
Korespondenční volbu prezidenta i poslanců zablokovala opozice. „Velký faul,“ čílil se Benda

Opoziční SPD zablokovala ve Sněmovně dnešní projednávání senátního návrhu, který má zavést korespondenční volbu poslanců a prezidenta ze zahraničí. Vynutila si předčasné přerušení schůze dolní komory, když si vyžádala padesátiminutovou přestávku na jednání své frakce, tedy až do konce jednacího dne. Možnost korespondenční volby z ciziny označili představitelé SPD, která u voličů v zahraničí neboduje, za naprosto nepřijatelnou a zásadně s ní nesouhlasí.
SPD si přestávku na jednání své frakce vyžádala během dneška dvakrát. Poprvé si pauzu v délce 45 minut vynutila dopoledne během projednávání novely stavebního zákona, podruhé po poledni, kdy předsedající schůze Jana Mračková Vildumetzová (ANO) již projednávání korespondenční volby zahájila. Proti tomu protestoval předseda SPD Tomio Okamura, podle něhož frakce o pauzu žádala ještě před zahájením projednávání senátní novely.
Předseda poslanců ODS Marek Benda následně uvedl, že není důležité, zda bylo projednávání novely zahájeno, či nikoli vzhledem k tomu, že jednání Sněmovny bylo fakticky pro dnešek ukončeno. „Jestli to má význam pro vás, tak si to vy napište na svůj Facebook,“ vzkázal Okamurovi. Mračková Vildumetzová na základě jeho námitky a po poradě s předsedy poslaneckých klubů ohlásila, že SPD o pauzu požádala ještě před projednáváním novely, což přehlédla, a že tedy jednání o korespondenční volbě zahájeno nebylo.
Benda neskrýval rozmrzelost nad průběhem a způsobem řízení schůze, na níž se opozici povedlo kvůli momentální absenci koaličních poslanců v jednacím sále prosadit také odklad projednávání stavebního zákona do začátku března. „To, co se tady odehrálo, pokládám za velký faul,“ uvedl. Zapochyboval o tom, zda zástupci opozice mají schůze Sněmovny řídit a školit poslance, že v jednacím sále musí být „24 hodin denně a poslouchat všechny ty řeči“.
Korespondenční volbu pro Čechy v cizině navrhl loni Senát na základě požadavku krajanských sdružení a s podporou ministerstva zahraničí. Argumentoval také tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. Korespondenční volbu by mohlo využít až 600 000 Čechů žijících v cizině, pro které je časově i finančně náročné dostavit se na hlasování na některou ze 111 českých ambasád. Loni tam přišlo volit poslance 13 236 z 18 808 zapsaných voličů. Strany současné vládní koalice volilo z ciziny 85 procent voličů, zatímco ANO získalo jen necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.
Souhlas. A vpodstatě za to může ona Babišova vláda a dnes sklízí jen důsledky "své politické práce" Ani to celostátní referendum nemá jako na Slovensku, kde se ještě vůle národa dá přes všechny snahy prosadit,.
Také stojí za zamyšlení poohlédnout se na uspořádádní povolebních výsledků v oné první republice. Tam se ve vládě ocitli i menšinoví komunisté a sociální demokraté. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vl%C3%A1d_%C4%8Ceskoslovenska
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_vl%C3%A1da_Klementa_Gottwalda
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_N%C3%A1rodn%C3%ADho_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_1948¨)
PROČ TENHLE SKUTEČNĚ DEMOKRATICKÝ ZPŮSOB VLÁDY NEZAVÉST I DNES?