Otcovská dovolená se prodlouží na dva týdny. Novela čeká už jen na Zemanův podpis
Otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny a podmínky nároku na ošetřovatelské volno budou mírnější. Změny přinese předloha poslanců ČSSD, kterou dnes schválil Senát hlasy 58 z 66 přítomných členů. Novela o nemocenském pojištění se týká také ošetřovného, změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi. Předlohu, jež má být účinná od příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
U otcovské dovolené novela prodlouží také šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou čerství otcové dávku čerpat, a to po dobu hospitalizace novorozence. Pomohlo by to podle předkladatelů naplnit účel tohoto volna, k němuž patří možnost otce podílet se na péči o dítě a na chodu domácnosti.
Otcové si nyní mohou po narození potomka v šestinedělí vybrat sedm dní, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Prodloužení otcovské dovolené na 14 dnů prosadila ve Sněmovně skupina poslanců Pirátů, STAN, ANO, KDU-ČSL, SPD a TOP 09, jde podle nich o začlenění části evropské směrnice do českého právního řádu.
V případě ošetřovatelského volna novela sociálnědemokratických poslanců zkracuje dobu, kterou musí člověk, jenž má být ošetřován, strávit v nemocnici. Volno na péči o příbuzné může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu. Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil minimálně týden v nemocnici, nově to budou alespoň čtyři dny. Podmínka hospitalizace se navíc nebude uplatňovat u péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci.
U ošetřovného předloha rozšiřuje okruh pečujících lidí, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. Předkladatelé reagují podle důvodové zprávy na slábnoucí mezigenerační soužití.
Více na péči o postižené
Senát dnes schválil i zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.
Změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, anebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad poslanců ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.