K důchodu příští rok jen 450 korun? Přijdou „dárečky“ Babišovy vlády, čekají ekonomové

Důchody se v Česku zvyšují podle současného výpočtu vždy od 1. ledna. Podle Aleny Schillerové (za ANO) tzv. konvergentní program, který v pondělí vláda schválila, počítá s tím, že zákonná valorizace důchodů bude o 2,9 procenta. Průměrný důchod, který nyní činí 15 336 korun, by tak měl vzrůst o 450 korun. Nelze však říct, že by si každý důchodce o tuto částku přilepšil. Na průměrný důchod totiž nedosáhne zdaleka každý.

Mechanismus zvyšování důchodů přitom nadále zůstává beze změny. Stihnout důchodovou reformu do voleb? To se expertům jeví jako utopie. A tak se dál důchody v Česku skládají z pevné části a procentní výměry a navyšují se podle zákona vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Ve valorizaci se tak projevují jak mzdy, tak inflace. A vládu čeká debata, jestli nad rámec výpočtu důchodcům přihodí něco navíc v době, kdy má kvůli pandemii covidu-19 hlouběji do kapsy než dříve, ale před sebou říjnové sněmovní volby 2021.

Kovanda: Důchodce pandemie ekonomicky nepostihla

Ekonom Lukáš Kovanda v reakci na oznámení ministryně Schillerové pro Blesk Zprávy uvedl, že navýšení o 450 korun de facto znamená, že by důchodci od příštího roku pocítili poprvé výrazněji ekonomické dopady pandemie, což se jim spíše vyhýbalo.

„Důchodci a zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů jsou nejméně zasaženými skupinami současnou situací. Tito lidé neměli krácené příjmy kvůli pandemii, což v případě podnikatelů nebo OSVČ rozhodně není,“ uvádí Kovanda.

„Důchodci jsou na tom v tomto poměrně dobře a navíc dostali tzv. rouškovné 5000 korun navíc na sklonku loňského roku. Patří mezi skupiny obyvatelstva, které z ekonomického hlediska pandemií procházejí lépe. Tím neříkám z hlediska psychického či zdravotního, tam jsou zase určitě zranitelnější, ale myslím čistě hledisko ekonomické,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank.

Důchodci si příští rok polepší o 450 korun měsíčně, kalkuluje Schillerová

„Navýšení o zhruba 450 korun, i když MPSV pracuje s nižší možností necelých 420 korun, by znamenalo pro důchodce značnou ránu. V uplynulých letech i letos byli zvyklí dostávat navýšení, které se pohybovalo o polovinu výše. Tzn. v průměru 900 korun. Nyní by se střetli s realitou pouze polovičního navýšení důchodů, což je dáno tím, jak se důchody vypočítávají a odrážejí růst cen i mezd, přičemž růst mezd zpomalil a i inflace byla o trošinku pomalejší, nebýt pandemie,“ pokračuje ekonom.

Kovanda upozorňuje na to, že nebýt pandemie, přidávání důchodcům by patrně bylo i pro příští rok daleko výraznější. „Dá se říci, že na důchodce ta pandemie dolehne až v příštím roce,“ doplňuje člen Národní ekonomické rady vlády.

Pravidelné přidávání

Stačí se podívat na bilanci posledních let, která dává Kovandovi za pravdu. Vláda Andreje Babiše (ANO) si důchodce dlouhodobě předchází. K zákonem dané valorizaci vždy „přisypala“ další peníze navíc, aby se důchody zvyšovaly rychleji. Byť zvýšení důchodů o tisícovku nebylo tím, za co bylo vydáváno – vláda výraznou část dle valorizace uvolnit musela.

V lednu 2019 se důchody v průměru zvýšily o 900 korun - pevná část penze se pro všechny zvedla o 570 korun, procentní část o 3,4%. Zákonná valorizace tehdy vyšla na cca 600 korun, lidé dostali 300 korun navíc a pro státní rozpočet to znamenalo mínus 35 miliard korun. Lidé nad 85 let navíc dostali do procentní části zhruba tisícovku navíc. V lednu 2020 se zvedly důchody o 5,2 % v procentní části důchodů, průměrná penze se zvedla opět o 900 korun (podle valorizace mělo jít o 749 korun). V prosinci 2020 přišlo ono rouškovné - jednorázové přilepšení pro starobní důchodce ve výši 5000 korun.

