Exministr dopravy Dobeš: O úplatcích, Bártovi, tlaku Peake a velké drzosti

Jak vzpomínáte na dobu ve vysoké politice? Přišel jste za Věci veřejné, později přestoupil do strany LIDEM s Karolínou Peake a pak následoval pád vlády.

Na pozici ministra dopravy vzpomínám v dobrém. Nerad bych, abych byl zaškatulkovaný mezi ty, kteří říkají, že to bylo strašné období. Pro mě to období bylo velmi zajímavé, naučil jsem se ohromnou spoustu věcí, poznal jsem řadu lidí, naučil jsem se fungovat v legislativním procesu, v Senátu, ve Sněmovně, takže mi to dalo velmi mnoho a jsem za to období velmi rád.

Co se týče jednotlivých bodů té doby, tak na to zas člověk až tak dobře nevzpomíná, ale byly to situace, které se vyvinuly i s ohledem na vývoj kolegů, kterým člověk do hlavy nevidí. No a konec pana premiéra (Petra) Nečase, to je příběh sám pro sebe, který je dost smutný. To je asi to nejpřijatelnější slovo.

Drzost jít do vlády

Vy jste byl jedním z nejmladších ministrů vůbec. Když jste byl ve vládě, tak vám bylo 29 let. To byla od vás docela odvaha, nebo ne?

Já bych z dnešního pohledu řekl, že to byla velká drzost. Asi bych to spíš takto otočil. S odstupem času je slovo drzost asi ten správný výraz. Přesto, že si troufám říct, že jsem se snažil, a vnímám, že řadu těch věcí jsem tehdy nevěděl. Učím se ale dodnes a věřím, že se budu učit i dál.

Jaký nejhorší moment jste si z tehdejší politické doby odnesl, kdybyste měl vypíchnout jednu událost?

Nejhorší moment, bych řekl, že je asi období, kdy kolegyně a kolegové z Věcí veřejných vytvářeli nátlak na mé odstoupení a následně vytvářeli mediálně jiné důvody, než které byly prezentovány na grémiích strany. To mi přišlo asi nejsmutnější. Řada lidí se navíc vyjadřovala do médií úplně jinak, než jak se vyjadřovala dvě hodiny předtím na uzavřeném jednání. To mě opravdu hodně zabolelo.

A teď mluvíte o jaké fázi. O odchodu z Věcí veřejných do strany LIDEM Karolíny Peake, nebo o odchodu z politiky úplně?

Především o odchodu z Věcí veřejných. Tehdy jsem byl vyzýván, ať odejdu někdy v pátek. Ve středu jsem se pak vracel z pracovní cesty z Makedonie, a než to letadlo dosedlo, tak Karolína Peake vyšla s myšlenkou strany LIDEM – takže v této věci to bylo opravdu hodně rychlé. Byl to tak trochu vynucený odchod, s ohledem na to, jak to Karolína Peake udělala. Byl to krok, který byl z její strany asi nevyhnutelný. To, že to pak bylo vzaté za konec, který se člověk snažil ovlivnit, ale neovlivnil dostatečně natolik, aby to šlo tak, jak bych chtěl, to se stává, proto jsem z toho nedělal nějakou velkou vědu a odešel jsem.

Bártu před pěti lety odsoudili. Co dělá superguru Věcí veřejných dnes?

Karolína Peake na vás pak také nakonec tlačila, abyste se vzdal i postu ministra dopravy, je to tak?

Ano, to je pravda. To jsem pak také nakonec udělal, i když ne na základě jejích podmínek, ale na základě dohody s panem premiérem k prosinci 2012. Člověk si říká, že to byla strašná doba, ale že by dnes byla nějak krásnější, to si troufám říct, že není. Jestliže máme politické kolegy z různých bolševických stran zase zpět, tak z toho radost nemám.

Co říkáte na to, jakou vládu teď máme a jakým způsobem vznikala?

Podle mého vznikala ve velmi zvláštních duálních rovinách. Nejdříve je tady nějaká rovina na základě složení Poslanecké sněmovny a pak je tady nějaká mediální vláda, která má důvěru s podporou komunistů, ale je to úplně jiný slepenec, než který je na úrovni Sněmovny. Otázka je, jakou bude mít taková vláda dlouhodobou perspektivu na přežití a do jaké míry tam bude docházet k dohodám, nebo rozumné komunikaci. Obávám se, že když bude někdo prezentovat něco trochu jinak, než bude chtít předseda, tak v té vládě prostě nebude.

Úplatky ve vládní straně? 

Když jste byl členem Věcí veřejných, tak se dost často podávala různá trestní oznámení, byla nařčení z různých úplatků. Měl jste pocit i vy, že se vás snažil někdo něčím, řekněme, uplatit?

Přiznám se, že s odstupem času je třeba sledovat také to, co bylo, nebo nebylo prokázáno. Snažím se od toho odosobnit a myslím, že toho, co reálně bylo, nebo nebylo prokázáno, toho moc není. Bylo toho hodně namluveno. To, jaké byly důvody, ať už ze strany pana Bárty nebo paní kolegyně (chvilku se zamyslel), myslím, že Kristýny Kočí, namluveno, ať už schválně, nebo kolik toho bylo opravdu uděláno při nějakém špatném svědomí, tak to opravdu nevím. Těch informací, kdo koho chtěl uplatit, byla skutečně celá řada…

Klaus: Dobeš byl úspěšným ministrem dopravy! Peake: Je to zbabělec!

A vás přímo se někdo uplatit snažil?

Já jsem s tím tedy problém neměl, že by mě chtěl někdo uplatit. Já jsem měl problém s konkrétními lidmi, kteří měli za to, že budou poslouchat někoho jiného, než je ministr dopravy – tedy já. To se mi nelíbilo a v tom také vyústil ten zásadní spor.

To bylo přímo na ministerstvu?

Ano, to bylo přímo na ministerstvu dopravy a jemu podřízených organizacích. Já jsem nebyl ochoten přijímat odpovědnost za rozhodnutí a kroky lidí, kteří se v té věci se mnou nechtěli třeba ani poradit, nebo měli pocit, že ani nemusí.  To je jako kdybyste měl nějakého podřízeného a ten měl pocit, že se s vámi nemusí o ničem poradit, protože už to vyřešili někde jinde.

Chápu tedy správně, že váš stranický nadřízený Vít Bárta úkoloval vám podřízené lidi, kteří se s Vámi už dál neradili?

Ano. Tomu rozumíte správně. A to byl ten můj hlavní spor ve Věcech veřejných a důvod mého odchodu.

Postupem času se ukázalo, že na chod vlády měla velký vliv také například někdejší šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová, dnes Nečasová. Jaký vliv měla na vás?

S ní jsem se v podstatě nepotkal, protože ona měla za to, že se bude bavit pouze s těmi lidmi, kteří jsou pro ni důležití, což já jsem očividně nebyl, takže jsem měl v uvozovkách vlastně štěstí, že nepovažovala za nutné mě kontaktovat.

Ministr dopravy Pavel Dobeš měl v autě odposlech | ČTK