Politolog o vládě: Další tři ministři? Výdaje navíc. A „chaot“ Válek hrozící lockdownem

Aktuální počty jsou jasné - ODS má mít premiéra a 5 ministrů, KDU-ČSL tři ministry, TOP 09 pak dva. V případě PirSTAN mají 4 ministři připadnout Starostům a tři Pirátům. V době, kdy čísla nakažených i hospitalizovaných rychle rostou, bude především ministr zdravotnictví dle očekávání opět ostře sledovaným postem v nové vládě vítěze voleb Petra Fialy (ODS). Nelehký úkol přitom dopadne na bedra TOP 09.

Dosluhující ministr Adam Vojtěch (za ANO) sice musel svůj odlet na velvyslanectví ve Finsku prozatím odložit, je nicméně jasné, že s koronakrizí se bude v čele resortu potýkat i nový muž. Vlastimil Válek (TOP 09), hlavní adept na šéfa zdravotnictví, však budí v poslední době rozpaky.

Politolog: Válek si počíná chaoticky

Válek nejprve zaujal slovy o možném omezení neočkovaných seniorů 65+, kdy následně popřel, že by mu šlo o „lockdown“ jako takový, který značil v ČT za „poslední zoufalý krok“ a bránil se, že chce seniory především chránit. Nyní v rozhovoru pro Echo 24 varuje, že současný vývoj pandemie „smrdí“ lockdownem na Vánoce a tím, že bude opět vše zavřené.

Lockdown na Vánoce? Počty nakažených tím smrdí, varuje adept na ministra Válek

Jsou jeho vyjádření šťastná? „Nejsou. Na jedné straně je to sice lékař, už zkušený politik, schopný a slušný člověk, ale zároveň je to chaot a ta jeho chaotická vyjádření podle mě situaci neprospívají. Pokud by se měl opravdu resortu ujmout, měl by mít nejen předem jasnou představu, jakou strategii bude razit, ale také jak ji bude odůvodňovat,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy politolog a analytik Lukáš Jelínek.

Byla to právě koalice Spolu, která hodně kritizovala chaos na ministerstvu zdravotnictví a střídání ministrů za ANO. Může se tak zdát, že pro nového ministra – klíčovou roli v boji proti covidu – tak úplně nepřipravili vhodnou strategii, ačkoliv řadu dílčích věcí projednával opoziční Anticovid tým, který se vymezoval vůči krokům a opatřením vlády ANO a ČSSD.

„Covid se neptá, kdo zrovna je u vlády, a nebude čekat, než jedna strategie vystřídá druhou. Tam prostě bylo potřeba tu strategii končící a nastupující vlády prolnout, nějakým způsobem provázat,“ míní Jelínek s tím, že nastolovat nové strategie až po nástupu do Strakovy akademie je pozdě. „Můžeme ztratit další cenné týdny, kdy nás tady bude koronavirus válcovat,“ varuje Jelínek.

Situace kolem covidu-19 není dobrá již nyní. 9902 nových případů za úterý a přes 2 tisíce lidí v nemocnicích nevěští nic dobrého do příštích týdnů. I to zohledňuje ve svém vyjádření další z expertů. „Pan Válek byl kritizován i uvnitř pětikoalice, že přednesl něco, co asi neměl předjednaného atd. Na druhou stranu se epidemická situace zhoršuje a veřejnost očekává od představitelů nastupující vlády, že se k tomu budou nějakým způsobem vyjadřovat. Ostatně na nich bude řešení té velmi problematické situace. Zase by nebylo dobré, kdyby on, jako uvažovaný ministr zdravotnictví, mlčel a říkal: počkejte, až budu jmenovaný, já vám to pak povím,“ našel pro Válkova slova pochopení v reakci pro Blesk Zprávy politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd UK v Praze.  

Vlastimil Válek (TOP 09/Spolu) v debatě Blesku | Blesk:Jakub Poláček

Zatímco vláda ANO a ČSSD začínala na 15 členech a končí na premiérovi, superministrovi Karlu Havlíčkovi (ANO), který řídí dva resorty naráz, a dalších 13 ministrech, nová vláda jich má mít hned o tři víc. A to díky zřízení nových křesel pro ministra pro vědu, výzkum a inovace (připadne Spolu) a ministrů pro legislativu a pro EU (připadnou PirSTAN).

„Není to nic nového. Není s tím spojen žádný nový velký úřad, žádné ministerstvo. Ten člověk jako člen vlády dostane za úkol koordinovat nějaké věci, mít nějakou agendu. Věcné zdůvodnění to má. Samozřejmě jednou z příčin je ale i to, že když se má pět stran domluvit na rozdělení postů, je vždycky lepší, když je tam těch postů trochu víc na to dělení, než méně,“ poznamenává Mlejnek.

