Sněmovna o rozpočtu: Zeman lhal o Vrběticích a kopal do BIS, vezměte peníze Hradu, vyzýval lidovec
Poslanci v pátek opět zasedali nad návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Ve druhém čtení navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu za 96 miliard. V plánu je například přesun i 1,8 miliard na pomoc Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také žádá více peněz na obranu, přesněji na nákup zbraní. To bude v příštím týdnu schvalováno přednostně.V návrzích je i seškrcení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky o 12 milionů, podle jednoho z předkladatelů i kvůli chování Miloše Zemana v posledních 9 letech.
Během projednávání ve Sněmovně chyběla většina členů vlády. Členové kabinetu jsou zaměstnáni pracovními cestami, většinou kvůli válce na Ukrajině.
Protože Česko nemá od ledna schválený rozpočet, nachází se nyní v rozpočtovém provizoriu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) rozpočet pozměnil a Sněmovna již schválila základní parametry, které se již měnit nebudou. Jaké jsou?
- Deficit je snížený na 280 miliard korun.
- Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun
- Rozpočet počítá s výdaji 1893,2 miliardy
Přepracovaný návrh rozpočtu přílišně nepodpořil prezident Miloš Zeman. Ten dorazil 18. února do dolní komory na první čtení. „Každá liška chválí svůj ocas a každý autor rozpočtu mu dává labely, které nejsou pravdivé. Návrh rozpočtu, který začínáme projednávat, je označován za protiinflační, já ho pokládám za proinflační. Je pokládán za prorůstový, chtěl bych sdělit, že prorůstový není. To je přátelská kritika, kterou musím zdůvodnit,“ uvedla hlava státu. Sněmovna si nicméně i přes kritiku Zemana a přes kritiku opozice rozpočet schválila.
Změny se budou týkat i nákupu zbraní
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Tato částka odpovídá zajištění pomoci pro 5000 uprchlíků. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy.
Objevil se i další návrh, který se týká tématu války na Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila ve Sněmovně pozměňovací návrh k letošnímu rozpočtu, který přidává ministerstvu obrany do rozpočtu rovnou miliardu korun. Peníze chce vzít z vládní rozpočtové rezervy.
„Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajinu,“ uvedla ministryně ve svém návrhu. Stanjura na začátku jednání upřesnil, že se jedná o peníze na nákup „ručních palných zbraní“. O tomto přesunu by měla Sněmovna hlasovat přednostně už v příštím týdnu, dodal Stanjura.
Černochová dodala ve své řeči, že o dalším případném navýšení bude se Stanjurou jednat později. „Nechci situace nyní využít,“ podotkla s tím, že nechce, aby případně její rezort skončil s nevyčerpanými penězi.
„Miliarda nestačí,“ myslí si Schillerová
Podle exministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale jedna miliarda stačit nebude. „My ho podpoříme, říkám to otevřeně, protože je to krok správným směrem,“ uvedla s tím, že bude potřeba rozpočet na obranu navýšit. „To nevadí, že je to váš návrh, my ho podpoříme,“ řekla dále Schillerová s tím, že ANO podpoří i 1,8 miliard pro řešení války na Ukrajině.
Vedle těchto výraznějších přesunů navrhuje opozice také navýšení rozpočtu pro platy policistů o 500 milionů korun, jak u pultíku informovala místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Další pozměňovací návrh cílí i na hasiče, zde na nákup cisternových stříkaček chce opozice 200 milionů korun a pro dobrovolné hasiče dalších 100 milionů. Peníze se mají podle Mračkové Vildumetzové přesunout například z rozpočtu na předsedncitví.
Z předsednictví a také z oblsuhy státního dluhu chce škrtat i poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která by ráda peníze přesunula do rozpočtu na kulturu. Z předsednictví chce škrat i poslanec Robert Králíček (ANO), který chce poslat 50 milionů k Národnímu ústavu pro kybernetickou bezpečnost.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise evropským lídrům předestřel svůj plán, jak dospět k míru na Ukrajině. Jeho poradce Balázs Orbán to řekl maďarskému provládnímu webu Magyar Nemzet. Podrobnosti premiérova plánu ale nezveřejnil.
Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest, které označil za „mírové mise“. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Putina. Představitelé sedmadvacítky se od cesty okamžitě distancovali, když uvedli, že politika „appeasementu“ Putina nezastaví, a zdůraznili, že neměl mandát EU.
Politický ředitel v úřadu maďarského premiéra Balázs Orbán v rozhovoru s Magyar Nemzet uvedl, že plán Budapešti je postaven na „realistickém posouzení situace, realistických cílech a realistickém harmonogramu“. V rozhovoru také vyjádřil přesvědčení, že pokud chce Evropa mír a ukončení krveprolití, musí změnit své směřování. Zatím jsou podle něj představitelé Evropy i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „pro pokračování války“. Ochotny usilovat o mír jsou naopak Čína, Turecko a také republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, uvedl v rozhovoru Balázs Orbán.
