Sněmovna o rozpočtu: Zeman lhal o Vrběticích a kopal do BIS, vezměte peníze Hradu, vyzýval lidovec
Poslanci v pátek opět zasedali nad návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Ve druhém čtení navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu za 96 miliard. V plánu je například přesun i 1,8 miliard na pomoc Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také žádá více peněz na obranu, přesněji na nákup zbraní. To bude v příštím týdnu schvalováno přednostně.V návrzích je i seškrcení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky o 12 milionů, podle jednoho z předkladatelů i kvůli chování Miloše Zemana v posledních 9 letech.
Během projednávání ve Sněmovně chyběla většina členů vlády. Členové kabinetu jsou zaměstnáni pracovními cestami, většinou kvůli válce na Ukrajině.
Protože Česko nemá od ledna schválený rozpočet, nachází se nyní v rozpočtovém provizoriu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) rozpočet pozměnil a Sněmovna již schválila základní parametry, které se již měnit nebudou. Jaké jsou?
- Deficit je snížený na 280 miliard korun.
- Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun
- Rozpočet počítá s výdaji 1893,2 miliardy
Přepracovaný návrh rozpočtu přílišně nepodpořil prezident Miloš Zeman. Ten dorazil 18. února do dolní komory na první čtení. „Každá liška chválí svůj ocas a každý autor rozpočtu mu dává labely, které nejsou pravdivé. Návrh rozpočtu, který začínáme projednávat, je označován za protiinflační, já ho pokládám za proinflační. Je pokládán za prorůstový, chtěl bych sdělit, že prorůstový není. To je přátelská kritika, kterou musím zdůvodnit,“ uvedla hlava státu. Sněmovna si nicméně i přes kritiku Zemana a přes kritiku opozice rozpočet schválila.
Změny se budou týkat i nákupu zbraní
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Tato částka odpovídá zajištění pomoci pro 5000 uprchlíků. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy.
Objevil se i další návrh, který se týká tématu války na Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila ve Sněmovně pozměňovací návrh k letošnímu rozpočtu, který přidává ministerstvu obrany do rozpočtu rovnou miliardu korun. Peníze chce vzít z vládní rozpočtové rezervy.
„Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajinu,“ uvedla ministryně ve svém návrhu. Stanjura na začátku jednání upřesnil, že se jedná o peníze na nákup „ručních palných zbraní“. O tomto přesunu by měla Sněmovna hlasovat přednostně už v příštím týdnu, dodal Stanjura.
Černochová dodala ve své řeči, že o dalším případném navýšení bude se Stanjurou jednat později. „Nechci situace nyní využít,“ podotkla s tím, že nechce, aby případně její rezort skončil s nevyčerpanými penězi.
„Miliarda nestačí,“ myslí si Schillerová
Podle exministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale jedna miliarda stačit nebude. „My ho podpoříme, říkám to otevřeně, protože je to krok správným směrem,“ uvedla s tím, že bude potřeba rozpočet na obranu navýšit. „To nevadí, že je to váš návrh, my ho podpoříme,“ řekla dále Schillerová s tím, že ANO podpoří i 1,8 miliard pro řešení války na Ukrajině.
Vedle těchto výraznějších přesunů navrhuje opozice také navýšení rozpočtu pro platy policistů o 500 milionů korun, jak u pultíku informovala místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Další pozměňovací návrh cílí i na hasiče, zde na nákup cisternových stříkaček chce opozice 200 milionů korun a pro dobrovolné hasiče dalších 100 milionů. Peníze se mají podle Mračkové Vildumetzové přesunout například z rozpočtu na předsedncitví.
Z předsednictví a také z oblsuhy státního dluhu chce škrtat i poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která by ráda peníze přesunula do rozpočtu na kulturu. Z předsednictví chce škrat i poslanec Robert Králíček (ANO), který chce poslat 50 milionů k Národnímu ústavu pro kybernetickou bezpečnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.
„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“
Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.