Přehledně: Noví ministři Fialovy vlády. Prezident měl s jedním jménem problém

Koalice Spolu a PirSTAN si tím však nabíhá „na vidle“ a kritiku opozice. „Ano, nabíhají si tím, ale sám Petr Fiala říká, že nebudou vznikat nové budovy a náklady na zřízení těchto postů tak velké nejsou,“ míní Mlejnek.

Jelínkovi nové úpravy samy o sobě nevadí a razí názor, že stát má být silný a státní správa nemá být podfinancovaná. „Ty samotné resorty špatný nápad nejsou. V minulosti existovaly a má smysl věnovat větší péči jak vědě a výzkumu, tak legislativě, tak i přípravě českého předsednictví EU. Ale problém je, že s tím rodící se vláda přichází v okamžiku, kdy koaliční lídři hovoří o tom, jak se bude šetřit a škrtat, jak to dopadne mj. i na státní správu. V tom okamžiku si leckdo může myslet, že kážou vodu a pijí víno. Pro nové ministry bude velmi obtížné tuto vládní reorganizaci a navýšení obhájit,“ upozorňuje politolog.

Jak to vezmou voliči?

Výdajovou stránku věci však tak zanedbatelnou nevidí. „Nejde totiž jen o ministry. Každý ministr má své náměstky, své asistenty, poradce, sekretáře, řidiče s auty. Ona to zase není úplně tak levná záležitost,“ říká někdejší člen Masarykovy demokratické akademie, napojené na ČSSD, se kterou se však před rokem rozloučil.

Jelínek přitom vidí v zavedení nových vládních křesel problém v tom, jak je budou chápat voliči. „Hraje se tady mj. o důvěry 1 milionu voličů, kteří nemají své zastoupení v Poslanecké sněmovně, kteří se budou rozhodovat, komu svůj hlas hodí příště. A v tom okamžiku mohou mít často lidé dojem, že zatímco na nejvyšších patrech se nešetří, oni všechny ty úspory odskáčou. V okamžiku, kdy pětikoalice mluví o šetření a úsporách, o tom, jak je potřebné stát zeštíhlit, tak ty první kroky jdou proti jejich původním deklaracím,“ dodává politolog.

Petr Fiala, lídr vítězné koalice Spolu | Reuters

Současná vládní koalice příliš nekomentuje jména jednotlivých ministrů. O post ministra financí si de facto řekl Zbyněk Stanjura (ODS), ministrem vnitra chce být Vít Rakušan (STAN) a s ohledem na sílu Starostů v nové Sněmovně není důvodem mu tento post nijak odepírat.

Čeká se, zda se exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) skutečně vrátí do resortu, k němuž má i za volantem svého traktoru či v kabině kombajnu profesně blízko.

Otazník se vznáší nad resortem spravedlnosti. Zda jej povede velezkušený poslanec Marek Benda, nebo Pavel Blažek, který již ministrem byl od července 2021 do července 2013 ve vládě Petra Nečase, ukáže až čas. „Je to otázka vnitřních poměrů v ODS, kdo má silnější pozici. Pavel Blažek coby potenciální ministr však má hustou síť zákulisních kontaktů,“ říká politolog Mlejnek.  

Jsou i další resorty, kde jasno není či kam se vkrádají jisté pochyby. Adeptem na ministra zahraničí by měl být Pirát Jan Lipavský. A tohle jméno vzbudilo lehké rozpaky. Je to dostatečně silná persóna pro tento resort a má dost zkušeností na takový post? Byl sice místopředsedou sněmovního zahraničního výboru, mezi nejvýraznější Piráty uplynulé Sněmovny však nepatří.

„My jsme tady zažili celou řadu relativně mladých ministrů zahraničí, které nikdo neznal – připomínám Tomáše Petříčka nebo Jakuba Kulhánka. Do této sestavy klidně může i pan Lipovský vstoupit. Seděl v tom předchozím volebním období v zahraničním výboru, vyjadřoval se k zahraniční politice poměrně často a kompetentně. Nemyslím si, že by sám ten resort nezvládl. Tam spíš bude zajímavé sledovat, jak bude probíhat komunikace mezi koaličními stranami nad zahraniční politikou. Jak budou koordinováni premiér, ministr zahraničí, ministr pro evropské záležitosti. A vzhledem k tomu, že ty jednotlivé koaliční strany se na zahraniční a zvlášť tu evropskou politiku dívají různě, tak podle mě skýtá možnost celé řady konfliktů, které se budou vytvářet,“ upozorňuje Jelínek.

Lipavský proti Rusku a Číně

Mlejnek upozorňuje, že v rámci dělení resortů připadl post šéfa Černínského paláce PirSTAN a v rámci koalice pak Pirátů. „Jiné strany by možná měly silnější osobnosti, ale v rámci koaličního mariáše to připadlo Pirátům. Je to samozřejmě na něm, jak se s tím popasuje, já ho nechci předem odepisovat. Je to pro něj určitě výzva a má šanci svým kritikům ukázat, že kritika na místě nebyla,“ uvedl Mlejnek.

