21°C
Lipavský pro Blesk: Za plyn nemůžeme platit lidskou krví! A Putinovi poslal ostrý vzkaz
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) byl během skládání vlády brán jako benjamínek. Schytával to především od prezidenta Miloše Zemana, který jej nepozval ani na setkání s velvyslanci. Do životopisu sedmatřicetiletého šéfa diplomacie se nedávno strefoval i expremiér Andrej Babiš (ANO). Lipavský nyní vede resort v době války a předsednictví a jak se svěřil Blesk Zprávám, po jednání s 30 ministry si už věří na vše.
Začala bych předsednictvím. Minulou středu a čtvrtek probíhalo neformální jednání ministrů zahraničních věcí a mě by zajímalo, jak takové neformální jednání vlastně vypadá.
Česko se stalo centrem evropské diplomacie. Přijelo 26 mých evropských protějšků a pozval jsem další tři ministry z východu; měli jsme tady například moldavského, ukrajinského a gruzínského ministra zahraničních věcí na oběd. A ačkoliv se potkáváme s ministry zahraničních věcí každý měsíc v Bruselu nebo v Lucemburku, to neformální setkání je specifické. Třeba tím, že jednáme společně za zavřenými dveřmi a tentokrát ta atmosféra byla opravdu, řekněme, v určitý moment až dramatická, protože jsme neměli jednotu v otázce postupu vůči Rusku a vízové politiky. Řekněme, že se podařilo dosáhnout shody, pražského konsensu, a bylo i na mě, abych tomu pomohl. My jsme to téma na začátku vykopli a potom se toho chytily severské státy, které mají opravdu velký nápor Rusů na hranicích, a musí tak víza řešit i z bezpečnostních důvodů.
Když se řekne neformální, tak si člověk spíše představí naopak spíše přátelštější jednání. Seznamovací večírek.
Tak my se jako ministři známe, protože se potkáváme každý měsíc. Já si dnes dovolím označit celou řadu ministrů zahraničních věcí za své přátele, ale neznamená to, že bychom nehájili zájmy vlastních zemí, stále hájím české zájmy. To je pro mě základní předpoklad takové práce. Na druhou stranu tentokrát proběhla debata, následně večeře, která už byla opravdu společenského charakteru. Další den byl jen pracovní.
Zmínil jste dramatické chvíle, prozradíte, co se přesně stalo? Kdo měl u víz jiný názor?
Bylo potřeba najít řešení v přístupu států západní Evropy. Zjednodušeně řečeno postoj Německa, Nizozemí a právě států severských a pobaltských, které například reprezentoval lotyšský ministr zahraničních věcí. Oni si potom spolu sedli za naší pomoci a nějakým způsobem se došlo k závěrům, které byly následně prezentovány jednotně.
Tady bych ale upřesnila, že z neformálního jednání nemohou vyplynout oficiální vyjádření.
Samozřejmě to nebylo oficiální usnesení, ale jasné vyjádření vůle ministrů zahraničních věcí evropské sedmadvacítky, že evropské instituce mají konat a že mají připravit takové materiály, které budou oficiálně schváleny. Nyní se na tom pracuje a myslím si, že bude trvat poměrně krátce, než se to posune o krok dál.
Lipavský: Na emoce není prostor
Zajdete pak třeba s některými kolegy na víno, na pivo či procházku?
Jenom k tomu fakticky dodám, že v úterý jsme měli blok k Africe, pak byla večeře a hostil jsem ministry v Černínském paláci společně s Karlem Schwarzenbergerem jako čestným hostem a druhý den bylo pracovní jednání. A co se týče vaší otázky, tak já se rád setkávám se svými kolegy a na okraj toho gymnichu (neformální setkání pozn.red) jsem měl pracovní snídani s ukrajinským ministrem Dmytro Kulebou a pak na to prostě už nebyl prostor. Ale když jsem byl v létě na dovolené, tak jsem šel na velmi milý oběd se svým řeckým protějškem v Athénách, takže ty příležitosti jsou a je potřeba je nacházet v těch plných kalendářích.
Jak si můžu představit třeba odbourávání nějakých antipatií? Jako diplomat musíte vystupovat pro zájmy ČR, ale přeci jenom jsme pořád jenom lidé.
