Ombudsmanku bude zastupovat žena, která diskriminovala. Stát se kvůli Šimůnkové omlouval

Do sněmovní volby zástupce veřejné ochránkyně práv Senát nominoval bývalou zmocněnkyni vlády pro lidská práva Moniku Šimůnkovou. Na konci října byla v tajné volbě jedinou kandidátkou, dostala hlasy drtivé většiny přítomných senátorů. Hlasovalo pro ni 67 ze 72 zákonodárců. Teď ji zvolili poslanci.

Diskriminace těhotné podřízené

Monika Šimůnková v roce 2011, kdy pracovala na Úřadu vlády jako ředitelka sekce lidských práv, bez udání důvodu odvolala z funkce Pavlu Špondrovou. Stalo se tak dva dny před tím, než měla zaměstnankyně nastoupit na mateřskou dovolenou. Špondrová pracovala na Úřadu vlády v odboru rovnosti žen a mužů, která se paradoxně zabývá právě diskriminací.

Špondrová tehdy podala žalobu kvůli diskriminaci, kterou soud původně zamítl. Šimůnková tvrdila, že zaměstnankyni nepropustila kvůli těhotenství, ale kvůli nespokojenosti s její prací, protože údajně bez jejího schválení komunikovala s novináři.

Jak na stavbu domu? Nový web od Šabatové má pomoci s povolením i se soudy

Špondrová se ale proti původnímu rozhodnutí soudu odvolala. Pravomocný rozsudek padl až letos na jaře. „Soud došel k jednoznačnému závěru, že s ní bylo zacházeno znevýhodňujícím způsobem,“ uvedla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Martina Tvrdková pro Hospodářské noviny.

Odvolání bylo podle soudu neplatné a diskriminační a přikázal Úřadu vlády se omluvit a zaplatit Špondrové náklady, které jí s procesem vznikly, tedy 52 000 korun.

Úřad vlády sice s rozsudkem nesouhlasil, ale protože se neodvolal, je pravomocný. Jak sdělila Hospodářským novinám mluvčí vlády Jana Adamcová, úřad se rozhodl neprodlužovat délku soudního sporu a zvyšovat náklady soudního řízení.

„To, že by tehdejší nejvyšší představená Sekce pro lidská práva a zároveň zmocněnkyně vlády pro lidská práva diskriminovala své podřízené z důvodu pohlaví, si lze jen obtížně představit,“ řekla dále deníku Adamcová.

Petra obraly úřady o stovky tisíc, vrátily jen část. Šabatová: Ale lepší se to

Bývalá signatářka Charty 77 vs. „netypická úřednice“

Šimůnková dříve pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru. Nyní je členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva. V roce 2013, těsně před předčasnými sněmovními volbami na svou funkci zmocněnkyně rezignovala. Odstoupením reagovala na okolnosti svého odvolání z pozice šéfky sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

Senátorům před volbou řekla, že za svou výhodu pokládá to, že má zkušenosti ze státního i neziskového sektoru. Šimůnková také uvedla, že není typickou úřednicí, ale není ani aktivisticky zaměřená. Senátorům slíbila, že by ve funkci zástupkyně ombudsmanky pečovala i o komunikaci se zákonodárci.

Současná další prezidentova kandidátka Marečková na post zástupkyně ombudsmanky pracovala například na ministerstvech spravedlnosti a školství i v kanceláři prezidenta Václava Havla. Nyní je hlavní inspektorkou ochrany lidských práv na ministerstvu obrany. Signatářka Charty 77 byla v předlistopadovém Československu členkou mnoha nezávislých iniciativ, například Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Několik kandidátů už neprošlo

Poslanci se pokoušejí zvolit zástupce veřejné ochránkyně práv už několik měsíců. Mandát tomu dosavadnímu - Stanislavu Křečkovi přitom skončil už začátkem května. Prezident Miloš Zeman chtěl, aby ve funkci i nadále pokračoval, proto ho k volbě navrhl spolu se Zdeňkem Koudelkou znovu. Ani jeden z nich ale volbou neprošel, stejně tak byla neúspěšná i bývalá senátorka a ústavní soudkyně Eliška Wagenerová i bývalá děkanka právnické fakulty Masarykovy univerzity. Další pokus o zvolení Křečkova nástupce bude ve Sněmovně dnes před obědovou pauzou. 

Hrozí přitom, že úřad Veřejného ochránce práv může zůstat bez vedení úplně. Příští rok v únoru totiž skončí mandát i současné ombudsmance Anně Šabatové.