Závěr supersummitu v Praze: Setkání přišlo v kritický okamžik, řekl Fiala. Macron notoval
Den D se uchýlil ke konci. Na Pražském hradě proběhlo první zasedání platformy Evropského politického společenství (EPC), za kterým do Prahy přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Premiér Petr Fiala (ODS) na závěrečné tiskové konferenci poděkoval francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, že přišel s myšlenkou celého setkání. Fiala ocenil, že si lídři mohli pohovořit neformálně. Příští zasedání se bude konat v Moldavsku.
„Nechceme nahrazovat stávající formáty spolupráce, neschválili jsme žádné oficiální ustanovení,“ řekl na tiskové konferenci Fiala s tím, že proběhla jen výměna názorů. „Setkání probíhá v kritický okamžik pro evropský kontinent,“ pokračoval a dodal, že kvůli ruské agresi je ohrožena stabilita a bezpečnost.
„Co jsme chtěli udělat, je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.
Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněvě. A bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat.
„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme, probíhají tu desítky bilaterálních jednání - už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje… A tady najednou máme ujištění od států, jako je Norsko nebo Ázerbájdžán, že nám pomohou,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení.
Další summit už na jaře?
Další setkání by mělo být v Moldavsku, na tiskové konferenci si tak vzala slovo prezidentka Maia Sanduová. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.
„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti, ale zajistit to nebude jednoduché,“ uvedla.
„Milý Petře,“ začal svůj proslov Macron. „Všichni sdílíme jeden kontinent,“ podotkl, proč je důležité, aby se evropští lídři setkávali. Vyzdvihl, že je důležité, že se akce zúčastnil na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a osobně přijel ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Můžeme jednat o společných problémech - a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, některé země chtějí přistoupit do EU, některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavkazu po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.
„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekly, že odsuzují ruskou agresi, a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také.
Macron připomenul také útok na Nord Stream či kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval.
K ideám, které se probíraly na summitu i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také.
Zasedání společenství se dnes účastnili zástupci 43 zemí, kromě států Evropské unie jde o země Západního Balkánu, asociovaného tria, Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále Spojené království a Turecko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová kvůli vnitropolitické krizi dnes chyběla, zúčastní se až pátečního neformálního jednání summitu EU.
A krátce po dánské premiérce dorazil i český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Podpora musí pokračovat. EU slíbila některé finančí prostředky, které zatím nedodalo, nejdříve tak vyřešíme těch 9 miliard. Hodně v tom udělala již Rada ministrů financí. Musíme se bavit o dalších možnostech jak podpořit Ukrajinu. Nemůže si poradit bez naší pomoci,“ uvedl Fiala při příjezdu.
„Jsou dvě důležitá témata, a to je Ukrajina a energie. Musíme postoupit dál v řešení základních problémů, které Evropa má,“ dodal. „Zatím nacházíme shodu v klíčových věcech,“ uvedl také ministerský předseda.
Se zpožděním dorazila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která nemohla dorazit včera kvůli řešení krize ve své zemi.
Jako další dorazil belgický premiér Alexander De Croo a krátce po něm šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Požádám lídry, aby podpořili platbu na novou vojenskou podporu Ukrajiny a budeme podporovat školení ve vojenské oblasti a Radě bude dominovat otázka enegetiky. Ceny musí klesnou, ale je to ekonomická i bezpečnostní otázka,“ uvedl Borrell s tím, že je potřeba omezit ceny, se kterými si hraje Rusko.
Aby se mu nesekla plotýnka a neomarodil znova.