„Důchodci jsou stále rostoucí skupinou obyvatelstva v naší zemi. To, že se peníze lidí z produktivního věku přesouvají obrovskými přesuny přes důchodový systém k lidem v postproduktivním věku je samozřejmě důkaz toho, že naše společnost je solidární. Nicméně ve chvíli, kdy celá řada lidí, kteří např. podnikají v zasažených odvětvích pandemie koronaviru, mohou mít pocit, že v poslední době té solidarity bylo až moc a že by např. potřebovali spíše, aby byly menší odvody a nechali jsme ekonomiku trochu vzpamatovat, aby se po obrovském šoku, který jsme zažili, trošku nastartovala,“ upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Křeček podotýká, že důchodci jsou důležitou součástí ekonomiky. „I do budoucna budou důchody tou největší položkou státního rozpočtu. Důchodci však drtivou většinu svých důchodů utratí v české ekonomice a tím stimulují spotřebu,“ říká.

Ekonomové čekají další „rouškovné“

Propad v částce, kterou důchodcům „zařizuje“ zákon v rámci valorizace, však podle ekonoma Kovandy bude mít tendenci vláda mírnit.  

„Vláda se tomu bude podle mého soudu nějakým způsobem snažit předejít ještě před volbami, aby si tuto loajální a početnou skupinu voličů naklonila. Je možné, že se bude opakovat něco, jako bylo rouškovné, a můžeme se dočkat rouškovného číslo 2. Zdůvodnit by se dalo právě tím, že přidání, které dle valorizace přichází na 450 korun, je příliš málo, důchodci prochází též těžkým období, a že se jim proto něco nad rámec valorizace z veřejných peněz opět přidá,“ říká Kovanda.

Důchodová reforma: Maláčová chce základní penzi 10 tisíc korun. A bonusy za děti

Ekonom neočekává, že by se stihly změny ve výpočtu důchodů. „Pokud bude třeba, tak to vláda bude řešit spíš nějakými právě jednorázovými bonusy typu rouškového, než že by upravovala ten samotný vzorec,“ podotýká a upozorňuje na to, že „nízké navýšení bude vidět i v kontextu uplynulých let, kdy bylo jednou tolik vyšší“.

Babiš chce pro důchodce víc. Nepřekvapivě

Že navýšení o 450 korun v průměru není definitivum, to naznačují i slova dalších aktérů, kteří se do debat o zvyšování zapojují. „Já bych si přál, aby to bylo co nejvíc, ale číslo vám nejsem schopen říct. My ten rozpočet budeme řešit někdy v květnu nebo v červnu,“ uvedl dle ČT premiér Babiš.

Konkrétní nebyla ani ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „V létě nás bude čekat diskuse o tom, jak budeme s valorizací nakládat, zda nepřistoupíme k nějaké mimořádné valorizaci nad úroveň zákonné,“ uvedla pouze.

Sezóna předvolebních dárečků

I podle ekonoma Křečka se dá proto čekat tah vlády, který by důchodcům přilepšil nad rámec zákonem dané valorizace. „Je to velmi pravděpodobné, že důchodci dostanou přilepšení nad rámec zákona. Nehledejme v tom ekonomickou, ale hledejme v tom politickou logiku. Letos budou klíčové volby a vládní strany, které se často opírají právě o hlasy důchodců, budou chtít této skupině přilepšit, aby získaly jejich důvěru ve volbách. Očekávám, že sezóna předvolebních dárečků určitě letos nastane a důchodci budou jednou ze silně preferovaných skupin, která na předvolebním běsnění může něco vydělat,“ přidává se ke Kovandovi Křeček.

I on upozorňuje na to, že kvůli současné situaci v ekonomice, výrazně zasažené pandemií, došlo na  bezprecedentní propad ekonomiky a pomaleji rostly mzdy. Důchodci tak dle stanoveného vzorce mají dostat navíc méně. Výrazně se přitom liší, o kolik si mají polepšit lidé s různě vysokými důchody.

