Náhradní výživné opět ve hře: Samoživitelky řekly chyby, poslankyně mluví o obírání státu

Autor: Nikola Forejtová - 
22. června 2020
13:00

Bič na nezodpovědné rodiče schválila vláda. Zákon o náhradním výživném by měl být účinný od 1. ledna příštího roku, pokud ovšem dokončí legislativní kolečko. Obsahuje ale řadu „vroubků“, jak zmiňují poslanci, ale také samotné samoživitelky. Jako problém vidí povinnost podat na partnera trestní oznámení nebo povolat na něj exekutora. V současné podobě zákoně je navíc pevně zakotvená částka tři tisíce korun, to může být problém kvůli budoucímu růstu cen. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak očekává živou debatu ve Sněmovně, nemyslí si ale, že by zákon do konce roku neprošel. 

„Protože se postupně vracíme do normálu, musíme pohnout s plánovanými zákony. Mezi prvními bude na řadě zálohové výživné! Pečujícím rodičům vytrhne trn z paty a jejich děti ochrání před chudobou,“ uvedla koncem dubna na svém facebooku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Podle zjištění Blesk Zpráv má ale zákon značné zpoždění. Teprve 14. května totiž zamířil do Legislativní rady vlády a v pondělí 15. června jej schválila vláda. „Na vládě jsme se shodli na tom, že zákon o náhradním výživném je nutnost! Věřím, že nakonec dojdeme k politické shodě i ve Sněmovně a nenecháme samoživitelky, samoživitele a děti napospas osudu,“ napsala na twitter Maláčová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doufá, že se vše stihne v Parlamentu projednat. Podobně pozitivní je i poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD).

„Přijetí zákona o zálohovaném výživném je zakotveno na návrh ČSSD v koaliční smlouvě, věřím, že tento závazek koalice splní. Pokud do Sněmovny přijde ještě před prázdninami, termín 1. 1. 2021 lze stihnout. Uděláme pro to všechno,“ okomentovala pro Blesk Zprávy Gajdůšková.

„Je to skvělý úspěch, 31 procent samoživitelek nedostává alimenty vůbec. Maminky si to zaslouží. Doufejme, že bude tento zákon přijat i ve Sněmovně,“ uvedl před týdnem premiér Andrej Babiš (ANO).

„Pevná částka tři tisíce nedává smysl“

Přílišným optimismem ale nehýří Pirátka Olga Richterová. Zákon totiž do Legislativní rady vlády nezamířil poprvé a zákonodárci a experti se nedokáží shodnout na dvou klíčových věcech - tedy na podmínce, kdy může rodič náhradní výživné získat. A kolik to vlastně bude. 

Dosavadní návrh počítá s tím, že o náhradní výživné může zažádat takový rodič, kterému nebylo alespoň čtyři měsíce výživné zaplaceno, a to i v případě, že byla zaplacena jen část soudem vyměřené částky. Maximálně pak od státu dostane tři tisíce korun, na čemž se nakonec rada, ale i vláda shodly.

Částka tři tisíce vychází z průměrného výživného v ČR, které je okolo 2,5 tisíc korun. „Nepřijde mi jako velký problém vycházet z průměru, ale připadá mi jako problém stanovit pevnou částku. Bude inflace, bude růst cen, takže nechápu, proč je to tam napevno a nikoliv tak, že by se to počítalo jako násobek životního minima na dítě i podle věku,“ vysvětluje Richterová jednu z výtek, kterou k zákonu bude ve Sněmovně mít. „Takhle budeme muset každé dva roky hlasovat o navýšení,“ dodala. 

Státní pokladnu by mělo náhradní výživné stát něco přes 860 milionů ročně. Zajímavostí je, že se v zákoně změnilo i samotné jméno. Původně se jednalo o zálohované výživné, nyní se jedná o výživné náhradní. 

Exekuce jako klíčová a sporná podmínka

Klíčovou a problematickou je pak podmínka pro získání náhradního výživného. V návrhu zákona je totiž kromě splnění 4měsíční lhůty také uvedeno, že rodič musí na nezodpovědného partnera podat trestní oznámení anebo započít exekuční řízení. To vadí jak některým poslancům, kteří zákon jinak podporují, tak i samotným samoživitelům. Jedná se totiž o další břímě, na které osamělí rodiče nemají kolikrát dostatek času, ale ani znalostí. 

„Valná většina dotázaných ve skupině Klubu svobodných matek s touto úpravou velmi důrazně nesouhlasí. Argumenty, kterými dokládají svůj nesouhlas, spočívají zejména v tom, že náhradní výživné neplatící rodiče nijak nevede k tomu, aby plnili svou roli. Vedle toho se objevuje argument, že samoživitelé, kteří budou mít nárok na náhradní výživné, tím automaticky přijdou o jinou dávku,“ dodává pro Blesk Zprávy ředitelka komunikace Petra Krainová.