Mým úkolem je reprezentovat zájmy České republiky v Evropě. Takže, jestli se mi někdo líbí nebo nelíbí, vůbec není na místě, to si nesmím připouštět a to platí i z té druhé strany. To znamená, že je tam vždy dobrá vůle spolu jednat, a to i mezi ministry zemí, které mají opravdu vyhrocené vztahy, na osobní úrovni ale pak mají řekněme otevřený vztah, aby se mohli otevřeně o těch věc bavit za zavřenými dveřmi. Nemůžeme si dovolit ten luxus, že budu mít k někomu antipatie, protože bych potom neplnil dobře svoji roli.
Já tomu rozumím, ale chci tady najít i tu lidskou stránku třeba i pro naše čtenáře.
Je potřeba si uvědomit, že pokud bych nechal převážit emoce nad zájmy České republiky, tak bych nebyl dobrým ministrem zahraničních věcí. Samozřejmě jsou ministři, kteří mi jsou sympatičtí osobnostně, ale mohou zastávat úplně jiné pozice, a opět se tím nemohu nechat ošálit. Taková je koneckonců politika i na té celostátní úrovni, kde už nějakou dobu působím, takže to není něco, co by mě mělo zaskočit.
Můžete nám ještě říct něco o další práci z vašeho resortu v rámci předsednictví?
Tak tohle bylo pro mě to nejvýznamnější. Potom se konají celé řady různých akcí a seminářů a nyní nejvýznamnější agenda teď leží na ministerstvu průmyslu a obchodu, kdy se svolává mimořádná rada k energetice, aby se nalezlo společné evropské řešení nebo aspoň nějaké kroky ke společnému evropskému řešení. Jedna rada už pod vedením Jozefa Síkely proběhla a podařilo se nám posunout k tomu 15% dobrovolnému závazku na šetření na energiích. Situace je velmi závažná, takže ministerstvo zahraničních věcí tomu napomáhá a máme zmocněnce pro energetickou bezpečnost, který pomáhá domlouvat ty věci a orientuje se v tom.
Patří to mezi nějaký konkrétní úspěch Česka v čele komise? Co se nám už povedlo zařídit?
Zatím máme za sebou červenec a srpen, kdy se skoro nic nedělo a ty legislativní unijní balíčky teprve posouváme dál, takže ty hlavní výsledky se teprve uvidí. Ale když se vrátím k té Radě pro energetiku, tak to je opravdu jedna z konkrétnějších věcí, která je velice pozitivní.
Pojďme k válce na Ukrajině. Nedávno se objevilo vyjádření od pana Peskova z Putinovy kanceláře, že je prezident znovu připraven jednat o konci „speciální operace“. Jak by takový konec měl vypadat?
Ať to prostě ukončí, není o čem jednat.
Což by znamenalo?
Odchod ruských vojsk z Ukrajiny. Není žádný důvod pro to, aby vedl válku a to, co má, jsou vymyšlené, vyfabulované a vylhané argumenty. Když poslouchám tu válečnou propagandu, která se valí na ruské občany, tak mi to připomíná Goebbelsovu rétoriku. Pokud chtějí nyní jednat, tak je to pravděpodobně známka toho, že se necítí dostatečně jistě.
U propagandy bych se zastavila. Podle výsledků jednání jste o propagandě a především o dezinformacích hovořil i na neformálním jednání. Přiblížíte nám to?
To je velká zásluha české diplomacie. My jsme na tom pracovali poměrně dlouho a zdůrazňovali jsme důležitost řešení dezinformací na evropské úrovni. A Evropská unie má celou řadu institucí, které se věnují dezinformacím. Je ale nutné říci, že nějaké řešení přijde za delší dobu, musí být totiž systematické.
„Jsme liberálové, mám daleko k výrokům, co rozdělují společnost“
Je výsledkem dezinformačního tlaku i to, co se povídalo během sobotní demonstrace na Václavském náměstí?
Tak tam zaznělo například to, že byly vypínány kamery z Václavského náměstí. To je úplný nesmysl a lež a ten řečník si to vymyslel. Podobných případů tam mohlo zaznít více, ale je to opravdu o tom, aby si každý dokázal udělat vlastní názor a aby k tomu měl potřebná fakta. Rozhodně stát nemá lidem říkat, co si mají myslet.
