Monstrproces, pštrosí politika. Politici se rozjeli kvůli konfliktu v Azovském moři
Zadržení trojice ukrajinských lodí, včetně vojáků, a jak se později ukázalo také agentů kontrarozvědky, znovu rozdmýchalo konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem v oblasti Krymu. Ukrajinci proto vyhlásili válečný stav, Rusové zase mluví o provokaci. Čeští politici vesměs agresi ze strany země Vladimira Putina odmítají, někteří ale upozorňují na mlčení vrcholných českých představitelů. Proti eskalaci konfliktu se totiž veřejně postavil jen ministr zahraničí, zatímco premiér mlčí. Prezident Miloš Zeman konflikt okomenoval až na dotazy novinářů během návštěvy Izraele. V Evropě se přitom mluví o zpřísnění protiruských sankcí, kterých je Zeman odpůrcem.
„Obě strany se obviňují ze vzájemných provokací, takže to není jednostranná záležitost. Válečný stav není vyhlášení války. Když to projednával ukrajinský parlament, tak si současně vynutil stanovení data prezidentských voleb na březen příštího roku. Je otázka, kdo bude zvolen novým ukrajinským prezidentem a jakou bude dělat politiku,“ řekl prezident Zeman na dotaz českých novinářů během tiskové konference.
„V tomto případě sdílím stanovisko Angely Merkel, která se nabídla jako zprostředkovatel tohoto konfliktu. Může být dobrá, budu přát její misi plný úspěch,“ dodal také k roli německé kancléřky, která by chtěla pomoci konflikt diplomaticky řešit.
To řada českých politiků je k Rusku daleko tvrdší. „Rusko agresí v Azovském moři pokračuje ve snaze ovládnout severní a východní Černomoří,“ shrnul aktuální problémy europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09), který se situací na Ukrajině dlouhodobě zabývá. Podle některých informací už navíc Rusko začalo zadržené vojáky stíhat za nelegální překročení hranic. Štětina proto mluví o „monstrprocesu“.
Strategii mlčení naopak zvolil premiér Andrej Babiš (ANO), a ani ministři za ANO, například šéf obrany Lubomír Metnar nebo vicepremiér Richard Brabec situaci zatím nekomentovali.
„Čekám jasná vyjádření nejen ministra zahraničí, kterého oceňuji za jasnou pozici, ale co premiér, prezident či předseda sněmovny? Jsou schopni jasně popsat skutečný stav problému a říci, jak se k němu postavíme? Nebo to bude pštrosí politika?“ rýpl si do mlčících nejvyšších představitelů české politiky exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jak Štětina, tak Jurečka ocenili postoj, který k situaci zaujal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře,“ napsal šéf české diplomacie na sociální síť.
„Krize v Azovském moři je nebezpečná. Potvrzuje agresivní a svévolné chování Ruska. Mezinárodní společenství musí trvat na dodržování mezinárodních smluv a pravidel a nepřipustit, aby je Rusko opakovaně porušovalo,“ postavil se naopak jasně na stranu Ukrajiny předseda ODS Petr Fiala.
Pozadu nezůstala ani šéfka unijní diplomacie, eurokomisařka Federica Mogherini. „Vývoj v Azovském moři je nepřijatelný. Jsem od včerejška v kontaktu s Pavlem Klimkinem (ministr zahraničí Ukrajiny - pozn. red.) a Chrystiou Freeland (kanadská ministr. zahraničí - pozn. red.), abychom koordinovali reakci. Velvyslanci členských zemí se dnes sešli a znovu se sejdou zítra. Vyzýváme všechny, aby ukázali zdrženlivost. Očekáváme, že Rusko okamžitě propustí ukrajinskou posádku i plavidla,“ napsala vrchní diplomatka EU.
Ruská trasa v Azovském moři je dávno daná a jiné lodě ji dodržují, tak co melete! Lodě UA k porušení trasy neměly důvod kromě provokace.