Stejného názoru je i Gajdůšková, která ve svém návrhu z roku 2018 takovouto podmínku neměla. „Podmínka aktivního vymáhání ze strany rodiče, kterému není výživné placeno, tedy oprávněné osoby, je od počátku podmínkou ze strany ANO. V této chvíli je to zřejmě část, kterou si prosadilo ministerstvo spravedlnosti.“

„Myslím si, že je-li člověk sám s dětmi, nemá asi příliš času a schopnosti běhat po úřadech. Upřímně se mi velmi líbí model, který má například Nový Zéland. Výživné vyplácí automaticky stát a jemu povinný rodič výživné hradí. Prý tam není moc případů, že by si stanovené výživné někdo dovolil neplatit,“ okomentovala výhrady k zákonu poslankyně ČSSD. 

Gajdůšková jedním dechem dodává, že jsou naštěstí instituce, které podobným rodinám pomáhají s právními náležitostmi. Například neziskové organizace, jako je i Klub svobodných matek. „Já si ale myslím, že vymáhat by pak měl samotný stát. Ne partner,“ dodává k tématu exekuční povinnosti Blesk Zprávám Olga Richterová. 

Mnoho samoživitelů se zdráhá na svého bývalého partnera podat exekuci, a to i přesto, že se jedná o tzv. přednostní pohledávku, u které musí být vždy zaplacená celá jistina (dlužná částka, pozn. red.), a i přesto, že podle důvodové zprávy je v ČR 31 procent samoživitelů a samoživitelek, které výživné nedostávají. „Zmínila bych také, že občas partner opravdu nemá z čeho platit. Trpí tím jeho vztah s partnerem i dítětem a nemusí to být zlá vůle,“ konstatovala Richterová.  

Video Samoživitelka Monika o problémech s výživným od bývalého manžela 

„Jsem hluboce přesvědčena o tom, že když bude nezaplacené výživné dluhem vůči státu, spousta lidí si opravdu rozmyslí je neplatit.  Bezdlužnost vůči státu je totiž podmínka pro spoustu dalších věcí a to jsou pak velké nepříjemnosti pro dlužníka. Určitě odpadnou všichni ti, kteří neplacení výživného používají jen jako trest pro bývalou partnerku, partnera,“ obhajuje podmínku Gajdůšková.

Samoživitelé jsou proti, přisadila si i TOP 09

Stejně tak hovoří i sami samoživitelé, kterým nedává smysl, že by stíhali svého partnera v případě, že za něj bude platit stát. Pro zajímavost, podle údajů ministerstva spravedlnosti z roku 2017 bylo v ČR stanoveno 44 557 rozhodnutí o placení výživného. „Pro trestný čin zanedbání povinné výživy bylo v roce 2017 obžalováno 7 253 osob,“ doplňuje pro Blesk Zprávy mluvčí MPSV Kateřina Brodská.

Brodská také zmiňuje, že MPSV očekává velmi živou debatu. Řada poslanců je totiž proti přijetí tohoto zákona, a to včetně místopředsedkyně sociálního výboru Markéty Pekarové Adamové (TOP09). „Přenáší to odpovědnost z nezodpovědného rodiče na všechny zodpovědné plátce daní, tedy často také na zodpovědné rodiče. Stát musí zajistit vymahatelnost výživného a ne dát dlužníkovi příležitost se takové povinnosti ještě pohodlněji vyhnout. Protože mnozí neplatiči si to prostě vyloží tak, že platit nemusí a postará se stát,“ uvedla pro Blesk Zprávy předsedkyně TOP 09.

„Z výsledků bleskového průzkumu, který provedl Klub svobodných matek mezi téměř 9000 samoživitelkami z celé ČR, 95 % ze všech dotázaných s návrhem zákona nesouhlasí. Nejčastějším důvodem nesouhlasu je obava z vyššího daňového zatížení těch, kteří pracují,“ dodává Krainová.

Co tedy vlastně obsahuje stávající návrh zákona?

  • Náhradní výživné je sociální dávkou, kterou bude vyplácet Úřad práce.
  • Může o něj zažádat rodič ve chvíli, kdy povinný neplatí čtyři měsíce částku vyměřenou soudem.
  • Nárok má člověk i ve chvíli, kdy povinný neplatí celou částku.
  • Částka, kterou stát bude platit od 1. 1. 2021, je stanovena do maximální výše 3 tisíc korun.
  • Částku může člověk pobírat maximálně 24 měsíců, a to do věku 18 let dítěte - následně musí výživné řešit sám zletilý, pokud se nejedná o dítě s handicapem.
  • Částka je určena pro toho rodiče, který by se kvůli výpadku příjmu plynoucího z výživného mohl dostat do hmotné nouze.
  • Nárok vzniká až ve chvíli, kdy je na povinného podané trestní oznámení nebo je započato exekuční řízení.

Další videa
Články odjinud