Ministr Šmíd řekl jasné slovo o zestátnění ČT. A co církevní restituce?

1080p720p360p
Autor: Jaroslav Šimáček - 
21. 12. 2017
05:55

Česká kultura rozhodně není v úpadku, míní nový ministr kultury Ilja Šmíd (65). Ale i tak chce hledat cesty, jak jí pomoci k dalšímu rozkvětu, říká nestraník a muzikolog v rozhovoru pro Blesk Zprávy. Řeší už například nový koncertní sál v Praze a přiznává, že s premiérem Andrejem Babišem úplně nesouhlasí v problematice církevních restitucí. Návrh SPD na zestátnění České televize pak považuje doslova za nesmysl. Babiš ho prý svým zájmem o kulturu překvapil.

Chce přesvědčit veřejnost i politiky, že kultura je všude. Muzikolog Ilja Šmíd kývl na nabídku, která přišla z ANO, aby se stal novým ministrem kultury – nestraníkem, kterého přesvědčil i „pohovor“ u Andreje Babiše. Šmíd dostal na post ministra doporučení, cesta k Babišovi pak vedla přes brněnského primátora a místopředsedu ANO Petra Vokřála. 

S Babišem si plácli, i když Šmídova rodina reagovala i jistými obavami. Nový ministr bere svou roli jako vyvrcholení profesní kariéry, zároveň i sportovně. Ostatně jeho zálibami jsou volejbal i tenis, který hraje přesto, že má, jak sám říká, „umělé koleno z Německa“. Musel na operaci, kvůli které lehce kulhá. Co však nepokulhává, je podle Šmíd česká kultura obecně. Nesdílí tak názor poslance Miloslava Roznera (SPD), který před volbami proslul slovy o tom, že dnes „kultura velice, velice upadá“.

Blesk Zprávám v rozhovoru Šmíd vysvětlil, jaké jsou jeho priority v čele rezortu, aby se kultuře dařilo přece jen lépe. „Když houslistka v Mariánských Lázních musí odpoledne jezdit kamionem, aby se vůbec uživila, tak to je prostě špatně. V kultuře v těch profesionálních institucích se pohybují lidé s vysokoškolským vzděláním a je prostě silně podfinancovaná. Pořád se hovoří o podpoře ve školách, učitelů, o lékařích, ale mělo by se hovořit i o umělcích. Situace je v tomto rezortu opravdu velmi špatná – přesto, že se to již navýšilo a zejména v centrálních institucích už se ta situace dostává pomalu k průměru, ale zejména v regionech je situace velmi špatná,“ varoval Šmíd.

Zeman na Šmída vztyčil prst

Navyšovat chce Šmíd finanční toky do kultury, vedle růstu platů i v regionech podporovat orchestry, divadla a další. Cílí však i na výstavbu nových prostor – sešel se proto již s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO), aby probrali možnost výstavby nového koncertního sálu. Vedle toho však vzhlíží Šmíd i do regionů. A před novou vládou je mj. i výzva dotáhnout do konce situaci kolem vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého romského koncentračního tábora – a vybudovat tam adekvátní pomník. „Máme příslib podpory z Norských fondů, věříme, že už to daňové poplatníky tolik stát nebude,“ vzkázal.

Šmíd také míní, že je třeba změnit některé zákony. „Musíme mít novou legislativu v některých oblastech, jako je třeba památková péče, autorský zákon,“ vypočítává. Pozastavil se však i nad tím, proč na něj při jmenování nové vlády „hrozil“ prezident Miloš Zeman. „Nebylo to hrození, bylo to připomenutí našeho rozhovoru, ve kterém pan prezident velmi zdůrazňoval, že já jakožto reprezentant živého umění bych neměl také zapomínat na památky. Ujistil jsem ho, že určitě na památky nezapomenu,“ řekl Blesk Zprávám Šmíd.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše: Ilja Šmíd, ministr kultury (13. prosince 2017).Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše: Ilja Šmíd, ministr kultury (13. prosince 2017). | 

„Babišův zájem o kulturu mě překvapil“

Jak došlo k tomu, že jste se stal ministrem kultury? Oslovil vás s touto nabídkou přímo Andrej Babiš?

Nebyl to Andrej Babiš, já jsem se to dozvěděl jednoho pátečního odpoledne zhruba asi před měsícem, kdy mi zazvonil telefon a jedna výrazná osobnost z oblasti hudby mimo Prahu se mě zeptala, jestli bych nechtěl náhodou dělat ministra kultury. Byla oslovena panem primátorem Brna a že jde o to, jestli bych o to zájem měl, že jsem byl doporučen.

