18°C
Zeman zmínil přítele v klinické smrti. Když mluvil Babiš o NATO, drbal se za uchem
Severoatlantická aliance by se měla zaměřit na boj proti mezinárodnímu terorismu, který je hlavním nepřítelem civilizovaných států. Na velitelském shromáždění české armády to ve středu řekl prezident Miloš Zeman. Odmítl také možnost stažení aliančních vojáků z Afghánistánu, země by se podle něj stala základnou teroristů, kterou byla před rokem 2001.
Na armádním shromáždění Zeman seděl vedle premiéra Andreje Babiše (ANO), který měl řeč výrazně delší a zmiňoval během ní například zastaralé ruské vrtulníky jako ostudu české armády. Prezident při řeči premiéra různě otáčel hlavu, občas se i pousmál, chvílemi se ale drbal za uchem. Na Rusko nedá Zeman tradičně dopustit.
Prezident připomněl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že je NATO ve stavu klinické smrti. Podle něj je na vině tohoto stavu zaměření aliance na odstrašení protivníků v konvenčním konfliktu. „Nemá-li být NATO ve stavu klinické smrti, mělo by se stát poněkud ofenzivnější a uvědomit si, jaká je jeho skutečná role v současném světě,“ řekl prezident. A sám řekl, že má přítele, který se ze stavu klinické smrti dostal zpět mezi živé.
Vyzval k nasazení aliančních kapacit proti teroristům. „Mezinárodní terorismus je hlavním, ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí,“ řekl.
Stažení z Afghánistánu Zeman odmítl
Zeman také odmítl návrhy na stažení aliančních sil z Afghánistánu a řekl, že stejný názor bude opakovat i v prosinci na summitu NATO v Londýně. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal znehodnocení obětí aliančních vojáků, včetně těch českých. Obává se ale i dopadů možného odchodu na situaci v asijské zemi a na globální bezpečnost.
„Tálibán by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval by současnou afghánskou vládu a vytvořil z Afghánistánu teroristickou základnu, kterou před rokem 2001 Afghánistán byl. A protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, tak by tato teroristická základna měla dost finančních prostředků k provádění nejrůznějších diverzních akcí,“ řekl Zeman.
Zeman je dlouhodobě stoupencem nasazení vojáků v Afghánistánu a opakovaně vyzývá k většímu angažmá ozbrojených sil v boji s mezinárodním terorismem. Ve středu zopakoval svůj dřívější výrok, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje.
Přečtěte si celý projev prezidenta Zemana:
Vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážený pane náčelníku Generálního štábu, dámy a pánové,
setkáváme se opět po roce a je dobré, abychom se společně zamysleli nad tím, co se za tento rok změnilo. Rozdělil bych svoje vystoupení na změny vnitřní, tedy ty, které můžeme ovlivnit, a na změny vnější, které, pokud nejsme velmocí, dost dobře ovlivnit nemůžeme.
Začnu tedy vnitřními změnami. Ocenil jsem, že naše armáda přezbrojuje, ale měl bych k tomu dvě připomínky. První připomínka se týká toho, že jestliže nakupujeme v zahraničí některé moderní zbraně, bylo by žádoucí, abychom trvali na offsetech, respektive na podílu minimálně 30 procent, minimálně 30 procent našeho obranného průmyslu. Uvědomme si, prosím, že Česká republika, nebo dřívější Československo mělo velkou tradici ve skvělém obranném průmyslu, a nebylo by dobré, abychom tuto tradici opouštěli. Tato poznámka se týká jak izraelských radarů, tak amerických vrtulníků, tak jakýchkoli dalších nákupů v zahraničí.
