
ČSSD před volbami opustily známé tváře. Maláčová ostře zkritizovala Zimolu s Foldynou

Krátce před podzimními volbami opouštějí vládní sociální demokracii (ČSSD) výrazné tváře. Někdejší první místopředseda strany a bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola si založil vlastní politický projekt. Donedávna hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard převlékl před pár dny dres a přidal se k hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a kabát převlékl také Vítězslav Jandák. Bývalý ministr kultury a herec se přidal k hnutí ANO Andreje Babiše.
Na politickém kolbišti přituhuje. Hnutí ANO řeší problémy s krajskou buňkou v Brně. Premiér a šéf vládního hnutí Andrej Babiš navrhuje celou organizaci rozpustit a ustanovit znovu. A personální problémy hlásí také druhý koaliční partner, tedy ČSSD.
Straně podle posledního průzkumu Agentury STEM mírně vzrostly preference a hlas by jí dalo 8,3 procenta dotázaných. Průzkum ovšem zkoumal šanci stran uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny. A v průzkumu Phoenix Research skončila i pod pětiprocentní hranicí.
Politiky a voliče letos na podzim čekají ale nejdřív volby do krajských zastupitelstev a také senátní volby. A známých tváří v ČSSD ubývá. „Odcházejí lidé, kteří mají dojem, že ČSSD ztrácí budoucnost a není neformovatelná a svůj názor v současné sociální demokracii neprosadí,“ míní politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, která má sídlo na stejné adrese jako sociální demokraté.
Zimola nevylučuje spolupráci s ČSSD
ČSSD už například nemůže nějakou dobu počítat s bývalým „tahounem“ v Jihočeském kraji. Někdejší první místopředseda strany si totiž založil svůj vlastní politický projekt Změna 2020. „Projekt Změny 2020 je směřován středolevě s tím, že klademe důraz na sociální řešení problematiky,“ konstatoval Zimola na začátku června při představování nového hnutí. V případě úspěchu nevyloučil ani povolební spolupráci se sociálními demokraty.
V krajských volbách bude ovšem jejich přímým soupeřem. Síly změří například se svou nástupkyní v čele kraje a současnou hejtmankou Ivanou Stráskou, kterou si pochvaluje v posledních týdnech i šéf konkurenčního hnutí ANO, který 22. května navštívil například jihočeský Tábor.
„Paní Stráská je relativně viditelná hejtmanka a nemyslím si, že by něčím pobuřovala voliče, tak jako Babišova hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová ve středních Čechách, takže šéf hnutí ANO se možná pokusí paradoxně těžit z popularity paní Stráské,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy nezvyklou podporu Babiše hejtmance z jiného politického tábora politolog Lukáš Jelínek.
Podle politologa je ale Babiš schopný se po volbách v jižních Čechách spojit v případě úspěchu jak se Stráskou, tak se Zimolou, který není při volbách úplně bez šance. S sebou si do nového hnutí totiž odvedl i některé úspěšné sociálnědemokratické starosty či komunální politiky.
„Otázka je, kolik voličů bude ještě slyšet na Zimolovo jméno a kolik už na něj jak zapomnělo. Asi nějaký výsledek Změna 2020 udělá - a bude to nejspíš na úkor ČSSD. Ale v minulosti většinou platilo, že ti politici, kteří odešli z ČSSD, tak nakonec doplatili na to, že neměli za sebou tu silnou značku. To ukázal například i Jiří Paroubek, který měl velké oči, co dokáže sám se sebou,“ míní Jelínek. Otázkou podle něj ale prý je, jestli je ČSSD skutečně ještě stále silnou značkou.
Bernardova plzeňská „šaráda“
O silného politického hráče přišla nedávno sociální demokracie v podobě svého hejtmana v Plzeňském kraji. Ten se nejdříve nechal v pondělí odvolat z tohoto postu, aby v úterý oznámil, že se o hejtmanský řetěz bude ucházet znovu, ale už ne v dresu ČSSD, ale v barvách hnutí STAN.
„Panu Bernardovi hořela tak říkajíc koudel u zadku, musel to udělat rychle, pokud chtěl vstoupit do volebního zápasu,“ nediví se Jelínek rychlosti, se kterou se Bernard překabátil. Chyba Bernarda podle Jelínka ale byla, že pokud chtěl ČSSD reformovat, měl kandidovat do vedoucích funkcí. Stejně ale podle Jelínka chyboval i Jan Hamáček a vedení strany.
„Nepracovali ani s Bernardem, ani s celou řadou dalších zajímavých hlavně regionálních politiků tak efektivně, aby z nich dokázali vytěžit maximum z jejich lokální popularity,“ je přesvědčený Jelínek. Plzeňská sociální demokracie může tuto ztrátu prý pocítit velmi citelně ve volbách.
