Lidovec Čunek si z politiků vydělá nejvíc. Kumulací funkcí si dopřává 290 tisíc

Jeho předvolební slib před krajskými volbami v roce 2016 zněl, že když se stane hejtmanem, ponechá si i křeslo senátora, ale vyklidí kancelář starosty Vsetína. Jenže hejtmanem už je skoro čtvrt roku a kanceláře má stále tři. Jak upozornila MF Dnes, nejdříve Jiří Čunek sliboval, že mandát starosty šestadvacetitisícového Vsetína složí a předá někomu jinému do konce prosince loňského roku. Pak přišel s termínem do konce ledna. V únoru už ale neví. Jako by snad nikdo jeho radniční kancelář nechtěl.

„Pro výkon fukce starosty je uvolněný, čili funkci vykonává na plný úvazek," řekla redakci Blesk.cz mluvčí Vsetínské radnice Adéla Kousalová. Kolik času ale Čunek na radnici opravdu tráví, nám říct nedokázala. „Ono to není o tom, že na tom místě sedíte, ale že pro tu radnici pracujet, telefonujete, zajišťujete, vyřizujette v Praze atd..." doplnila mluvčí.

Neuvolněnou funkci – tedy na plný úvazek má Jiří Čunek ale také jako hejtman Zlínského kraje. 

V minulosti měl souběh funkcí také například bývalý středočeský hejtman a poslanec David Rath a nebo šéf plzeňského kraje Jiří Zimola i hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Všichni sociální demokraté. Vedení ČSSD jim ale dalo nůž na krk. Museli si tedy vybrat – buď funkce poslance anebo řízení kraje. Hašek i Zimola se rozhodli pro hejtmanství a poslaneckých mandátů se vzdali.

„Mně se dřív říkalo japonská kalkulačka. A já mám dnes pocit, že pan Čunek je takové vsetínské výpočetní středisko,“ naráží na Čunkovy funkce Hašek, který je dnes už jen řadovým zastupitelem v kraji. Když už má prý Čunek tolik výplat, měl by je dávat potřebným. „By určitě teď stálo za to, kdyby Jiří Čunek jako člen KDU – ČSL část těch veřejných prostředků třeba věnoval na charitu,“ dodal Hašek.

Přehled příjmů Jiřího Čunka v Kč:

*maximálně možné náhrady

** informace vycházejí z veřejně dostupných zdrojů

Politikům rostou platy: Zeman si polepší o 34 tisíc, škodní nebudou ani poslanci

„Kdyby to bylo na mně, odstoupil jsem už v listopadu. Je na mě ale nátlak, abych zůstal,“ uvedl Čunek pro deník s tím, že nejprve chce na radnici ve Vsetíně dokončit důležité městské projekty. Teprve pak prý bude moci post starosty předat následovníkovi.

Podle vsetínské opozice ale kumulováním funkcí brzdí Čunek například chod městské radnice. Už dnes je prý jasné, že starostou bude minimálně ještě měsíc.

Jiří Čunek nestihl předvolební krajskou debatu Blesk.cz. Podívejte se na video:

„Například první zastupitelstvo v letošním roce Jiří Čunek svolal až na začátek března, což řadu věcí brzdí. A je také jasné, že minimálně do té doby nový starosta nebude,“ stěžuje si předseda finančního výboru Vsetína za zelené Michal Berg. V Senátu podle statistik chybí Čunek téměř na třetině hlasování.

„Občan, který by si říkal, že jeden plat beru neoprávněně, by mě jistě nevolil. Jde o to, jak umíme zkušenost starosty, hejtmana, senátora proměnit, abychom se občanům vyplatili,“ komentoval kumulaci funkcí Čunek pro list s tím, že post vsetínského starosty opustí až ve chvíli, kdy tím nepoškodí kraj ani město.

Zákon nic nezakazuje

Žádný zákon ale Čunkovi souběh těchto tří politických funkcí nezakazuje. Přesný výčet pozic, které nesmí politik vykonávat, určuje buď Ústava České republiky v článku 22, nebo další zákony. Čunek se tak dostal do svízelné situace jen kvůli svým předvolebním slibům.

Čunek zuří a posílá kontrolu: Dosluhující radní rozdali statisícové odměny

Právě kvůli kumulaci funkcí měl ale speciální zákon v minulosti vzniknout. Předložit ho měl Michal Hašek. Podpořit ho chtěli i opoziční poslanci z TOP 09 a ODS. Jenže zákon skončil v šuplíku někde v Lidovém domě - tedy sídle ČSSD.  Možná i proto, že se poslanci báli ústavního soudu. Ten totiž už v roce 2005 rozhodoval o zákonu o střetu zájmu. Zákon zakazoval aby komunální politici mohli být napříkald i řediteli škol nebo nemocnic v daném městě,  aby nerozhodovali sami o svých zařízeních. Soud zákon nakec smetl ze stolu. 

A co bude dál? 

Nabízí se změna ústavy. Ta je ale složitá a nereálná. Hrozí totiž, že by politici chtěli otevřít i další otázky a nakonec by se změny prosadili jen těžko. A podle předsedy Ústavně právního výboru, poslance Jeronýma Tejce z ČSSD, by stačila změna zákona.

„Změnou zákona bez změny ústavy by bylo možné upravit to, že nebude například starosta, nebo hejtman moci být současně poslancem nebo senátorem. Nebo, tak jako to učinili na Slovensku, že ty funkce souběžně vykonávat mohou, ale za tu druhou pobírají jen minimální mzdu,“ vysvětlil možnosti Tejc s tím, že by úplné odebrání jedné z mezd bylo protiústavní.