Vláda po volbách překvapila: Schodek 295 miliard a kontroly na hranicích se Slováky!

Co vláda řešila a schválila

• Vláda řešila schodek rozpočtu na příští rok. Odklepla schodek ve výši 295 miliard korun. 
• V příštím roce se posílí s ohledem na bezpečnostní situaci i v souvislosti s válkou na Ukrajině výdaje na obranu ve výši 1,5 procenta HDP. Umožní to nákupy potřebné techniky, které byly řadu let odkládány, podotkl premiér Fiala.
• Vláda řešila i situaci na hranicích ČR a Slovenska, kde se zvýšil počet zachytávaných nelegálních migrantů. Rozhodla o dočasných kontrolách se státní hranici se Slovenskem, což je preventivní opatření, které vstoupí v platnost o půlnoci ze středy na čtvrtek.
• Ministerstva vnitra a spravedlnosti pracují na novele, která by výrazným způsobem zvýšila tresty za převaděčství, uvedl ministr vnitra Rakušan.
• Vláda se shodla na tom, že starobní penze od ledna vzroste v průměru o 825 Kč. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun.

Česko obnovuje kvůli migrantům kontroly na hranicích se Slováky! Rakušan: Nikdo nemá radost

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se mimořádně sešla od tří hodin ve Strakově akademii a její jednání se protahovalo dlouho do večera. Na programu měla několik důležitých bodů - především návrh státního rozpočtu na rok 2023.

Fiala: Schodek je vyšší, než bych si přál

Ministr financí Stanjura předložil kabinetu i rozpočtovou dokumentaci. Schodek měl původně dosáhnout 270 miliard korun, v pondělí ale nakonec vláda odklepla návrh se schodkem 295 miliard. 

„Schodek je vyšší, než bych si přál a představoval, ale museli jsme zohlednit situaci, kterou v ČR a Evropě čelíme a musíme zajistit bezpečnost v těchto obtížných chvílích,“ řekl k tomu premiér Fiala.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

„Každá miliarda hraje roli. Já bych si představoval mnohem nižší čísla. Vůbec nehraje roli, aby to dobře vypadalo,“ poznamenal Stanjura.

Síkelův chaos u zastropování cen: Pro domácnosti bude platit v plné výši spotřeby, slibuje ministr

Fiala informoval, že hlavní prioritou je mimo jiné zvýšit výdaje na obranu, což bylo ostatně ve vládním prohlášení, které ještě s válkou zdaleka nepočítalo. Vláda se také zaměřila na investice do vzdělávání a na investice, které se týkají dopravní infrastruktury. 

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.

Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.

Do pátku předloží rozpočet Sněmovně

Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.

Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do Sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.