Co se preferencí v zahraniční politice týče, Lipavský je vnímán spíš jako kritik Moskvy či Pekingu a podle nedávného komentáře v LN, který sdílel i premiér Babiš, má tak „jeho stranická knížka správnou barvu“. Prokazoval i jistou vstřícnost vůči Palestině - v době, kdy česká politika spíš inklinuje k Izraeli.

„Nic z toho tak zásadní problém mít nemusí. Měli jsme na postu ministra zahraničí kritiky Moskvy, kritiky Číny, ale i obhájce Palestiny. Samozřejmě ono hodně záleží na osobním názoru a přístupu ministra, ale v konečném důsledku je klíčová vládní strategie, která bude popsaná v programovém prohlášení vlády. A toho se dosavadní ministři, i když měli třeba osobní názory různé, drželi. Nemyslím si, že by byl pan Lipavský střelec, který by šel do konfliktu se zbytkem vlády,“ dodává Jelínek.

Pirát Jan Lipavský | Pirátská strana

Ke svému rozuzlení směřuje situace kolem resortu Jany Maláčové (ČSSD). Na její místo ministryně práce a sociálních věcí by totiž měla nastoupit Šárka Jelínková (KDU-ČSL). A nikoli původně zamýšlené a očekávané adeptky Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či Olga Richterová (Piráti), které míří do vedení Sněmovny.

„Paní Jelínková sledovala sociální tématiku v Senátu dlouho, je to konsenzuální politička, která má velmi trpělivý přístup k řešení problémů. Ale nevím, nakolik to bude silná figura, která dokáže jít do konfliktu s ministrem financí, s dalšími ekonomickými ministry nebo s premiérem. MPSV je především ministerstvo výdajů, mandatorních výdajů. V okamžiku, kdy vláda chce právě v této agendě začít škrtat, nevím, jestli dokáže právě Jelínková hájit tento resort dostatečně silně. Proto jsem už zaznamenal spekulace, jestli by pro KDU-ČSL nebylo výhodnější posadit do tohoto křesla přímo Mariana Jurečku jako mnohem silnější váhu. I vzhledem k penzijní reformě, která se bude muset nachystat, a k celé řadě problémů, které to ministerstvo řeší, si opravdu zaslouží co nejsilnější postavu, která bude schopná vstupovat i do různých vnitrovládních a vnitrokoaličních přestřelek,“ uvádí Jelínek.

Politologovi Mlejnkovi přijde logické, že tento post připadne právě lidovcům. Jejich program je „nejsociálnější“, míní, tedy nejvíce zaměřený na sociální témata. „Je to zcela logická volba a navíc KDU-ČSL má velmi početný poslanecký klub právě díky tomu, že jejich voliči hodně kroužkovali. KDU-ČSL je daleko silnější stranou, než byla v minulých dvou volebních obdobích. I proto si může říkat o silné posty,“ poznamenává.

Šárka Jelínková a Marian Jurečka (oba KDU-ČSL) | Blesk:TONDA TRAN

Právě Šárka Jelínková společně s adeptkou na ministryni obrany Janou Černochovou (ODS) jsou jediné dvě ženy, které momentálně figurují v přehledu ministerských adeptů, jejž vydala ČTK.  Slovy klasika: „A není to málo, Antone Pavloviči?“

Při skládání vlády nejdou úplně brát v potaz kritéria či nějaké kvóty na to, kolik má být žen ve vládě. O to složitější je to v momentě, kdy se domlouvají dvě koalice složené z pěti subjektů, upozorňuje Mlejnek. „Zvláště ODS a KDU-ČSL nejsou stranami, které by fandily kvótám apod. Nehledí na pohlaví, hledí na zkušenosti, předpoklady vést resort správně,“ uvádí Mlejnek.

Pekarová pro Blesk: Mynářovo papalášství a hradní panika! A proč nechce resort Maláčové?

„Někdo by mohl namítnout, že se naopak objeví minimálně tři ženy ve vedení nové Poslanecké sněmovny a že je tam dodaly právě koaliční strany. Je ale možná škoda, že schopné političky jsou odsouvány do parlamentních funkcí a ne do exekutivy,“ řekl Blesk Zprávám Jelínek.

„Je to škoda, samozřejmě. Máme v Evropě vlády, kde jsou ženy zastoupeny mnohem více a těm vládám to prospívá, ale je to věc vnitrokoaliční alchymie a také ochoty političek z koaličních stran vstoupit do exekutivy. Možná že si samy často vyhodnotily, že pro ně bude jednodušší zůstat a fungovat v rámci Poslanecké sněmovny,“ přidává svou reakci pro Blesk Zprávy Jelínek.