Supersummit v Praze: Lídři EU řešili podporu Ukrajině proti Putinovu teroru i energokrizi

Britská premiérka Liz Trussová na summitu ještě při nedávné kampani na funkci šéfky britských konzervativců zapochybovala, zda je Emmanuel Macron přítel, či nepřítel. Dnes v Praze volila mírnější slova. „Je to přítel,“ odvětila Trussová podle agentury Reuters na novinářský dotaz, zda se už tedy ohledně Macrona rozhodla.

„Nesmírně úzce s prezidentem Macronem a francouzskou vládou spolupracuji a hovoříme o tom, jak mohou Británie a Francie spolupracovat těsněji na stavbě dalších jaderných elektráren a zajistit, aby obě země byly v budoucnu energeticky zabezpečené,“ řekla Trussová. „Oba máme jasno v tom, že nepřítelem je Vladimir Putin,“ dodala.

A jak se pohnul den, novináři dostali i večeři. Tentokrát si mohou pochutnat na trhaném kachním mase se zelím a polentou. V nabídce bylo i hovězí maso, gnocchi a špenát. 

Kdo chtěl, mohl si také přivonět k podzimu a dát si dýňovou polévku. A večeři zakončit čokoládovým muffinem, vanilkovým pudinkem či plněnou rolkou se slaným karamelem. 

Podle švýcarského prezidenta Rusko v současnosti destabilizuje Evropu, a to „energiemi, které používá jako zbraň, a migrací,“ což jsou dle jeho slov silné zbraně. Zároveň vyzdvihl důležitost dnešního summitu, který podle něj ukázal, že Evropa nejsou pouze státy EU, a prohlásil, že summit by se určitě mohl uskutečnit i nebýt ruské agrese.

„Za trvalý mír na Kavkaze,“ tweetuje kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Snímek ho ukazuje, kterak jedná s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a lídry znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu, premiérem Nikolem Pašinjanem a prezidentem Ilhamem Alijevem. Země spolu opakovaně válčily hlavně kvůli spornému území Náhorní Karabach.

Po potocích krve udělali v Praze krok k míru? S Erdoganem i Macronem se sešli znesváření lídři. Čtěte ZDE

„Zdá se, že údajné naděje Liz Trussové na pořádání druhého summitu Evropského politického společenství byly udušeny – české předsednictví uspořádá večer tiskovou konferenci dohromady s Moldavskem,“ tweetuje reportér France 24. „Slyšel jsem, že byli vybráni za hostitele příštího summitu.“ 

Válka na Ukrajině skončí u jednacího stolu, ale za podmínek, které si zvolí Ukrajinci, řekl Macron HN. V rozhovoru vyzval k posílení evropské obrany.

Na summitu se objevil i bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek. Ten řekl Blesk Zprávám, že by se rozhodně neměla snižovat role ČR v tom, že právě ona uspořádala první širší setkání Evropského politického společenství. „Žijeme v době, která je spíše neřádem než řádem a je nejistá a strašně křehká. Nedivím se tomu, že tolik zemí o to projevilo zájem a přijely a mluví spolu,“ konstatoval. „Témata jsou tak dramatická, jako už dlouho nebyla, takže bavme se o tom, že bude hledat svůj smysl seskupení 44 a řeknou si, jestli se takto chtějí scházet,“ dodal. 

„Pro nás je to nesmírně efektní způsob prezentace naší země. Sice říkám nemilosrdně, že jsme to nevymysleli, abychom si nic nenamlouvali, ale je to velká věc, že se to koná v Praze,“ uvedl k tomu, že jako první měl myšlenku podobného setkání na nadnárodní úrovni francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že Praha by měla takto velká setkání dělat častěji, protože je na to i vhodným a nádherným městem. „Neměli bychom čekat jen na to, až tu bude předsednictví,“ odtušil Zaorálek. 

Podotkl, že podobná neformální setkání mohou dokázat opravdu mnoho, a přirovnal je ke každoročnímu setkávání ministrů zahraničních věcí, kde se také vytahují věci, o kterých se chce mluvit a která daná země považuje za důležitou – ale nemusí být díky neformálnímu formátu jasně daná a předurčená k jednání. Jako úžasné mu přijde i to, že má možnost Velká Británie znovu získat klíčová spojenectví po brexitu. 

Lídři mj. diskutovali o budoucnosti summitů – zda a v jaké podobě budou následovat další. „Neměli bychom si teď pokládat otázky o institucích, nýbrž být pragmatičtí. Všichni jsme členy evropského kontinentu. Všichni se navzájem potřebujeme,“ prohlásil na tiskové konferenci švýcarský prezident Ignazio Cassis. A nyní nás všechny spojuje energetická krize.

„Moldavsko vyjádřilo přání pořádat příští summit. My jsme jim přislíbili naši podporu,“ dodal prezident neutrálního Švýcarska, které není členem EU ani NATO.

Prezidentka Moldavska se také pochlubila tím, že přijala pozvání na summit. „Připojujeme se dnes k dalším 43 evropským lídrům v Praze , abychom znovu potvrdili svůj závazek pro mír, bezpečnost a dostupnou energii,“ uvedla Maia Sanduová na twitteru.

„Nadšený, že můžu být na prvním jednání Evropské politické komunity v Praze,“ napsal na twitter irský premiér Micheal Martin. „Velký důraz je na výzvách, kterým nyní čelí celá Evropa – od enegie přes životní náklady, bezpečnost po solidaritu pro Ukrajinu, která čelí ruské ilegální válce.“

Jak vypadal zasedací pořádek? „Vše se řídilo běžnými protokolárními pravidly, kdy se zohledňuje zejména abecední pořadí lídrů a seniorita – doba, po kterou je daný státník ve své funkci,“ popsal Blesk Zprávám Jakub Tomek, z Úřadu vlády ČR. A také se dávalo pozor, aby vedle sebe neseděli lídři zemí se špatnými vztahy. „U večerního menu se vzalo v úvahu zejména diabetické omezení lídrů, ale i náboženské aspekty,“ dodal Tomek.