Nespravedlivé důchody

V Česku sice působí Komise pro spravedlivé důchody, projednávající parametry důchodové reformy, samotné důchody však nadále spravedlivé nejsou. Vláda sice vyhlásila útok na průměrnou mzdu 15 tisíc korun, ale na tu řada důchodců vůbec nedosáhne.

„U důchodů platí podobná věc jako u mezd – průměrného důchodu nedosahuje řada důchodců. Jsou tu důchodci, kteří mají důchod nad 100 tisíc korun, ale to jsou ojedinělé případy, ale také řada důchodů, kteří pobírají 30 či 40 tisíc korun a průměr vychylují. Většina se však pohybuje pod průměrnou úrovní důchodu,“ říká ekonom Kovanda.

„Důchody jsou průměrem opticky navyšovány, ale v realitě jsou o něco nižší. Což není tak problém, když spolu žijí dva důchodci. Když mají třeba kolem 26 tisíc, tak je to něco, s čím se dá vyžít. Ale je to problém pro domácnosti s jedním důchodcem. Například utáhnout bydlení, když se to spojí s výdaji za léky, tak už je to poměrně náročná situace, které ti důchodci pak čelí. Oni jsou nyní vlastně rádi za to, že si je vláda vytkla jako prioritu. Když se bavím s důchodci, tak na vládu velmi často nedají dopustit. Vláda, zejména hnutí ANO a Andrej Babiš, udělají všechno možné pro to, aby ve volbách zvítězili. A důchodci budou patřit k favorizovaným skupinám,“ míní Kovanda.

Zkreslená realita přidávání

I když pro rok 2021 bylo důchodcům v průměru přidáno 839 korun měsíčně, dle výpočtů ČTK si člověk s důchodem 8000 korun polepšil zhruba o 380 korun, penzista s důchodem 10 tisíc korun pak o 552 korun navíc, u penze s 12 tisící korunami šlo o 664 korun navíc, zatímco člověk s nadprůměrným důchodem 20 tisíc korun se již těšil z 1232 korun měsíčně navíc.

„Zvláště pro starší lidi, kteří už jsou v důchodu delší dobu a kteří třeba kvůli minulému režimu byli perzekvováni, nemohli se věnovat práci tak, jak by chtěli, měli samozřejmě nízké platové nebo mzdové ohodnocení a z toho se jim vypočítal nízký důchod, je to velmi složité a určitě by lidé s nejnižšími důchody měli dostávat třeba nějakou kompenzaci,“ míní ekonom Křeček. Podle odborníka však vzorek na výplatu důchodů do určité míry zohledňuje zásluhovost.

„Lidé, kteří brali v zaměstnání vyšší mzdy, mají vyšší důchody, ale je to významně redukováno redukčními hranicemi, takže ty rozdíly mezi důchodci sice jsou, ale mechanismus pamatuje na to, aby nebyly propastné,“ říká Křeček.

Problém husákových dětí a důchodci o chlebu a vodě?

I tentokrát však při tématu důchodů naráží ekonomové na problém, který se rýsuje do budoucna. Současný důchodový systém bude hůře a hůře udržitelný. Do důchodu zamíří více lidí a těch v produktivním věku bude naopak méně.

„Situace se dramaticky bude zhoršovat ne snad v nejbližších letech, ale po roce 2030 – 2035. Na to upozorňují všechny mezinárodní, ale i domácí studie. Stárnutí populace, příchod husákových dětí, silných ročníků začátku 70. let do důchodového věku, přinese obrovský problém. Dnešní lidé, kteří žijí v produktivním věku, stráví důchod o vodě a suchém chlebu, pokud si nebudou sami spořit,“ míní Kovanda.

Souhlasí proto i s tím, před čím v první polovině dubna 2021 varoval guvernér ČNB Jiří Rusnok, který míní, že nastane doba, kdy štědrá valorizace ve všech situacích u klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů zkrátka nebude možná.

„Štědré valorizace, to samozřejmě není žádný důchodový účet, který by se vyplácel z peněz, které by byly někde bokem, v šuplíčku, ale z peněz ekonomicky produktivních lidí. Pokud jich výrazně ubude kvůli tomu, že silné populační ročníky odejdou do důchodu, tak bude méně lidí vydělávat na více penzistů a z toho logicky plyne, že se ty důchody nebudou moci tak navyšovat,“ dodává v trudné předpovědi.