Modlitba pro Martu, pískání na Babiše a místo Zemana Kiska. Česko vzpomínalo na srpen 1968
Před 50 lety vtrhla do Československa invazivní vojska a začala sovětská okupace. Neobešla se bez odporu. Když si však oběti 21. srpna 1968 vyrazil připomenout před Český rozhlas premiér Andrej Babiš (ANO), jeho odpůrci ho vypískali. Vyčítají mu, že důvěru pro svou vládu opřel právě o hlasy komunistů, kteří se tak opět přiblížili k moci. Kritice čelí i prezident Miloš Zeman za to, že si ke smutnému výročí nepřipravil žádný projev. Na rozdíl od Andreje Kisky, jehož slova odvysílala i Česká televize. Tisíce lidí si invazi připomněly koncertem na Václavském náměstí. Dav na závěr s Martou Kubišovou zazpíval Modlitbu pro Martu. Blesk Zprávy sledovaly celý den online.
• Invaze tanků. Okupace. Tuhá normalizace. Euforii a společenské uvolňování v rámci pražského jara vystřídalo 21. srpna 1968 přesně 50 let zděšení. Sovětský svaz rozhodl o tom, že do Československa vyšle tanky.
• Pro Blesk na okupaci zavzpomínalo i 20 osobností. „Maminka mě ráno na Vinohradech vzbudila a říká: Marto, vstávej, jsme obsazení! Já si pomyslela, proč to říká tak rozčileně, když jsou tady Američani. Koho by napadlo, že sem vlítnou Rusové?“ říká dnes Marta Kubišová.
• Při pietě před budovou Českého rozhlasu, kde si připomínali oběti invaze, vypískal dav premiéra Andreje Babiše.
• Prezident Miloš Zeman se rozhodl, že žádný veřejný projev mít nebude a sklidil za to kritiku.
• „Zeman má k mlčení o invazi dobrý důvod.“ Syn ruské disidentky Gorbaněvské promluvil o srpnu 1968
• Půlstoletí od tragédie si připomínají Češi i Slováci. Výročí si povšimli i v EU (Tusk, Juncker) či Německu (Angela Merkelová). Speciál k okupaci pak připravilo také Info.cz
• Blesk Zprávy přináší i rozhovor s rumunskou historičkou o tom, jak diktátor Ceauşescu zradil Moskvu. Proč nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?
Jak dnes vnímají Češi invazi ze srpna 1968? Blesk Zprávy se vyrazily ptát do ulic. A zatímco starší generace pamatují na tehdejší události dobře, mladí, kteří je nezažili, značně tápou. A školy jim v tom příliš s ohledem na zanedbané dějiny po roce 1945 v české výuce nepomohly. "To bylo něco s komunisty?" "Přijeli nás osvobodit?" O rozpacích nad srpnem 1948 čtěte ZDE
Kdo z Hradu nemlčí, je Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, který je jako ryba ve vodě na sociálních sítích. Na Twitter umístil vlastní černobílou fotografii k roku 1968. Na co nesmí Češi zapomenout, to neuvedl. Variant může být více.
Nikdy nesmíme zapomenout! #1968 pic.twitter.com/bpMrEUQv4A
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 20. srpna 2018
Český prezident Miloš Zeman pobouřil část veřejnosti tím, že u příležitosti výročí nevystoupí veřejně se svým projevem. ČT však odvysílá projev slovenské hlavy státu Andreje Kisky, který je např. podle poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové stínovým českým prezidentem a prezidentem pro znechucené. O kritice Zemana za jeho rozhodnutí čtěte více ZDE
Jiného názoru jsou současní Rusové, jak dokázal i aktuální průzkum ruského střediska Levada. Skoro polovina Rusů (45 procent) o okupaci Československa v roce 1968 nic neví. Více než třetina oslovených (36 procent) považuje invazi vojsk Varšavské smlouvy za oprávněnou. "Výsledky průzkumu svědčí o tom, že se Rusko vrací k propagandě v duchu Brežněvovy éry," řekl ředitel střediska Lev Gudkov.
Podle pětiny dotázaných Rusů intervenci zavinily "podvratné akce" Západu proti socialistickým státům. Skoro čtvrtina usoudila, že protisovětsky naladění politici v tehdejším Československu se pokusili o převrat, a důsledkem toho byl vpád vojsk. Téměř pětina Rusů si myslí, že v ČSSR vypuklo "povstání proti režimu, nastoleného Sovětským svazem".
50. výročí okupace si přitom i dnes všímají i v Evropě. Německá kancléřka Angela Merkelová na dotaz ČTK okupaci, na které se podílela i někdejší Německá demokratická republika, označila za "smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců". Stateční lidé v Československu podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě. Rok 1968 podle Merkelové přinesl aspoň v zárodku požadavky, které se pak naplnily v roce 1989, kdy se prosadila vůle lidu. Šlo podle ní zejména o touhu překonat komunistický režim a žít v demokracii a svobodě.
Diktátor, který zradil Sověty
Své tanky nevyslali všichni. Moskvě se vzepřel rumunský diktátor Ceaușescu. "Na rozdíl od ostatních členů Varšavské smlouvy, kteří viděli reformy v Československu jako nebezpečí pro socialismus, Ceaușescu projevoval jiný názor, který by se dal skutečně interpretovat jako podpora pražského jara. On opravdu věřil, že reformy posílí socialismus v Československu," říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Čtěte ZDE
"Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ."
Při tomhle dnes již legendárním provolání tehdejších československých komunistů, vysílaném 21. srpna 1968, dodnes tuhne krev v žilách. I když jak komu. Třeba předseda KSČM Vojtěch Filip se nedávno zaobíral pro britský The Guardian myšlenkou, že Rusové za okupaci vlastně nemohli, protože Brežněv byl Ukrajinec. "Hlavní síla invazních armád byla ukrajinská," tvrdí Filip. "Prasárna," schytal to. Více čtěte ZDE
Čechoslováci byli zděšeni, našli se však tací, kteří příjezd tanků uvítali. O pomoc Sovětský svaz totiž dopisem žádalo před okupací stalinistické křídlo KSČ. Pod zvací dopis se podepsal mj. Vasil Biľak, jeden z hlavních představitelů sovětské páté kolony. Jediný Biľak se dožil trestního stíhání. Odsouzen nebyl. A tehdejší poslankyně KSČM Marta Semelová ho v roce 2014 v ČT označila za významnou osobnost a invazi tanků za internacionální pomoc.
Dobrý den, vítáme Vás u online přenosu ze dne, kdy si Češi i Slováci připomínají 50 let od tragédie - příjezdu vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší šéf Kremlu Leonid Brežněv vnímal změny hrozící v Československu v rámci uvolňování během pražského jara jako ohrožení pro celý východní blok. V očích Sovětů bylo nezbytné zasáhnout. O vyslání okupačních jednotek definitivně Moskva rozhodla 18. srpna. A 21. srpna byla spuštěna operace Dunaj.
Existuje "člověk", který je pyšný na sebe, protože při pietním aktu dostal píšťalku a vypískal vládu ??? No pokud, tak ať se tady podepíše ...civilním, celým jménem !!!