Ostrá slova po zprávě o katastrofě na Bečvě: Špinavá hra, odhalené chyby a máslo na hlavě

„V první řadě je dobré, že ta zpráva vznikla, protože detailně popisuje všechny ty chyby,“ řekl Jan Freidinger z organizace Greenpeace. „Když si to člověk přečte, tak má pocit, že jediný, kdo tam svou úlohu sehrál správně, je Český rybářský svaz a pak možná hasiči. Podle všeho ostatní mají máslo na hlavě,“ dodal ekolog.

Podle ekologa Kamila Repeše z neziskové organizace Arnika se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející. Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení.

Ocenil, že komise a její výstupy vznikly. Zvláštní mu přijde, že dosud nejsou zmapovány výusti na Bečvě. „My máme vlastně rok po havárii a nikdo to ještě pořádně nezmapoval. Což je prostě zarážející,“ konstatoval Freidinger.

Odtajněno! Otrava Bečvy: Zpráva komise ukázala na pochybení při odběru vzorků

Chybějící vzorek z Dezy

Komise mimo jiné ve zprávě upozornila na to, že ve výusti z areálu společnosti Deza vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech. Deza patří do svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Ekolog Repeš, stejně jako komise, zmínil právě pochybení v odebrání vzorků ze všech potenciálních výustí průmyslových podniků. „A na co se ptáme dodneška, proč z Dezy nebyl odebrán ani v den havárie, ani v následujícím týdnu,“ konstatoval ekolog.

Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem.

Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její jednatel Oldřich Havelka, vinu odmítají.

Ekolog: ČIŽP pochybila

„Závěrečná zpráva vyšetřovací komise potvrdila to, co jsme tvrdili od začátku. A to je, že ČIŽP nejenže pochybila, ale od začátku postupovala velice netransparentně. A pravděpodobně i v rozporu se zákonem,“ uvedl Repeš.

Ekolog vede kampaň Řeka bez jedů. Repeš podotkl, že petici po havárii podepsalo 7000 lidí. Požadovala například řádné prošetření neštěstí, ale i zpřísnění limitů pro vypouštění nebezpečných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečištění či rozšíření monitoringu látek ohrožujících kvalitu vody.

„Od začátku měla ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě, což se stalo až teď v červenci, kdy my jsme jí podali podnět spolu s rybáři, občanským sdružením a v zastoupení advokáta. To řízení bylo zahájeno v podstatě skoro až rok poté,“ dodal ekolog.

Komise ohledně postupu inspekce v tomto bodě také vyjádřila pochybnosti. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.

Náměstkyně: Zmatky při postupu úřadů

Postup úřadů bezprostředně po otravě Bečvy byl nekoordinovaný, souhlasí náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová (Piráti) se závěry sněmovní vyšetřovací komise.

Komise navrhla změnu zákonů i úpravu metodických pokynů. „Ohledně legislativních návrhů se shodujeme, protože jak havárie ukázala, tak ten postup byl nekoordinovaný, byly tam chyby, byly tam zmatky. Takže my opravdu požadujeme vyjasnění kompetencí jednotlivých zainteresovaných subjektů,“ míní Ančincová.

Podle komise je třeba změnit hned několik zákonů. „Co se týče předkládané novely vodního zákona, tak tam v zásadě nesouhlasíme s tím, aby ten míč, když to tak řeknu, kopl na stranu vodoprávních úřadů. I když Česká inspekce životního prostředí a její postup v kauze vzbuzoval pochyby, tak si nemyslím, že to je důvod, aby se jí odnímala odpovědnost. Protože vodoprávní úřady, místní i krajské, nejsou vůbec materiálně, technicky a personálně vybaveny na to, aby toto řešily. Takže tady my opravdu chceme, aby bylo posuzování havárie ponecháno České inspekci životního prostředí,“ uvedla náměstkyně.