Předseda ČSSD Jan Hamáček označil tento politický přestup za šarádu. „Již před rokem jsem byl informován o dohodě mezi J. Bernardem a STAN o jeho kandidatuře. Dnes se tato informace potvrdila a ukazuje se, že jeho „odcházení” z ČSSD byla předem připravená šaráda, která měla tuto dlouhodobě chystanou změnu dresu ospravedlnit,“ napsal Hamáček na svůj twitterový účet.
„Myslím, že pan Bernard v rámci hnutí Starostové a nezávislí může udělat ještě slušnou kariéru a sociální demokraté mohou litovat, že někoho tak zajímavého, na kterého ještě před několika lety chtěli sázet, ztratili,“ myslí si Jelínek.
Už v únoru opustil sociální demokraty po 30 letech Jaroslav Foldyna. Ve straně patřil v poslední dekádě k silným kritikům současného vedení. A to především kvůli několika volebním propadákům, které strana zaznamenala například v komunálních a následně i v evropských volbách. Foldyna se přidal k hnutí SPD, za které bude také kandidovat na třetí příčce v krajských volbách.
„Nemyslím si, že by se z Jaroslava Foldyny nebo Vítězslava Jandáka stali budoucí političtí lídři,“ zmínil Jelínek. A dodal, že by si Foldyna svým přestupem polepšil. Stejně tak si ani nemyslí, že by bylo Vítězslavu Jandákovi v dresu ANO líp.
Jandákovo nedorozumění s ČSSD
Bývalý poslanec za ČSSD Jandák si pozastavil členství ve straně už v roce 2017. Teď bude do Senátu kandidovat za hnutí Andreje Babiše na Pelhřimovsku.
„Jdu jako nezávislý kandidát na kandidátce ANO, ale nevstupuji do něj. Pozastavil jsem členství v ČSSD v roce 2017, když jsem byl zvolený do Rady Českého rozhlasu a odešel jsem znechucen ze Sněmovny. Ale už delší dobu tam bylo drobné nedorozumění mezi mnou a vedením ČSSD a směrem, kam se strana ubírá. Členství už si neobnovím. S ANO jdu, protože mi to několikrát nabídli a já jsem řekl, proč ne,“ řekl Jandák letos na konci května webu Novinky.cz s tím, že hnutí ANO má podle něj tah na branku.
Někdejší ministr kultury zabojuje o křeslo s bývalým předsedou Senátu, se svým někdejším stranickým kolegou Milanem Štěchem z ČSSD.
S ČSSD se rozešel po 12 letech také například bývalý státní zástupce Miroslav Antl. Jako nestraník kandidoval v minulosti za sociální demokraty na Rychnovsku. Teď chce zkusit podporu více stran.
„Je mi z toho smutno. Když měla strana 35 procent, tak jsme všichni drželi pohromadě. Když má dnes čtyři a půl procenta, tak v tom všichni Honzu Hamáčka nechají. Je to otázka charakteru. Buď s tou značkou žiji, vyhrávám a umírám. Ale když se v polovině zápasu rozhodnu, že druhý poločas odehraji za soupeřící mužstvo, tak je to šílené,“ reagoval na odchody pro web CNN Prima NEWS vlivný člen sociální demokracie, poslanec a starosta Náchoda Jan Birke.
Maláčová se pustila do Zimoly i Foldyny
Podle statutárního místopředsedy ČSSD Romana Onderky nadřadili někteří ti, kteří opouštějí sociální demokracii, svůj osobní zájem uspět v politickém klání nad zájmem strany. „U některých je to jen o tom, že ve stávající politické straně nedostali prostor pro kandidaturu. A v neposlední řadě to mohou být jen lidské spory, se kterými se nedokážou vyrovnat,“ reagoval Onderka pro Blesk Zprávy. Další odchody podle svých slov už neočekává.
„Opouští nás lidé, které ČSSD dostala do funkcí. Třeba pan Zimola nebo Foldyna. To je potřeba si zapamatovat,“ nešetří odpadlíky místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Koronavirová krize podle ní ale ukázala, že ČSSD má pořád místo v české politice.
„V těžkých časech se ukazuje, kdo je skutečný sociální demokrat,“ kritizuje Maláčová ty, kteří nyní odcházejí. ČSSD je podle ní ale už stmelená. „Ve straně zůstávají ti, kteří mají srdce skutečně nalevo,“ dodala místopředsedkyně.
Návraty starých členů
Strana ale nezaznamenává jen odchody. Několik bývalých členů totiž opět našlo „cestu domů“. Na severní Moravě nosí oranžový dres opět Petr Kajnar a na Zlínsku se vrátila také bývalá europoslankyně Olga Sehnalová, která neuspěla v loňských volbách a kancelář v Bruselu musela vyklidit. Teď by měla být lídrem kandidátky v krajských volbách.
Krajské volby se budou konat společně s prvním kolem senátních voleb 2. a 3. října. Tam kde nezvítězí některý z kandidátů hned v prvním kole senátních voleb, se bude konat o týden později kolo druhé.
Žádná škoda. Stejně jde o krysy, které už několikrát převlékly své politické kabáty.