Boj lidovců za církevní restituce zesílil. Ústavní stížnost podpořilo 38 senátorů

Podle Výborného lidovci začali připravovat ústavní stížnost ještě předtím, než Sněmovna přehlasovala veto Senátu, a před dvěma týdny ji předali ostatním senátorským klubům, aby se k ní případně mohly připojit. Zatím ji podpořilo 38 senátorů, další se podle Výborného ještě hlásí.

„Stížnost má zhruba 50 stran textu. Komplexně se věnuje několika okruhům: nejen historické, ale i daňové problematice, problematice právní jistoty, předvídatelnosti,“ řekl Výborný. Zopakoval, že zdanění náhrad považuje za protiústavní. „Není to příjem, je to náhrada za něco, co bylo ukradeno,“ řekl o penězích vyplácených církvím.

Zeman podepsal zdanění církevních restitucí. Zruší ho Ústavní soud?

Stížnost chystají i Starostové. Výborný: Tříštění sil

Kromě KDU-ČSL pracují na vlastní ústavní stížnosti Starostové a nezávislí (STAN). Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že Starostové chtějí ve své stížnosti poukázat na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, zatímco lidovecký návrh míří na ochranu církví. STAN zatím o podpoře pro svůj návrh vyjednává, hnutí má nicméně v horní komoře Parlamentu 19 zástupců, takže by mu k podání stížnosti mohly stačit podpisy jeho zákonodárců.

Výborný postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil. „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ uvedl. Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Sněmovna protlačila zdanění církevních náhrad. Komunistická loupež, zuří Kalousek

Restituce znamenají konec příspěvků od státu

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.