Zemanova pětiletka: 3 vlády, 9 milostí včetně Kajínka, 33 zemí, 165 metálů i pro své věrné

K prvnímu funkčnímu období Miloše Zemana se váže řada čísel. 3 je počet jmenování premiérů a jejich vlád, číslo 4 značí, kolikrát Zeman vyhlásil řádné volby do některé z parlamentních komor. 5 let strávil ve funkci, ale 5 také jmenoval třeba členů bankovní rady ČNB. 7 zákonů vetoval, uspěl jen jednou. V 9 případech udělil milost. Mj. odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi či naposledy čerstvě muži, který v opilosti zabil při autonehodě svou manželku a syna.

Stejný je i počet vystoupení Zemana v Poslanecké sněmovně - zastavil se také na čísle 9. Číslo 15 se týká toho, kolik ústavních soudců Zeman jmenoval. Prezident vykonal 20 oficiálních či státních návštěv. Navštívil 33 zemí, 57krát pak vyjel na oficiální návštěvy v krajích, kdy všechny kraje, s výjimkou Prahy, navštívil nejméně čtyřikrát. Na zahraničních cestách strávil 148 dní a 165krát udělil státních vyznamenání při příležitosti státního svátku 28. října, uvádí dle svých propočtů ČTK.

Rusnok, Sobotka, Babiš

Vzhledem ke státnímu zřízení České republiky bylo zřejmě nejvýznamnější, že Zeman během svého prvního funkčního období jmenoval tři nové vlády.

Vlnu kritiky vyvolal jeho postup při jmenování dočasné vlády po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Vláda v čele s Jiřím Rusnokem vznikla v létě 2013 ze Zemanovy vůle přes nesouhlas hlavních politických stran. Se jmenováním koaliční vlády vzešlé z voleb 2013 v čele s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) pak Zeman dlouho otálel a měl výhrady k některým navrženým ministrům.

Po loňských volbách naopak předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše jmenoval premiérem hned a následně jmenoval i jeho menšinovou vládu, která neměla zajištěnou podporu ve Sněmovně a také později nezískala důvěru. Zeman nebral v potaz výhrady řady parlamentních stran kvůli Babišovu obvinění z dotačního podvodu.

Soudci, profesoři a velvyslanci

I další jmenování vyvolala velkou pozornost. Šlo například o Zemanovu neochotu jmenovat některé profesory navržené vysokými školami. Dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, vadilo mu jeho veřejné vystupování.

V roce 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří jiných kandidátů, odmítnutí zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Zeman jako prezident zavedl postup, kdy na rozdíl od dřívější praxe novým profesorům vysokých škol dekrety nepředává hlava státu, ale ministr školství.

Na Zemana míří ústavní stížnost. Zhatil sny šéfa Národní galerie o titulu profesora

Během funkčního období jmenoval také pět ze sedmi členů bankovní rady, do čela ČNB prosadil někdejšího premiéra „své“ vlády Jiřího Rusnoka.

Zeman jmenoval (nebo znovujmenoval) i všech 15 soudců Ústavního soudu včetně předsedy Pavla Rychetského. Senát před tím většinu Zemanem navrhovaných soudců schválil, ve třech případech návrhy prezidenta odmítl. Zeman například také jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala. Jmenoval i desítky nových soudců.

Podstatně větší neshody než u soudů měl Zeman s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) při obsazování velvyslanců. Zeman prosazoval na ambasádu v Bratislavě manželku exprezidenta Livii Klausovou a do Moskvy europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Spor zablokoval jmenování ambasadorů i v jiných zemích a nakonec skončil až po jmenování Rusnokovy vlády, za které oba Zemanovy návrhy prošly.

Svoboda pro Kajínka

Zeman během svého funkčního období vetoval sedm zákonů, uspěl jen jednou. Během uplynulých pěti let také udělil devět milostí, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění vraha Jiřího Kajínka po 23 letech ve vězení, což se setkalo s rozporuplným názorem společnosti. Amnestii nevyhlásil.

Omilostněný Kajínek šokuje: Chci kandidovat na prezidenta! Z vězení mám průpravu

Oblíbené navštěvování poslanců

Z hlediska návštěv před zákonodárci byl Zeman aktivní. V poslanecké sněmovně ve funkci prezidenta republiky vystoupil devětkrát, poprvé v květnu 2013, dva měsíce poté, co se ujal úřadu, naposledy letos v lednu před hlasováním o důvěře vládě Andreje Babiše.

Zeman ve Sněmovně mimo jiné promluvil i před hlasováními o důvěře vládám Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky. Zeman také několikrát vystoupil na schůzi Senátu a jako hlava státu měl projev před zákonodárci (ale i dalšími hosty) například 8. března 2013, když skládal prezidentský slib.

Cesty na východ

Zahraničních cest měl Zeman proti svým předchůdcům méně. Navštívil 33 zemí a vykonal 20 oficiálních či státních návštěv. Jeho zahraniční cesty mířily kromě zemí Evropské unie především na Východ, velkou pozornost vyvolávaly jeho návštěvy Ruska a Číny.

V Číně zatkli Zemanova poradce. Vlivného podnikatele prošetřují za finanční machinace

Zeman své cesty často zaměřil především na ekonomickou spolupráci, součástí jeho delegace byli významní podnikatelé. Zeman v zahraničí většinou strávil jen několik dní, jen výjimečně se délka jeho pobytu přiblížila týdnu. Celkem v cizině byl přes 150 dní.

Tuzemských návštěv bylo o poznání více. Celkem jich vykonal 57 ve všech krajích republiky kromě Prahy.

Článek vlevo dole

Zeman se během svého funkčního období dostal do řady sporů s politiky i odborníky, byl i terčem několika občanských protestů a dle politologů výrazně rozdělil českou společnost. Prezident měl napjaté vztahy s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), do ostrého sporu se dostali například kolem loňské ohlášené demise vlády a Sobotkově snaze o odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Zeman byl navíc během uplynulého volebního období kritizován za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za snahy trestat své kritiky, za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku či za to, že, jak sám před časem řekl, „používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem“. Médii rezonovaly také kauzy související se jmenováním profesorů, s udělováním státních vyznamenání či s kritikou Ferdinanda Peroutky.

Zeman vytáhl na kritika jeho porno. Janda: Trojského koně Ruska potvrdil