Vondráček: Je to potěmkinova vesnice
Během jednání o rozpočtu se chopil slova i exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ten na začátku své řeči uvedl, že se nacházíme v mimořádné době a že za současné bezpečnostní situace považuje za „nevhodné sbírat politické body“ a uvedl, že musíme být připraveni na krizi a na nové výzvy. I proto je potřeba podle Metnara navýšit rozpočet jeho bývalého rezortu.
Stejně jako Schillerová i Metnar míní, že jedna miliarda navíc nestačí. Doporučuje tak navýšit rozpočet o dalších 4,4 miliardy. Podle Metnara by se také měla vrátit valorizace na platy vojáků. Ať už kvůli inflaci či kvůli energiím. Minimálně by se pak mělo přispět alespoň půl miliardy právě na platy vojáků.
Do rozpočtu se pořádně opřel expředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Ten zopakoval, že je rozpočet seznamem tupých škrtů a že nejspíše všichni ví, že je rozpočet „potěmkinova vesnice, která nebude platit a nebude pravda.“ Znovu také kritizoval snížený rozpočet na vězně, kdy už nyní je stravné na den na 65 korunách. A zkritizoval, že rozpočet nehledí na zdražující energie a na bagatelní exekuce. „Jsem přesvedčen, že ministr nejpozději v září přijde a bude chtít do rezortu spravedlnosti přidat,“ konstatoval s tím, že justiční část nemá tolik rezerv, aby z nich mohl čerpat na platy apod.
„Zeman pochleboval Putinovi, nebudu mu platit mejdan,“ zuřil lidovec
Ke konci jednání vystoupil poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL), který se zostra pustil do prezidenta Miloše Zemana. „Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost ČR a systematicky podporoval Rusko. Lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů. Můj pozměňovací návrh tak patří do dlouhé řady protiruských sankcí. Tak to berte. Navrhuji snížit rozpočet Kancelář pana prezidenta o 6 milionů korun,“ uvedl s výrazně zvýšeným hlasem.
„Zatímco české rodiny šetří, hradní úředníci si schvalují královské odměny, o kterých se obyčejným občanům nezdá. Přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty ani nepřijímá návštěvy, návrh na výrazné ponížení z Hradu nepřišel,“ pokračoval Heller. Uvedl, že odmítá platit „hradní mejdan“ a svůj návrh pokládá za symbol.
Dodal, že svůj pozměňovací návrh přidává k již existujícímu bodu a celkově by se tak rozpočet na Kancelář prezidenta republiky mohl s oběma návrhy snížit o 12 milionů korun. „Nebudu platit hradní mejdan,“ dodal Heller s tím, že důvodů pro snížení je několik - ať už to, že Zeman necestuje či to, že zatímco Češi šetří, zaměstnanci Hradu mají „královské odměny“.
Návrh rozpočtu na letošní rok předpokládá rezervu asi 8,7 miliardy korun, která nemůže klesnout při jeho sněmovním schvalování pod zákonnou mez. Tato hranice pro letošní rozpočet činí 5,68 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž každoročně směřují opoziční návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Podle Stanjury tak může Sněmovna z rozpočtové rezervy vzít ještě asi 1,1 miliardy korun, aby její výše neklesla pod hranici stanovenou zákonem.
Během druhého čtení opětovně zazněla kritika i z úst místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO). Podle Havlíčka nová vláda nija nešetřila a mnoho úspor jde z nevyčerpaných peněz.
Poslanci skončili jednání krátce po jedné hodině odpolední. Neprojednané pozměňovací návrhy se vyškrtly a finálně budou rozpočet schvalovat příští týden.
A opravdu staří senioři jsou bez šance,už jen vyplnit žádost je hlavolam a doložit potvrzení o tom či onom,fakt už nikdy více,raději jsme to stáhli a na to se stát spoléhá....
Nechte to na Zbyňdu z Opavy! Ten vždy a vše dokázal vyřešit...