Hned ten víkend jsem se nejdřív sešel s panem primátorem Vokřálem a potom jsem se sešel v neděli večer s Andrejem Babišem. Samozřejmě mezi tím probíhaly velmi bouřlivé rozhovory doma. Jednak samozřejmě s manželkou, jednak jsem se radil s dětmi a vlastně v neděli večer jsem potvrdil panu Babišovi, že pokud on bude mít zájem, já bych měl zájem také.

Zmínil jste rodinu, co vám řekla na ambici stát se ministrem kultury?

Samozřejmě moje manželka má trochu obavy, jestli to nenaruší náš rodinný život, ale zná mě a podpořila mě. Podpořily mě i obě děti, syn i dcera. Jsem rád, že to pochopili, že to je pro mě vlastně takové vyvrcholení mé profesní kariéry.

Co vás osobně přesvědčilo, že opravdu kývnete na tuto nabídku?

Mě přesvědčil vlastně úplně první rozhovor s Andrejem Babišem. Viděl jsem, že má opravdu velkou snahu pomoci kultuře. On se vlastně už ve spolupráci v minulé vládě jako ministr financí velmi osobně sblížil s panem ministrem Hermanem, pomohl zafinancovat některé projekty, které ministerstvo kultury připravovalo a poté realizovalo a ve spolupráci Andreje Babiše s panem ministrem Hermanem se vlastně podařilo výrazně navýšit rozpočet ministerstva kultury až na současných zhruba 13,2 miliardy, tedy o 45 procent během několika málo let. To se mi zdá, že je opravdu velká podpora kultury.

A pak mě velmi zaujalo to, že Andrej Babiš chce investovat, chce stavět a chce, aby kultura měla opravenou a zároveň nově vybudovanou infrastrukturu. Velmi mu záleží na tom, aby do kultury proudily finance a jeho celkový zájem o kulturu mě překvapil a nadchl.

Působení v menšinové vládě může být ošidné. Je závislé na tom, jestli kabinet získá potřebnou důvěru. Jak vnímáte svůj mandát, věříte, že zde budete úřadovat roky, nebo spíše očekáváte, co se stane? Věříte, že menšinová vláda podporu získá? 

Kdybych tomu nevěřil, tak bych tady neseděl. Vím, že jsou to složitá politická jednání, která vede především předseda vlády. Je docela možné, že v tom prvním kole tu podporu nezískáme. Ale věříme a děláme vše pro to, abychom ji získali. Ale já věřím, že v průběhu toho celkového procesu, až se uzavře, tady bude stabilní vláda s podporou Sněmovny, případně nějaká možná koalice. A že tato vláda opravdu nebude zimní vládou, jak nás nazval pan prezident, ale že to bude vláda plnohodnotná na čtyři roky.

Jste nestraníkem, přemýšlel jste však už dříve, že byste se nějak politicky angažoval? 

Nepřemýšlel jsem o tom a nehodlám se ani angažovat. Já si myslím, že právě to zaujalo pana Babiše. Když se mnou mluvil, tak říkal, že si cenní toho, že jsem odborník, že se dokážu orientovat v oboru. Věřím, že ta odbornost byla tím zásadním a základním, co Andreje Babiše přesvědčilo a co i mě baví na té práci, že nemusím mít žádné politické ambice do budoucna. 

Video Úpadek kultury i zestátnění ČT jsou nesmysly, říká ministr kultury Babišovy vlády Ilja Šmíd. - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

Přicházíte ze světa hudby. Byl jste dlouhá léta ředitelem Pražské komorní filharmonie a také pražského symfonického orchestru. Co říkáte na střet se světem politiky, na zkušenosti z Poslanecké sněmovny s jejími hádkami na denním pořádku?

S politikou jsem se na postech, které jsem zastával, musel stýkat od samého počátku. Vlastně od začátku 90. let. Už jenom to založení Pražské komorní filharmonie provázela samozřejmě jednání ve Sněmovně a vlastně i tady na ministerstvu kultury. A já jsem v průběhu těch asi 25 let od revoluce byl pravidelně členem různých komisí, chodil jsem do parlamentu lobbovat za navyšování peněz do kultury.

Pamatuji si na komické scény při tzv. porcování medvěda, kdy jsme se snažili navyšovat rozpočet zejména toho programu podpory symfonických orchestrů, divadel a pěveckých sborů. Takže mě ta situace tak až úplně nepřekvapuje. Mě jenom překvapuje, že stále vlastně jsme v tom chápání kultury úplně na začátku.

Jak to myslíte?

Když se po revoluci otevřely možnosti a umělci byli v čele společenského převratu a nových společenských pořádků u nás, tak jsme všichni doufali, že kromě toho, že si budeme moct hrát a zpívat, co chceme, bude mít kultura zároveň velkou podporu od společnosti. A ono se ukázalo, že tomu tak není. Nakonec do dneška se rozpočet ministerstva kultury pohybuje bez církví na částce 0,7 procenta ze státního rozpočtu. A my jsme v roce 1993 nebo 1994 založili iniciativu pro kulturu, aby ministerstvo kultury mělo jedno procento.