Možnost připojit se v Praze k lídrům ocenila i prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová. Právě kvůli Kosovu ale vznikají jisté diplomatické problémy, protože jeho samostatnost několik přítomných států neuznává, nejen Srbsko, ale i pět zemí EU: Řecko, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Kypr. 

Srbsko se nadále nechce přidat k unijním sankcím proti Rusku. „Každé takové rozhodnutí je nelehké i z morálních důvodů, protože sami víme, co sankce způsobily nám,“ pronesl během summitu srbský prezident Aleksandar Vučić s odkazem na mezinárodní sankce vůči Bělehradu v 90. letech a počátkem 21. století. „Také si pamatujeme na problémy s teritoriální integritou naší země. Na naše problémy dnes nikdo nepamatuje, všichni mají plná ústa řečí o teritoriální integritě úplně jiné země,“ narazil na odtržení Kosova. „Dělali jsme pro naši zemi, co jsme museli, a odoláme všem tlakům,“ prohlásil před novináři.

„Ruský útok na Ukrajinu vyžaduje ještě užší koordinaci v Evropě, na tom se shodneme,“ uvedl na twitteru německý kancléř Olaf Scholz. I ten oceňuje setkání 44 lídrů demokratických zemí. 

„Během summitu Evropského politického společenství se konají diskuse u čtyř kulatých stolů zaměřených na dva hlavní okruhy témat: mír a bezpečnost; energetika, klima a hospodářská situace,“ informuje na twitteru český Úřad vlády. 

Na supersummitu začíná kolečko tiskových konferencí. Před hlavní a největší tiskovou konferencí, která začne až pozdě večer, promluví k novinářům zástupci Rakouska, Švýcarska, Kosova, Srbska, Turecka, ale také například Černé hory či Bulharska. 

Předtím, než se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s prezidentem Milošem Zemanem, navštívil také exprezidenta Václava Klause a expremiéra Andreje Babiše. S Babišem si Orbán poseděl i nad kávou, podle sdílení polohy se spolu státníci setkali v Průhonicích, kde expremiér žije. 

„Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ prohlásil Zelenskyj podle přepisu projevu, který jeho úřad zveřejnil na svých stránkách.

Zelenskyj ocenil vznik nové politické iniciativy a formátu spolupráce v rámci Evropy, která zahrnuje členy Evropské unie i státy, které o členství usilují, a stejně tak kandidátské země a partnery Severoatlantické aliance. Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj a dodal, že jeho země nikdy válku nechtěla a naopak usiluje o mír. Poděkoval všem partnerům za podporu a vyjmenoval několik důvodů, které podle Kyjeva z Moskvy činí jediného viníka války. Více zde.

Na twitteru se k summitu vyjádřil i premiér Gruzie Irakli Garibashvili. Vyjádřil vděčnost evropským státům za platformu, na které můžou Gruzie a Evropská unie prodiskutovat problémy na společné agendě, a přesvědčení, že „tato nová iniciativa pomůže Gruzii s dosažením postupu na cestě ke vstupu do EU.“

„Válka na Ukrajině dokazuje, že mír a stabilitu na našem kontinentu nelze považovat za samozřejmost. Ukazuje to také, že je třeba chránit naši demokracii a sdílené hodnoty. Není to jen úkol pro EU. Vyžaduje také silnou a koordinovanou reakci všech evropských zemí,“ konstatoval na twitteru předseda nizozemské vlády Mark Rutte.

Právě proto se podle něj sešli lídři v Praze na prvním zasedání Evropského politického společenství. „Je to zásadní okamžik,“ podotkl dále na twitteru. 

„Všichni oceňujeme pokroky, které Ukrajina dělá v boji s ruským agresorem –⁠ úspěšné ofenzívy jsou toho důkazem a věřím, že se jí bude dařit i nadále. Evropa musí Ukrajině dále pomáhat, aby jí pomohla zvítězit,“ vzkázal premiér Fiala k projevu Zelenského před pražským supersummitem.

Podle rakouského kancléře Karla Nehammera stojí při jednání špiček EU v popředí témata spolupráce a „společného postupu s našimi evropskými partnery v náročné době.“ „Od 24. února jsme konfrontováni s novou situací, která změnila náš bezpečnostní stav. To vyžaduje společný postup a odhodlání v EU a s našimi evropskými partnery v otázce obnovení míru v Evropě,“ napsal Nehammer na twitter.

Jsou naděje, že summit přispěje k uklidnění vztahů Arménie a Ázerbájdžánu. Země spolu v minulých letech několikrát válčily kvůli spornému Náhornímu Karabachu; Turecko v posledním konfliktu podpořilo Ázerbájdžán (např. drony Bayraktar), naopak Arménii nechal její spojenec Rusko na holičkách. 

Z Hradu zatím příšlo video zachycující hlouček, v němž se smějí prezidenti Turecka a Ázerbájdžánu, Erdogan a Alijev; arménský premiér Pašinjan je u toho, ale zjevně hůře naladěný.

Vedle Jízdárny Pražského hradu, kde je zázemí pro novináře, je prostor i pro televizní štáby. Počet novinářů je takový, že často probíhá několik televizních vstupů najednou. Štáby zároveň dle potřeby přicházejí s kreativními řešeními, ať už jde o světlo, nebo úhel kamery.

Prezident Zeman se na okraj pražského summitu na Hradě setkal s maďarským premiérem Orbánem. Jednat by měl i se srbským prezidentem Vučičem.