Chybí peníze na důchody? Babiš to označil za lež. Systém penzí však hlásí deficit

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za první pololetí dosáhly 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy.

V letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. Ještě v březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.

Babiš chce „přisypat“ na důchody a řekl kolik. Nad drobnými Maláčová kroutí hlavou

Premiér Andrej Babiš odmítl, že by peníze na důchody chyběly. „Není to pravda, je to dokonce lež. Meziročně jsme vydali na důchody do 30. června asi o 19 miliard navíc,“ uvedl. Strategií kabinetu ANO a ČSSD je důchody zvyšovat, dodal.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Loni se na penze vybralo o 16,44 miliardy víc, než se na ně a na jejich správu vyplatilo. V roce 2018 přebytek činil 18,64 miliardy korun. Rok 2017 skončil se schodkem 3,64 miliardy. Ministerstvo financí největší propad zaznamenalo v roce 2013, a to 55,1 miliardy. Stát tehdy na důchody a jejich správu vydal 387,7 miliardy, na pojistném přiteklo 332,6 miliardy.

Důchodový systém přišel o příjmy

ČSSZ, která vyplácí přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a vybírá odvody od zaměstnanců, firem či živnostníků, evidovala přebytek v posledních třech letech. Za příznivým vývojem byla dobrá kondice českého hospodářství s nejnižší nezaměstnaností v EU a s růstem výdělků, i když v poslední době se začínalo projevovat zpomalování ekonomiky.

Podle analytiků vedle koronavirové krize za letošní deficit může i stárnutí populace a nesystémové zvyšování důchodů. „Deficit důchodového systému je kombinací tří faktorů - sílícího vlivu stárnutí populace, poklesu příjmů z pojistného na sociální zabezpečení kvůli propadu ekonomiky způsobenému pandemií koronaviru a předchozího nesystémového zvyšování penzí. Zatímco koronavir nejspíše zmizí, zbylé dva faktory budou zatěžovat penzijní systém i nadále,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Změna u důchodů kvůli koronaviru: Pošťáci je přinesou seniorům domů, na pošty už nemusí

Obrat důchodového systému do schodku přitom není podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška překvapivý. Přebytky za uplynulé dva roky byly totiž podle něj způsobeny mimořádně silnými přírůstky mezd a zaměstnanosti, které souvisely s růstem české ekonomiky. „Schodek na penzijním účtu samozřejmě zhoršila pandemie koronaviru, která způsobila různá omezení na trhu práce, a to víc v počtu odpracovaných hodin než v celkové zaměstnanosti,“ uvedl.

Zároveň ale upozornil na to, že schodek prohloubily také dřívější rozhodnutí vlády upravit valorizační schéma penzí. „Již tehdy upozorňovali odborníci, že taková úprava není podložená dlouhodobým vývojem příjmů. Férovým řešením ze strany vlády by bylo teď uznat chybu a vrátit se k dřívější formě valorizací, která zde fungovala přibližně 20 let,“ uvedl. Financování penzí by takový krok sice podle Sobíška nevyřešil, ale aspoň by odsunul okamžik, kdy se stane systém zcela nefinancovatelným.

Česko bylo od 12. března do 17. května kvůli koronavirové nákaze v nouzovém stavu. Uzavřené zůstaly školy, restaurace, služby i většina obchodů a sociálních služeb. Fungovat přestaly i některé firmy. Řada rodičů zůstala na ošetřovném. Experti mluví o „vypnutí ekonomiky“. Důchodový systém tak přišel o příjmy. Výdaje ale rostly, a to hlavně po lednovém zvýšení penzí. Letošní valorizace za prvních šest měsíců stála podle údajů ministerstva práce z jeho rozpočtu 15,14 miliardy korun.

Maláčová má 60 Kč navíc za nízké přidání

Průměrný starobní důchod, který vyplácela ČSSZ, na konci března dosahoval 14.397 korun. Vláda slíbila, že se do sněmovních voleb v příštím roce částka dostane na 15.000 korun.

Volby se konají i letos na podzim, a to krajské. Babiš dnes uvedl, že kabinet určitě splní, co slíbil. „V programovém prohlášení máme 15.000, ale bude to podstatně víc,“ řekl.

Na důchody bude vždycky, tvrdí šéfka komise. „Peníze ale budou chybět jinde,“ varuje

Podle zákona se penze zvednou od ledna 2021 o navýšení cen a o polovinu růstu reálných mezd. Inflace je nyní vyšší a výdělky se upravovaly začátkem roku ještě před krizí, takže by se průměrné přidání mělo pohybovat nad 800 korun. Babiš Právu řekl, že by rád průměrnou částku zaokrouhlil na 900 korun.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by to znamenalo 60 korun nad zaručené zákonné přidání. „Já si myslím, že 60 korun měsíčně je skutečně málo,“ řekla ČTK ministryně. Dodala, že svůj návrh „včas představí“.

Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici poukazují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvyšují. Příjmy neřešila.