Kvůli inkluzi se děti hůř učí. Velká zpráva ministerstva o českém školství

Blesk závěry nalezl v dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019 – 2023. Ten připravilo ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (40, ANO). Krom toho, že více než stostránkový text shrnuje, jaké jsou priority českého školství pro následující 4 roky, zmiňuje i jeho problémy. A mezi nimi nechybí tzv. společné vzdělávání, tedy inkluze – tedy trend zařazování dětí s takzvaným lehkým mentálním postižením a často přidruženými potížemi do běžných základek. Inkluzi podstatně upravila novela školského zákona z dob, kdy rezort vedla Kateřina Valachová (42, ČSSD).

VÝZVA: Jste rodič anebo pedagog, který má zkušenost s inkluzí? Ozvěte se nám se svým příběhem na tip@blesk.cz

Babiš o pašeračce Tereze: Její odpovědnost. A přimluví se za Čechy v Turecku?

Výchovné problémy

V sekci dokumentu s názvem „základní vzdělávání“ se konstatuje, že školy trápí „…přetrvávající výchovné problémy některých žáků, kteří výuku ostatních problematizují a na jejichž zvládání nejsou učitelé dostatečně připraveni.“ V části, která se zaměřuje přímo na inkluzi, pak ministerstvo mluví o důležitosti nejen finanční, ale i věcné revize, aby se eliminovaly nedostatky, mezi něž řadí „…extenzivní růst počtu podpůrných opatření … zvyšující se byrokracie, někdy neefektivní spolupráce asistentů pedagoga (ty mají žáci se speciálními potřebami přiřazené, pozn. red.)s učitelem, značné finanční dopady.“  

Radši odděleně?

Dokonce připouští „…vzdělávání ve skupinách podle vzdělávacího potenciálu“ a posilování spíše sociální inkluze. Co to znamená? Ministerstvo zprávu jako takovou na dotaz Blesku nekomentovalo, ale zřejmě jde o to, co někteří odborníci navrhovali od začátku: děti s podobnými schopnostmi a potřebami se budou učit ve vlastních třídách či skupinách, s ostatními dětmi se budou potkávat na výtvarné výchově, hudební výchově, či jiném předmětu, který není tak zaměřený na výkon.

Narušují výuku

Asi nejvíce alarmující je asi fakt, že zpráva nepokrytě zmiňuje problémy, před nimiž už odborníci varovali před lety. „Tématem k řešení by … měla být oblast prevence a včasné intervence výskytu rizikového chování a problémů výchovného rázu zejména u žáků na druhém stupni základní školy, které někdy znemožňují vzdělávání většinové části třídy,“ píše se. A stížnosti učitelů na přítomnost asistenta pedagoga ve třídě se odráží v následující větě: „Často to (stížnosti, pozn. red.) bylo odůvodněno absencí pozornosti věnované ostatním žákům, případně celkovou pasivitou asistenta pedagoga a narušováním výuky komunikací s přiděleným žákem.“

Ačkoliv tedy zpráva ministerstva pořád mezi priority řadí nedělat mezi dětmi veliké rozdíly, podporovat inkluzi a neklást překážky mezi žáky a vzdělání, zároveň přiznává, že právě inkluze takovou překážkou někdy je. A to pro děti bez handicapu…

Komentáře odborníků pro Blesk

Stanislav Drbout, Asociace speciálních pedagogů (místopředseda pražské organizace)

Děje se to, před čím jsme varovali

„Dlouhodobý záměr vzdělávání pouze poukazuje na nedostatky, které naše asociace predikovala už před spuštěním reformy. Ten materiál je nyní dokladuje, ať už jde o výchovné problémy ve třídách, v nichž jsou děti, které potřebují zvláštní podpor, anebo zvláštní nároky, které inkluze klade na učitele. Ti v základních školách totiž nejsou vyškoleni na práci s dětmi s handicapem, a jak ukazuje i nedávný článek v Učitelských novinách, tuto práci ani dělat nechtěli. Jinak by šli rovnou studovat speciální pedagogiku. Český pedagog je totiž připravován na práci výkonovou, kdy se snaží většinu dětí posunout k nějakému cíli, nikoliv činnost, kdy se musí zaměřovat na podporu jednoho dítěte. A to se dnes i díky inkluzi může dít na úkor celého kolektivu.“

Radek Sarközi, Pedagogická komora (předseda)

Rozvrácené školství a násilí ve třídách

 „Dlouhodobý záměr vznikl bez účasti učitelů z praxe, což je běžný postup ministerstva školství. Proto se od tohoto dokumentu distancujeme. Ale ke skutečnému stavu: Inkluze počesku zcela rozvrátila české školství. Do běžných jsou zařazováni žáci s vážnými problémy, jejichž výuku nemohou učitelé bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky zvládnout. Špatně placení asistenti bez patřičného vzdělání jim příliš nepomohou. Máme zmapováno mnoho případů, kdy inkludovaní žáci ohrožují své spolužáky, asistenty i učitele - škrcení, jizvy po úderu židlí nebo zabodnutých nůžkách apod. Výuka v takových třídách prakticky není možná. Učitelé kvůli nastalé situaci odcházejí ze školství. Rodiče zase hledají pro své děti třídy, kde nebude inkludovaný žák, který ubližuje denně jejich dítěti.“

Kiska varoval před fašisty a „koketování se zlem“. A za Zemanem přijede do Lán

Chystají se změny

Rušení celého systému začleňování dětí s handicapem a drahých podpůrných opatření zatím na pořadu není. Že je to ale »drahý špás«, ví i ministr Plaga – jen loni stála kolem 5 miliard. Chce proto v nejbližších týdnech podepsat novelu vyhlášky k inkluzi. Změny, které ministerstvo Blesku poslalo, na první pohled neřeší výše zmíněné problémy ve třídách. Spíše mají státu ušetřit na nejdražším podpůrném opatření, kterým je asistent pedagoga. „(Novela, pozn .red.) chce … upravit počet pedagogických pracovníků ve třídách; stanovuje maximální počet dospělých osob ve třídě včetně pedagoga na tři,“ napsala Blesku mluvčí rezortu Aneta Lednová.