Bitva o volební zákon vrcholí: Poslanci proberou 14 krajů a snazší cestu pro koalice

Spory vyvolal zejména způsob, jakým by se přerozdělovaly zbývající mandáty v takzvaném druhém skrutiniu. Ústavně-právní výbor nejprve podpořil návrh Marka Bendy (ODS), podle kterého by po volbách mohla o obsazení části poslaneckých křesel nepřímo rozhodovat stranická vedení tím, že určí kraje, jimž zbývající mandáty připadnou. Protestovali zejména Piráti a Starostové, podle nichž by takové přidělování mandátů bylo v rozporu s ústavním zakotvením voleb jako přímých. Právní výbor při druhém projednávání volebních změn podpořil úpravu předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), podle níž by se tyto mandáty přidělovaly automaticky.

Český statistický úřad by podle novely rozhodl po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik v každém kraji připadne poslanců. Mandáty by se pak v každém regionu přidělovaly v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která o něco zvýhodňuje úspěšnější strany. Součet hlasů pro úspěšné strany by se tak vydělil počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, a strany by obdržely poslance podle svého výsledku v kraji.

Nový volební zákon: Poslanci podpořili lidoveckou verzi, Vondráček ji chce jako záložní

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, by byly přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak podle doporučené úpravy podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.

Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny musely získat nejméně pět procent hlasů jako doposud, dvoučlenné koalice nově osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů. Ústavní soud zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Zrušil i dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent.

Poslanci budou hlasovat ve středu i o několika dalších pozměňovacích návrzích. Žádný z nich podporu právního výboru nezískal a jejich šance na přijetí je spíše nepravděpodobná. Hned tři úpravy, jedna od Karly Šlechtové (ANO) a dvě od Dominika Feriho (TOP 09), Bendy a Marka Výborného (KDU-ČSL) by zavedly možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Zastáncem takového výběru poslanců z ciziny je Senát, jenž bude volební novelu posuzovat po jejím sněmovním schválení. Obě parlamentní komory se přitom musí na změnách volebních pravidel shodnout, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Přidusil ho respirátor? Moderátor zkolaboval v přímém přenosu, politici ho křísili

Volebního zákona se týká také Vondráčkův návrh, podle kterého by vznikly dvě volební země - Čechy a Morava se Slezskem, místo 14 volebních krajů. O počtu volebních obvodů se debatovalo mezi stranami zejména na počátku vyjednávání úprav pravidel voleb. Zejména hnutí ANO prosazovalo jeden volební obvod, posléze ustoupilo.

Několik poslaneckých pozměňovacích návrhů od Moniky Jarošové (SPD) a pirátského místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala se týká vzniku poslaneckých klubů. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek chce, aby dobrovolnickou podporu kandidujících stran, hnutí a koalic nemusela uskupení započítávat do nákladů na kampaň. Benda chce zvýšit povolební státní příspěvky úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Návrh předpokládá, že dvojkoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok.

Pokud Sněmovna volební novelu ve středu schválí, Senát ji bude muset projednat zhruba do konce dubna. V případě, že ji podpoří a nevrátí ji poslancům se svými návrhy k nového posouzení, dostane předlohu k podpisu prezident Miloš Zeman. Nová volební pravidla by pak mohla začít platit přibližně v polovině května.