7°C
Ministerstvo chce snížit poslancům platy. Stanjura: Populismus, ať si vláda radši hledá důvěru
Poslanci a senátoři budou debatovat o svých platech. Jde o každoroční evergreen, který v nedávné době vyvolal dokonce roztržku mezi Českým statistickým úřadem a politiky. Letos ovšem vláda začala mluvit o zmrazení odměn politiků. Ti si jen na základním platu bez náhrad polepšili o skoro pět tisíc. V příštích letech by ale na podobně štědré přidávání mohli jenom vzpomínat. Informuje o tom úterní Právo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu platového zákona, která by zabrzdila růst platů politiků. Soudců, státních zástupců a dalších ústavních činitelů, jejichž plat zákon rovněž určuje, by se novela ovšem nedotkla. To se ale nesetkalo s pochopením u poslanců.
Stanjura: Ať si vláda místo populistických návrhů hledá podporu
„Byl by k debatě, kdyby se týkal platů všech ústavních činitelů, jejichž platy se stanoví podle tohoto zákona, tedy i soudců, státních zástupců a dalších činitelů,“ komentoval návrh šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura pro deník Právo. Podle něj by vláda bez důvěry měla pracovat na získání většiny ve Sněmovně a ne dělat populistické návrhy. „I když to není populární a mohl bych se vykrucovat, v této podobě bych to osobně nepodpořil,“ dodal.
Podobně novelu předloženou MPSV hodnotil i předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „V případě, že by se dělaly úpravy zákona, tak by se měly dělat stejné pro všechny lidi, kteří jsou placeni podle něho. Politici nejsou žádná zvláštní kategorie a tak, pokud by se to týkalo všech, bych s tím problém neměl,“ zdůvodnil svůj pohled pro Právo.
Platy poslancům naposledy zmrazil Kalousek
Platy si politici přitom zmrazili už v minulosti. Za posledním zmrazením stál bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 v době působení vlády Petra Nečase. Ani on ovšem současný návrh nehodnotí kladně.
„Byl jsem to já, kdo v době krize považoval za nezbytné snížit především platy politiků, protože se zmrazovalo či snižovalo kdekomu,“ připomněl Kalousek s tím, že nebylo možné, aby podobný osud nepotkal i platy politiků. Ten ovšem současný návrh považuje za populismus, platy politiků by podle něj měly kopírovat vývoj platů v zemi a v době jejich růstu tak nevidí důvod, proč by se odměny politiků měly brzdit.
Poslední novela měla politiky nepříjemné debaty o platech ušetřit
Poslanci přitom mysleli, že díky změně z roku 2014 mají vystaráno a debatám o svých platech se na dlouhou dobu vyhnou. Platový zákon se tehdy změnil tak, že platy politiků měly růst, nebo stagnovat automaticky podle příjmové situace v nepodnikatelské sféře, na kterou byly jejich platy navázány.
K tomu slouží takzvaná platová základna. Tou je v současnosti dvouapůlnásobek platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok. Zákon původně hovořil o 2,75násobku, na který by se měla platová základna postupně vrátit. Původně totiž po zmrazení hrozil skokový růst o 26 procent, a politici proto schválili, že platová základna se měla zvyšovat po menších krocích, novela MPSV by ovšem znamenala zachování platové základny na 2,5násobku.
„Vzhledem k tomu, že by uvedená změna znamenala další disproporční nárůst výše platů představitelů státní moci oproti ostatním skupinám osob odměňovaným z veřejných rozpočtů, uložil předseda vlády ministryni práce a sociálních věcí připravit novelu zákona o platech ústavních činitelů, která by zachovala současnou relaci platové základny k výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, tj. zůstala by i od 1. ledna 2019 na jejím 2,5násobku,“ vysvětluje ministerstvo svůj návrh.
Babišova vláda na jiné snížení nepřistoupila
Na dřívější možnost, jak platy politiků snížit, přitom vláda Andreje Babiše nepřistoupila. Český statistický úřad totiž od léta upozorňoval na to, že podle nových evropských metodik již nemůže určit průměrný plat v nepodnikatelské sféře.
Vládě proto ČSÚ nabízel změnu zákona, na základě které by se platy ústavních činitelů počítali z obyčejné průměrné mzdy. Jenže tento údaj je nižší a roste pomaleji, než platy v nepodnikatelské sféře. To odmítla už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Kabinet v demisi Andreje Babiše v tomto ovšem nebyl jiný. Ministři rozhodli, že ministerstva práce a spravedlnosti určí metodiku, podle které se bude plat v nepodnikatelské sféře počítat i nadále. „Podle této metodiky stanovené vládou pak ČSÚ může daný údaj zpracovávat, a to pouze pro účely Ministerstva práce pro výpočet platů politiků, soudců či státních zástupců,“ vysvětlovala na začátku ledna rozhodnutí vlády mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Díky tomuto rozhodnutí Babišova kabinetu tak řadový poslanec dostává o 1300 korun každý měsíc více, než kdyby vláda přistoupila na výpočet podle ČSÚ. Ministři si pak „zachránili“ dvakrát tolik, tedy 2600, a samotný premiér díky tomu dostává 3700 korun měsíčně navíc.
Babiš v minulosti sám kritizoval odpor ke zvyšování poslaneckých platů
Sám Babiš, tehdy ještě jako ministr financí, přitom dříve kritizoval svého předchůdce na postu premiéra Bohuslava Sobotku.
Stalo se tak v roce 2014, kdy po konci zmrazení platů, které prosadil Kalousek, hrozilo, že odměny poslanců vyskočí o 26 procent. Rozpočtový výbor tehdy po debatách navrhl růst o 14,4 procenta. To se ovšem Sobotkovi nelíbilo a Sněmovna se nakonec dohodla na postupnějším růstu platů.
Babiš tehdy o Sobotkově jednání mluvil jako o podrazu na koaličních partnerech, poslancích i opozici. Sobotka ovšem tehdy kontroval tím, že většina poslanců hnutí ANO verbálně podporovala další zmrazení platů politiků.
Témata:
Související
Za pos*ranýho bolševika, měli poslanci pouze refundovanou mzdu v zaměstnání. Jen vrcholný funkce byly placený. Ve srovnání s jejich dnešním platem v poměru k průměrný mzdě, měli almužnu!!