Poznámka druhá, vážení kolegové, před dvěma, ne-li třemi lety jsem zde vystoupil a doporučil jsem, aby se česká armáda věnovala problematice dronů, tedy bezpilotních letadel. Naši novináři, neinformovaní jako obvykle, tento návrh ironizovali, ale mezitím se stalo, že význam dronů postupně rostl. Vzpomeňte jenom akce v Saudské Arábii, kde se ukázala jejich bojová hodnota. Proto jsem velmi, velmi uvítal, i když se pan generál Opata o tom nezmínil, že v české armádě bude zřízen prapor dronů, a uvítal jsem i to, že velmi pravděpodobně tyto drony budou nakoupeny z Izraele, protože to je technologická velmoc, která je na špičce této konkrétní techniky.
Mimochodem byl jsem v Izraeli ještě jako premiér, a tam mně ukázali továrnu na výrobu dronů s tím, že největší z nich byl veliký jako Boeing 737 a dokázal se udržet ve výšce 20 kilometrů 48 hodin a odpalovat rakety na vzdálenost 150 kilometrů.
Mimochodem ta bitva o drony mně trochu připomíná události po první světové válce, kdy někteří naivní progresisté doporučili vyzbrojit armády tanky. Ve Francii to byl de Gaulle, v Německu generál Guderian, a jeho kniha Achtung – Panzer! se stala učebnicí této vojenské techniky. De Gaulle dopadl špatně. Pokud jde o Guderiana, ten dopadl dobře, a díky tomu německá armáda v prvních letech druhé světové války měla bohužel v této technice převahu. Takže, přejme si, aby nová generace nebyla ironizována a aby bylo využito jejích předností, mimo jiné i toho, že vede k minimalizaci vlastních ztrát.
Vy víte, že jsem 28. října vyznamenal posledního padlého vojáka v Afghánistánu, ale to neznamená, že bych si přál další a další oběti, takže věřím, že tento prapor bude užitečně nasazen.
I z klinické smrti se lze dostat
Pokud jde o vnější záležitosti, v posledních dnech tak trošku rozbouřila vody slova prezidenta Macrona o tom, že NATO je ve stavu klinické či mozkové smrti. Já mám přítele, který absolvoval klinickou smrt a dnes je zdravý a plný optimismu, takže i z klinické smrti se lze dostat. Ale přesto si myslím, že toto Macronovo varování bychom měli brát vážně. Za týden pojedu do Londýna na summit NATO a to, co tam budu říkat, řeknu ve stručnosti i vám.
NATO je dnes založeno na principu konfliktu zemí, většinou konfliktu potenciálního, konfliktu založeného na deterenci, tedy zastrašování, jako vidíme například v baltských zemích. Ale nemá-li být NATO ve stavu klinické smrti, mělo by se stát poněkud ofenzivnějším a uvědomit si, jaká je jeho skutečná role v dnešním světě. Mezinárodní terorismus je hlavním, ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí. Tyto teroristické akce nejsou spojeny s jakoukoli konkrétní zemí. Ta drobná epizoda s Islámským státem není podstatná, protože tento stát se nedočkal mezinárodního uznání.
Nicméně ona zatuchlá struktura vede k tomu, že se objevují návrhy na stažení se z Afghánistánu, a to bude moje hlavní poselství v Londýně, kde proti tomuto stažení budu protestovat. Ne jenom proto, že bychom tím znehodnotili oběti našich vojáků, ale také proto, že by to byla zbabělost, která by měla, jak se říkávalo, nedozírné následky. Jaké následky by to byly?
Tálibán by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval současnou afghánskou vládu a vytvořil z Afghánistánu teroristickou základnu, kterou ostatně před rokem 2001 Afghánistán byl. Vzhledem k tomu, že Afghánistán je největší producent opia na světě, tak by tato země, tato teroristická základna měla dostatek finančních prostředků k provádění nejrůznějších diverzních akcí. V roce 2001 jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje. Tato věta platí i nadále.
Závěrem bych vám chtěl popřát, abyste měli ze své práce radost a aby tato práce vedla k úspěchům.
Děkuji vám za vaši pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, Ministerstvo obrany ČR, 20. listopadu 2019
Babiš a Zeman vas maji na haku burani