Obžaloba v kauze Bečva by měla padnout do konce roku. Jde o dva trestné činy?

Stanoviska k legislativním změnám podle ní Zlínský kraj dával společně s Olomouckým krajem. „Bohužel vždycky až havárie ukáže, jak je legislativa děravá. Tady má být jasný metodický pokyn k tomu, jak subjekty mají spolupracovat a kooperovat,“ dodala Ančincová.

Brabec: Špinavá hra

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však závěry komise nazval politickým pamfletem. Zároveň uvedl, že ČIŽP je naprosto nezávislou organizací a do jejího fungování nezasahoval.

„Hraje se tu špinavá hra. Není to poprvé,“ řekl. Podle něj tomu tak bylo už před loňskými krajskými volbami. Zprávu komise i letos bere jakožto politikum před říjnovými sněmovními volbami.

Také ČIŽP v prohlášení pro ČTK uvedla, že zprávu bere jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Ve zprávě je podle inspekce bez důkazů poukazováno na údajná selhání ČIŽP, přestože vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad. ČIŽP byla požádána o součinnost až v dalších dnech po havárii, na místě vykonávali inspektoři zadání na základě pokynů vodoprávního úřadu, který prověřování řídil, uvedl mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

Vzorky potvrdily kyanidy

Vodoprávní úřad Valašské Meziříčí (VPÚ VM) nechal přitom odebrat vzorky vody povrchových vod a odpadních vod s ohledem na okolnosti a informace, kterými v daný okamžik disponoval, uvedl k havárii mluvčí valašskomeziříčského městského úřadu Jakub Mikuš.

„Ve vzorcích, které nechal VPÚ VM vyhodnotit, se potvrdila přítomnost kyanidů. Hodnotit zpětně rozsah a množství odebraných vzorků je velmi jednoduché s ohledem na rozsah stávajících informací. Dne 20. 9. 2020 ale vše nasvědčovalo tomu, že zdroj možné kontaminace je pod Šnajdarovou lávkou ve Lhotce nad Bečvou. Je smutné, že ani rok po havárii neexistuje jasná metodika, jak mají jednotliví aktéři v obdobné situaci postupovat,“ uvedl Mikuš.

„Jak uvádí metodika VÚV Ostrava - dohledávání zdroje kontaminace je činnost vysoce odborná, odvislá od činnosti speciálně proškolených odborníků z řad chemiků, hydrologů, biologů atd., kteří mají potřebné zázemí odběrové laboratoře, kontrolní laboratoře a jsou odpovídajícím způsobem vybaveni potřebným materiálem a specializovanou technikou,“ dodal Mikuš.

Ředitel z ČIŽP se brání

Odběr vzorků na Bečvě však nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

Inspektoři se podle ředitele Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáše Kůse případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. „U 21 subjektů, které jsme zkontrolovali, rozhodl, že se odeberou vzorky u dvou. Tam viděl nějaké markanty, nějakou změnu,“ řekl Kůs. Podle něj tomu tak bylo ve shodě s odborníky z vodoprávního úřadu či Povodí Moravy.

Přítomnost zástupce brněnského inspektorátu by průběh vyšetřování havárie výrazně neposunula, reagoval na tiskové konferenci Kůs. Vodoprávní úřad si podle něj fyzickou přítomnost inspektora nevyžádal, což potvrzuje i zpráva komise. V dalších zhruba pěti dnech se podle Kůse zapojilo už zhruba 14 inspektorů. Poznamenal také, že u řady havárií není přítomnost inspektora ostatními složkami vyžadována vůbec. 

Podle Kůse byla okamžitě provedena opatření typu naředění kontaminantu. „Primárním cílem bylo minimalizovat dopady na životní prostředí, a to bylo provedeno,“ řekl Kůs. Podle něj 20. září 2020 ani v následujících dnech nebylo zřejmé, zda vznikla ekologická újma provozní činností, a jestli je tak možné zákon aplikovat.