„Vraždy zvířat online.“ Aktivisté žádají kamery na jatkách po průšvihu s polským masem

Aktivisté v polovině března spustili kampaň za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v Česku. Během pár dnů nasbírali v petici už tisíce podpisů. Od změny si slibují snížení špatného zacházení se zvířaty a předcházení situacím, kdy se k lidem dostane maso z nemocného zvířete. Tak jak k tomu došlo v případě hovězího masa z Polska.

Jatka živě

Za kampaní „Chci znát pravdu“ stojí spolek Zvířata nejíme, který založili manželé Vincourovi. Svými aktivitami chtějí dosáhnout transparentního dění na jatkách. Lidé totiž často neví, odkud jejich potrava pochází. „Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců,“ upřesňuje svá zjištění Lukáš Vincour. Podle něj má každý konzument právo vědět, co jí.

Děti nemají soucit s přírodou, trápilo učitelku Michaelu. Napsala proveganskou pohádku

Většina záběrů z jatek je pořízena nelegálním způsobem. Často je na nich vidět, jak jsou zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány. Kopání, postrkování ostrými tyčemi – i to je běžná praxe, kterou před porážkou musí snášet. 

Pravda pro spotřebitele

Autoři petice svůj záměr opírají i o boj Evropské unie k zamezení klamání spotřebitelů. „V reklamách a na obalech výrobků mohou být veselá zvířata na loukách, ačkoliv ve skutečnosti svůj život tráví v tmavé a zapáchající hale,“ upozorňuje na realitu českých jatek Lukáš Vincour.

„Mršiny bez hlav.“ Reportér popsal tajná polská jatka. Toman: Nově tam nasadí kamery

Podle požadavku aktivistů by měly být kamery na místech vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení a dále na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. Pokud by k uzákonění došlo, byl by celý takový proces vysílán živě na webových stránkách jatek. Cílem je, aby spotřebitel viděl, jak je nakládáno se zvířaty, která konzumuje.

Vrecionová: Zvýší to cenu masa

Povinnost zavedení kamerového systému by ale mohla spotřebitelům přinést i negativní efekt. „Pouze by to zvýšilo náklady, což by se projevilo v ceně masa. V Česku větší problémy se špatným masem nemáme, zavedení kamer bych nepodpořila,“ nesouhlasí se záměrem poslankyně a místopředsedkyně zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS). 

Toman bere polské maso na milost. Česko se chystá zrušit mimořádné kontroly

Cestu k lepší potravě vidí jinde. „Musíme podporovat malé zemědělce, snižovat jim byrokracii, aby mohli vyrábět kvalitní a zároveň cenově konkurenceschopné maso,“ představuje pro Blesk Zprávy možnou cestu kandidátka do Evropského parlamentu. Povinnost umístění kamer na jatkách nepodporuje v tuto chvíli ani ministerstvo zemědělství. „Porážky jsou pod stálým veterinárním dozorem,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Polsko kamery zavádí

V zahraničí mají jatka kamery například ve Francii nebo ve Velké Británii. Po kauze s hovězím masem se k tomuto kroku připojilo i Polsko. V Česku dobrovolně ukazuje své zemědělské praktiky pouze společnost Hollandia. Živě přenáší aktuální situaci nejen v kravíně, ale i v dojírně nebo v porodně. Zákazníkům tím chce firma zprůhlednit, odkud pochází jejich jogurt nebo kefír. 

Některá česká jatka kamerový systém mají. Pro veřejnost ale není přístupný. „Spoustě lidem by to mohlo ukázat něco, co nechtějí vidět. Tím nechci říct, že se tu děje to, co v Polsku. Ale nemyslím si, že je vhodné, aby porážku sledovala spotřebitelská veřejnost,“ uvedl pro Blesk Zprávy ředitel společnosti Jatka Český Brod Richard Hrdina. 

Hádky v boji proti tyranům a množírnám: Pospíšila děsí škrty, zvířata trpí dál

Kontroly jsou podle něj dostatečné za stávajících podmínek. „Máme tady dva veterinární lékaře a devět veterinárních techniků, takže splňujeme veškeré náročné normy,“ přibližuje praxi Hrdina. „Měli jsme dokonce třikrát unijní kontrolu. Nikdy žádné nedostatky neshledala,“ dodává šéf jatek, kde denně zabijí stovky prasat.

Morbidní fotka vepřových půlek

Zároveň upozorňuje na narůstající negativní postoj veřejnosti při zveřejňování mrtvých zvířat. „My jsme na jedné výloze měli fotografii vepřových půlek v chladírně a zvedla se proti tomu obrovská vlna nevole. A to i ze strany obecního úřadu v daném městě. Bylo nám řečeno, že jsme morbidní,“ přibližuje, jak se lidé staví k ukazování reality. „Nemáme co skrývat, ale ukazovat to široké veřejnosti, není vhodné,“ uzavírá svůj postoj Hrdina.

Kauza polského hovězího

O kontrole jatek se mluví poté, co se v únoru objevila kauza hovězího masa z Polska. Reportéři polské televizní stanice rozkryli šokující odhalení, kdy docházelo k porážkám krav, které byly nemocné. Následně byla v Česku v hovězím mase z Polska prokázána salmonela. Ministr zemědělství Miroslav Toman v reakci na to zavedl mimořádná veterinární opatření, podle kterých se hovězí z Polska musí před uvedením na český trh testovat. Zákaz platící od 20. února má skončit v pondělí 25. března. „Polské úřady nově omezily přístup k úředním razítkům, se kterými nyní mohou disponovat jen schválení veterinární lékaři, provedly kontroly zprostředkovatelů obchodujících se skotem, posílily kontroly dobrých životních podmínek zvířat při přepravě a podobně,“ objasnil konec kontrol mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.