Sněmovna o rozpočtu: Zeman lhal o Vrběticích a kopal do BIS, vezměte peníze Hradu, vyzýval lidovec
Poslanci v pátek opět zasedali nad návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Ve druhém čtení navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu za 96 miliard. V plánu je například přesun i 1,8 miliard na pomoc Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) také žádá více peněz na obranu, přesněji na nákup zbraní. To bude v příštím týdnu schvalováno přednostně.V návrzích je i seškrcení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky o 12 milionů, podle jednoho z předkladatelů i kvůli chování Miloše Zemana v posledních 9 letech.
Během projednávání ve Sněmovně chyběla většina členů vlády. Členové kabinetu jsou zaměstnáni pracovními cestami, většinou kvůli válce na Ukrajině.
Protože Česko nemá od ledna schválený rozpočet, nachází se nyní v rozpočtovém provizoriu. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) rozpočet pozměnil a Sněmovna již schválila základní parametry, které se již měnit nebudou. Jaké jsou?
- Deficit je snížený na 280 miliard korun.
- Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun
- Rozpočet počítá s výdaji 1893,2 miliardy
Přepracovaný návrh rozpočtu přílišně nepodpořil prezident Miloš Zeman. Ten dorazil 18. února do dolní komory na první čtení. „Každá liška chválí svůj ocas a každý autor rozpočtu mu dává labely, které nejsou pravdivé. Návrh rozpočtu, který začínáme projednávat, je označován za protiinflační, já ho pokládám za proinflační. Je pokládán za prorůstový, chtěl bych sdělit, že prorůstový není. To je přátelská kritika, kterou musím zdůvodnit,“ uvedla hlava státu. Sněmovna si nicméně i přes kritiku Zemana a přes kritiku opozice rozpočet schválila.
Změny se budou týkat i nákupu zbraní
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Tato částka odpovídá zajištění pomoci pro 5000 uprchlíků. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy.
Objevil se i další návrh, který se týká tématu války na Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila ve Sněmovně pozměňovací návrh k letošnímu rozpočtu, který přidává ministerstvu obrany do rozpočtu rovnou miliardu korun. Peníze chce vzít z vládní rozpočtové rezervy.
„Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajinu,“ uvedla ministryně ve svém návrhu. Stanjura na začátku jednání upřesnil, že se jedná o peníze na nákup „ručních palných zbraní“. O tomto přesunu by měla Sněmovna hlasovat přednostně už v příštím týdnu, dodal Stanjura.
Černochová dodala ve své řeči, že o dalším případném navýšení bude se Stanjurou jednat později. „Nechci situace nyní využít,“ podotkla s tím, že nechce, aby případně její rezort skončil s nevyčerpanými penězi.
„Miliarda nestačí,“ myslí si Schillerová
Podle exministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale jedna miliarda stačit nebude. „My ho podpoříme, říkám to otevřeně, protože je to krok správným směrem,“ uvedla s tím, že bude potřeba rozpočet na obranu navýšit. „To nevadí, že je to váš návrh, my ho podpoříme,“ řekla dále Schillerová s tím, že ANO podpoří i 1,8 miliard pro řešení války na Ukrajině.
Vedle těchto výraznějších přesunů navrhuje opozice také navýšení rozpočtu pro platy policistů o 500 milionů korun, jak u pultíku informovala místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Další pozměňovací návrh cílí i na hasiče, zde na nákup cisternových stříkaček chce opozice 200 milionů korun a pro dobrovolné hasiče dalších 100 milionů. Peníze se mají podle Mračkové Vildumetzové přesunout například z rozpočtu na předsedncitví.
Z předsednictví a také z oblsuhy státního dluhu chce škrtat i poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), která by ráda peníze přesunula do rozpočtu na kulturu. Z předsednictví chce škrat i poslanec Robert Králíček (ANO), který chce poslat 50 milionů k Národnímu ústavu pro kybernetickou bezpečnost.
Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.
Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.
Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.
Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně.
Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.
Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.
Vondráček: Je to potěmkinova vesnice
Během jednání o rozpočtu se chopil slova i exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ten na začátku své řeči uvedl, že se nacházíme v mimořádné době a že za současné bezpečnostní situace považuje za „nevhodné sbírat politické body“ a uvedl, že musíme být připraveni na krizi a na nové výzvy. I proto je potřeba podle Metnara navýšit rozpočet jeho bývalého rezortu.
Stejně jako Schillerová i Metnar míní, že jedna miliarda navíc nestačí. Doporučuje tak navýšit rozpočet o dalších 4,4 miliardy. Podle Metnara by se také měla vrátit valorizace na platy vojáků. Ať už kvůli inflaci či kvůli energiím. Minimálně by se pak mělo přispět alespoň půl miliardy právě na platy vojáků.
Do rozpočtu se pořádně opřel expředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Ten zopakoval, že je rozpočet seznamem tupých škrtů a že nejspíše všichni ví, že je rozpočet „potěmkinova vesnice, která nebude platit a nebude pravda.“ Znovu také kritizoval snížený rozpočet na vězně, kdy už nyní je stravné na den na 65 korunách. A zkritizoval, že rozpočet nehledí na zdražující energie a na bagatelní exekuce. „Jsem přesvedčen, že ministr nejpozději v září přijde a bude chtít do rezortu spravedlnosti přidat,“ konstatoval s tím, že justiční část nemá tolik rezerv, aby z nich mohl čerpat na platy apod.
„Zeman pochleboval Putinovi, nebudu mu platit mejdan,“ zuřil lidovec
Ke konci jednání vystoupil poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL), který se zostra pustil do prezidenta Miloše Zemana. „Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost ČR a systematicky podporoval Rusko. Lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů. Můj pozměňovací návrh tak patří do dlouhé řady protiruských sankcí. Tak to berte. Navrhuji snížit rozpočet Kancelář pana prezidenta o 6 milionů korun,“ uvedl s výrazně zvýšeným hlasem.
„Zatímco české rodiny šetří, hradní úředníci si schvalují královské odměny, o kterých se obyčejným občanům nezdá. Přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty ani nepřijímá návštěvy, návrh na výrazné ponížení z Hradu nepřišel,“ pokračoval Heller. Uvedl, že odmítá platit „hradní mejdan“ a svůj návrh pokládá za symbol.
Dodal, že svůj pozměňovací návrh přidává k již existujícímu bodu a celkově by se tak rozpočet na Kancelář prezidenta republiky mohl s oběma návrhy snížit o 12 milionů korun. „Nebudu platit hradní mejdan,“ dodal Heller s tím, že důvodů pro snížení je několik - ať už to, že Zeman necestuje či to, že zatímco Češi šetří, zaměstnanci Hradu mají „královské odměny“.
Návrh rozpočtu na letošní rok předpokládá rezervu asi 8,7 miliardy korun, která nemůže klesnout při jeho sněmovním schvalování pod zákonnou mez. Tato hranice pro letošní rozpočet činí 5,68 miliardy korun. Vládní rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž každoročně směřují opoziční návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Podle Stanjury tak může Sněmovna z rozpočtové rezervy vzít ještě asi 1,1 miliardy korun, aby její výše neklesla pod hranici stanovenou zákonem.
Během druhého čtení opětovně zazněla kritika i z úst místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO). Podle Havlíčka nová vláda nija nešetřila a mnoho úspor jde z nevyčerpaných peněz.
Poslanci skončili jednání krátce po jedné hodině odpolední. Neprojednané pozměňovací návrhy se vyškrtly a finálně budou rozpočet schvalovat příští týden.
A opravdu staří senioři jsou bez šance,už jen vyplnit žádost je hlavolam a doložit potvrzení o tom či onom,fakt už nikdy více,raději jsme to stáhli a na to se stát spoléhá....
Nechte to na Zbyňdu z Opavy! Ten vždy a vše dokázal vyřešit...