Zelenskyj na dnešní tiskové konferenci hovořil i o svých plánech na další mírový summit, který by navázal na první červnové setkání ve Švýcarsku. Toho se účastnili zástupci z 92 zemí, Rusko mezi nimi ale nebylo.
„Myslím si, že ruští představitelé by se toho druhého summitu měli zúčastnit,“ řekl ukrajinský prezident. Do listopadu chce mít hotový mírový plán, aby se následně mohlo konat další kolo jednání.
Zelenskyj dnes také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na okraj summitu NATO ve Washingtonu minulý týden uvedl, že část letounů už je na cestě na Ukrajinu.
„Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost... Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si,“ řekl dnes Zelenskyj. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.
Vondráček: Je to potěmkinova vesnice
Během jednání o rozpočtu se chopil slova i exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ten na začátku své řeči uvedl, že se nacházíme v mimořádné době a že za současné bezpečnostní situace považuje za „nevhodné sbírat politické body“ a uvedl, že musíme být připraveni na krizi a na nové výzvy. I proto je potřeba podle Metnara navýšit rozpočet jeho bývalého rezortu.
Stejně jako Schillerová i Metnar míní, že jedna miliarda navíc nestačí. Doporučuje tak navýšit rozpočet o dalších 4,4 miliardy. Podle Metnara by se také měla vrátit valorizace na platy vojáků. Ať už kvůli inflaci či kvůli energiím. Minimálně by se pak mělo přispět alespoň půl miliardy právě na platy vojáků.
Do rozpočtu se pořádně opřel expředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Ten zopakoval, že je rozpočet seznamem tupých škrtů a že nejspíše všichni ví, že je rozpočet „potěmkinova vesnice, která nebude platit a nebude pravda.“ Znovu také kritizoval snížený rozpočet na vězně, kdy už nyní je stravné na den na 65 korunách. A zkritizoval, že rozpočet nehledí na zdražující energie a na bagatelní exekuce. „Jsem přesvedčen, že ministr nejpozději v září přijde a bude chtít do rezortu spravedlnosti přidat,“ konstatoval s tím, že justiční část nemá tolik rezerv, aby z nich mohl čerpat na platy apod.
„Zeman pochleboval Putinovi, nebudu mu platit mejdan,“ zuřil lidovec
Ke konci jednání vystoupil poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL), který se zostra pustil do prezidenta Miloše Zemana. „Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost ČR a systematicky podporoval Rusko. Lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů. Můj pozměňovací návrh tak patří do dlouhé řady protiruských sankcí. Tak to berte. Navrhuji snížit rozpočet Kancelář pana prezidenta o 6 milionů korun,“ uvedl s výrazně zvýšeným hlasem.
„Zatímco české rodiny šetří, hradní úředníci si schvalují královské odměny, o kterých se obyčejným občanům nezdá. Přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty ani nepřijímá návštěvy, návrh na výrazné ponížení z Hradu nepřišel,“ pokračoval Heller. Uvedl, že odmítá platit „hradní mejdan“ a svůj návrh pokládá za symbol.
Dodal, že svůj pozměňovací návrh přidává k již existujícímu bodu a celkově by se tak rozpočet na Kancelář prezidenta republiky mohl s oběma návrhy snížit o 12 milionů korun. „Nebudu platit hradní mejdan,“ dodal Heller s tím, že důvodů pro snížení je několik - ať už to, že Zeman necestuje či to, že zatímco Češi šetří, zaměstnanci Hradu mají „královské odměny“.
Návrh rozpočtu na letošní rok předpokládá rezervu asi 8,7 miliardy korun, která nemůže klesnout při jeho sněmovním schvalování pod zákonnou mez. Tato hranice pro letošní rozpočet činí 5,68 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž každoročně směřují opoziční návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Podle Stanjury tak může Sněmovna z rozpočtové rezervy vzít ještě asi 1,1 miliardy korun, aby její výše neklesla pod hranici stanovenou zákonem.
Během druhého čtení opětovně zazněla kritika i z úst místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO). Podle Havlíčka nová vláda nija nešetřila a mnoho úspor jde z nevyčerpaných peněz.
Poslanci skončili jednání krátce po jedné hodině odpolední. Neprojednané pozměňovací návrhy se vyškrtly a finálně budou rozpočet schvalovat příští týden.
A opravdu staří senioři jsou bez šance,už jen vyplnit žádost je hlavolam a doložit potvrzení o tom či onom,fakt už nikdy více,raději jsme to stáhli a na to se stát spoléhá....
Nechte to na Zbyňdu z Opavy! Ten vždy a vše dokázal vyřešit...