoucnu spolehlivými partnery v dodávkách,“ odpověděl Michel na dotaz, kde by Evropská unie mohla v budoucnu brát energie. Jako příklad uvedl předseda Evropské rady Katar. „Máme jasné cíle (…) jde o koordinaci nákupů. K tomu potřebujeme jasnou transparentnost ohledně nabídek plynu,“ doplnila jej Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise.
Vystupující byli dotázáni, co říkají na jaderné výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina. „Tyto hrozby nás nezastraší a zachováme klid,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. „Opravdu bereme vážně tyto hrozby prezidenta Putina. Stejně jako u všech jeho citací se nenecháme vydírat,“ dodala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Tyto krize nám ukazují, že je nutné zlepšit propojení Evropy, zejména propojení elektrická, která jsou nejvýznamnější, pokud chceme trvat na koherentní energetické strategii naší unie,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron po skončení jednání Evropské rady. Evropská energetika podle něj musí víc spoléhat na elektřinu. „Musíme více a rychleji produkovat čistou energii, na půdě Evropské unie. To znamená, že naše evropská strategie se musí opírat o tři pilíře: energetická účinnost a úspory; masivní výroba z obnovitelných zdrojů; zrychlení produkce z jádra.“
Aby se mu nesekla plotýnka a neomarodil znova.