Církevní restituce bez zdanění náhrad? Zeman i vláda to respektují, KSČM boj nevzdává
Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci – měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.
Zaorálek chtěl peníze ze zdanění na památky
Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) je třeba respektovat. Novinářům to shodně řekli ministr vnitra Jan Hamáček, kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na stejné stanovisko se omezil i prezident Miloš Zeman. ČSSD podle Hamáčka vyčerpala možnosti, jak podle jejího názoru špatně konstruované restituce zvrátit. Státní rozpočet si podle Schillerové s výpadkem peněz poradí.
Sociální demokracie je podle Hamáčka nadále přesvědčena, že způsob zvolený tehdejší vládou pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý vůči ostatním restituentům. „My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek,“ uvedl Hamáček.
Schillerová zdůraznila, že názory právníků byly různé a Ústavní soud byl jedinou autoritou, která mohla rozhodnout definitivně. „Já podporovala zdanění nikoliv zpětně, ale do budoucna, týkalo by se to náhrad vyplacených po účinnosti novely,“ řekla. Zdůraznila, že rozhodnutí soudu plně respektuje, s rozhodnutím a s odůvodněním se chce seznámit. Státní rozpočet si podle ní s výpadkem poradí.
Zaorálek také zdůraznil, že se musí s verdiktem soudu teprve podrobně seznámit. „Měl jsem v ruce různé názory a byly i ty, že to naše rozhodnutí ústavní je, nakonec vrcholný verdikt je v rukách Ústavního soudu,“ řekl. Peníze vybrané ze zdanění restitucí mohly podle něj směřovat na památky. „Doufám, že ty peníze i tak u památek skončí a účel bude naplněn i takto,“ konstatoval.
Prezident Zeman plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který se postavil proti zdanění církevních restitucí, sdělil ČTK bez dalších podrobností mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Komunisté chtějí posoudit další možnosti
Komunisté mají za to, že rozhodnutí Ústavního soudu je nespravedlivé a že byly pominuty zájmy občanů. Řekl to předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Strana bude zvažovat další postup, problematiku by podle Kováčika mohly posoudit evropské instituce. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče ÚS rozhodl čistě politicky a nezohlednil věcné záměry.
„KSČM jako demokratická strana respektuje toto rozhodnutí Ústavního soudu. Máme však za to, že není spravedlivé, že tady v krátké době byly pominuty zájmy občanů. Vzpomeňme jen před několika málo dny rozhodnutí ve věci družstva Svatopluk,“ řekl Kováčik. ÚS nedávno odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy.
„Jsme přesvědčeni o tom, že celý souboj nemůže skončit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ poznamenal Kováčik. „V řadě případů se občané České republiky obrátili na evropské instituce úspěšně. Osobně myslím, že tato témata musíme jako komunisté zvedat a nesmíme je nechávat ležet,“ dodal. „Posoudíme další možnosti. Pokud tam nějaké budou, buďte ujištěni, že je využijeme,“ řekl také šéf komunistických poslanců.
Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. „Tento stav, kdy restituují církve, které nemají co restituovat, jsme chtěli narovnat,“ uvedl. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí. „Rozhodnutí Ústavního soudu ale vnímám v rámci ČR jako to nejvyšší, takže si myslím, že tato záležitost je z tohoto pohledu uzavřena,“ řekl.
Zdanění vzbuzovalo kontroverzi
V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k úternímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.
Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku úterního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.
Zákon měl ve skutečnosti měnit výši náhrad
Maximálně spokojeni s nálezem Ústavního soudu, který označil zdanění finanční náhrady v restitucích za protiústavní, jsou představitelé české katolické církve. Kardinál Dominik Duka uvedl, že je rád, že 30 let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. „Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ uvedl ve vyjádření, které ČTK poskytla mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
„Rozhodnutí Ústavního soudu analyzujeme,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. „S nálezem jsme maximálně spokojeni. Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není,“ míní Přibyl.
Příspěvky od státu se snižují
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.
přitom všem svinstvu církve podofilních zrud, byla církev zruda podobná komunistum taky zabírali ve svuj prospěch statky,pole,nikdy nepracovali,dřeli na verbež chudáci lidi zavírali,mučili,pokud někdo měl pěkný statek pole pěknou ženu tak ho církev nazvala posedlý dáblem majetek propadl církvi ženu mu sjeli jeho upálili a dneska ustavní soud je hájí.politici,soudní moc církve kmotři hýbou světem! Rychetský už jsi viděl církevního zmetka někdy pracovat něco vytvořit mimo podrazu,křiváren,pedofilie, a vymáhání odpustku a roboty na jejich paláce,statky,kostely,fary!!