A obecně na tu demonstraci nahlížíte jak?
Já rozumím obavě lidí, kteří chtěli vyjádřit nespokojenost. Ta situace není vůbec jednoduchá, ale musíme si uvědomit, že nemůžeme za plyn platit lidskou krví. V tuto chvíli se nás Putin snaží vydírat - a vydírá nás - a je pouze na nás, abychom v tom obstáli. Já věřím, že v tom obstojíme a naše vláda nenechá nikoho padnout. My máme celou řadu sociálních programů; jede pětitisícovka, navýšení rodičovské a různé daňové bonusy. Také přicházíme s dalšími návrhy v energetice a je potřeba udělat přechodná opatření, která dovolí, abychom mohli třeba vydat další emisní povolenky. Když se ale vrátím k otázce, tak to, že organizátoři mají jasně proruské názory je fakt, ale na druhou stranu to neznamená, že lidé, kteří mají své problémy, by neměli být vyslyšeni.
A nebyla tedy přes čáru reakce pana premiéra Petra Fialy? U které dodal, že si za ní stojí?
Ten výrok směřoval k organizátorům, nikoliv k těm lidem, ale všechno se to zamíchalo. Pro mě je klíčový výrok Ivana Bartoše, který vyjádřil velmi silnou empatii s lidmi, kteří přišli vyjádřit nespokojenost. A já to naprosto chápu a také s nimi mám tu empatii a jako člen vlády a jako Pirát pracuji na tom, abychom nacházeli řešení energetické i sociální krize.
A nemrzí vás, že jedete touto liberální cestou, ale pak se vaši kolegové vyjadřují poměrně ostřeji? Přeci jenom v té vládě také jste.
My jsme liberální stranou a vždycky budeme hájit právo jednotlivce na vlastní názor. My jako Česko musíme držet v této těžké době pohromadě, takže já budu mít vždycky daleko k nějakým výrokům, které rozdělují společnost. Ale na druhou stranu bych tady nehledal nějaký větší rozpor.
Na demonstraci byla požadována demise vlády. I ve Sněmovně došlo k hlasování o nedůvěře, kde se do vás opřel expremiér Babiš poté, co jste ve svém projevu uvedl, že byl loutkou Viktora Orbána.
Neřekl bych, že se do mě opřel. On jen potvrzuje svými projevy ta moje slova. On o něm píše ve své knížce a víme, že tam velmi často jezdil a že se vlastně od něj učil dělat politiku. Trošku mě znervózňuje, když vidím, koho on dává za svůj politický příklad.
On nicméně zmiňoval, že nechápe, jak se se mohl stát šéfem diplomacie někdo s takovým životopisem. Jak s tímhle bojujete?
Já s tím bojuji tím, že pracuji. Slyším kritiku, že nekomunikuji s ministry, ale já komunikuji s ministry a hájím zájmy České republiky. Myslím si, že ministerstvo zahraničních věcí získalo zpátky svoji tvář a mluví jasně a srozumitelně i k bezpečnostní agendě, která je doménu ministerstva zahraničních věcí. Za nic se neschováváme a snažím se, abychom dělali věci, které jdou v uvozovkách s dobou. Moderně komunikujeme a snažíme se podpořit ženy v diplomacii, protože to je také důležitá součást a ty výsledky mé práce jsou, dovolím si neskromně říci, vypovídající.
A je občas nějaká situace, kde se ještě necítíte úplně pevný v kramflecích?
Myslím si, že když jsem zvládl gymnich, kdy mi přijelo do Prahy 30 ministrů zahraničních věcí, tak už zvládnu opravdu všechno.
A co vztahy s Milošem Zemanem? Ten se do vás strefuje od počátku a nově vás nepozval na setkání s velvyslanci. Řešili jste to spolu?
Neřešili, já jsem to okomentoval do médií a tím to pro mě je uzavřené
A myslíte, že bude takhle jednat znovu?
Uvidíme. Samozřejmě je to asi nějaký směr, který si vytyčil. Pro mě je důležité, aby prakticky diplomacie fungovala, a to se daří.
Co to mele za nesmysly, padej na Ukrajinu, ani špetka diplomacie, on vzkazuje Putinovi? a ví Putin kdo to je? jenom ostuda a podle šklebu začínající Parkinson