Mě překvapuje, že se to vlastně pořád otáčí, pořád nejsou vyjasněné legislativní záležitosti – způsob odměňování umělců, financování, institucionální a organizační záležitosti kolem zřizování uměleckých těles. Takže to bych chtěl, pokud tedy mi to bude dáno, ty čtyři roky tady na ministerstvu velmi prosazovat a snažit se, aby ty změny byly dokončeny.

„Zestátnit ČT je nesmysl,“ vzkazuje nový ministr

Od nástupu upozorňujete, že kultura je základem společnosti. Objevují se však i jiná vyjádření. „Kultura velice, velice upadá,“ tvrdil před volbami manažer Argemy a dnes už poslanec za Okamurovu SPD Miloslav Rozner. Co říkáte na tato slova?

To je opravdu komické vyjádření. Já si myslím, že absolutně kultura neupadá. Kultura se naopak rozkošaťuje. Kultura je vlastně všechno, co je kolem nás, v takovém tom nejširším slova smyslu, ale když budeme mluvit o artefaktech, o kulturních a uměleckých dílech a produkcích, tak bych řekl, že to je něco úžasného, co se u nás povedlo. Pořád si myslím, že jsme jedna z nejkulturnějších zemí na světě a to, že tady existuje vedle sebe elitní a masová kultura, to je přece báječné.

Já sám nejsem jenom konzument vážné hudby. Hraju na kytaru, mám rád folkovou hudbu, rockovou hudbu, jsem odkojen 60. lety, Beatles a Rolling Stones.  Já si myslím, že právě ta rozmanitost kultury – a to nejenom hudební, ale divadelní, výtvarná, filmová – je úžasná, žádný úpadek. 

Pan poslanec Rozner do toho nechtěl příliš „zabrušovat“. SPD však přišla i s věcí, která nebudí úsměvy na tváři. A sice zestátnit Českou televizi. Jak takový nápad vnímáte?  

To je pro mě nesmysl. Myslím si, že média mají být nezávislá a veřejnoprávní média, jako je Český rozhlas a Česká televize, právě mají ten statut nezávislosti, aby mohla nezávisle informovat, nezávisle uchovávat kulturní bohatství. Trošku se zapomíná na to, že veřejnoprávní média nemají jenom tu povinnost zpravodajskou a informační, ale je tam i ta funkce uchování a rozvoje národního kulturního bohatství, což obě instituce dělají. Samozřejmě kontrola nad nimi by měla být v podobě Rad ČT a ČRo, ale aby se televize zestátnila, vůbec si nemyslím, že by to bylo správné.

Otázka, kterou však bude patrně třeba nějakým způsobem řešit také, je návrh na zdanění církevních restitucí. Váš názor: zdanit, či nezdanit? 

Pokud se týká církevních restitucí, naprosto souhlasím s principem, ale musím říci, že v tomhle ne zcela souhlasím s panem premiérem (Andrej Babiš navrhuje zdanění – pozn. red.), určitě o tom budeme diskutovat. Já si myslím zase, že smlouvy se nemají úplně vracet na začátek. Mělo se to eventuálně říct na počátku, jestli by se to mělo zdanit, nebo ne. Já si myslím, že zpětně to není příliš ideální. Ale bude to politické rozhodnutí, bude to rozhodnutí vlády.

Jaké jsou hlavní cíle Ilji Šmída, jak hodnotí svého předchůdce Daniela Hermana a na co si zajde nový ministr do kina? Podívejte se na druhou část rozhovoru s novým šéfem kultury.

Video Ohledně církevních restitucí s Babišem nesouhlasí. Proč ministru Šmídovi „hrozil“ prezident Zeman? - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

Kdo je Ilja Šmíd?

• Plzeňský rodák, narodil se 14. února 1952.

• Muzikolog a hudební manažer.

• Vystudoval učitelství pro II. stupně (ČJ a hudební výchova) na Pedagogické fakultě v Plzni a hudební vědy a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Učí na katedře Arts Managementu VŠE.

• 12 let působil coby ředitel Pražské komorní filharmonie, kterou spoluzakládal. Ředitelem byl také v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK.

• V oblasti kultury se pustil i do podnikání. Založil hudební vydavatelství Clarton, v němž vydával hudební nosiče s klasickou hudbou. Je spolumajitelem hudební agentury pořádající hudební akce.

• Před pěti lety se rozvedl, je podruhé ženatý, má dvě dospělé děti – syna Martina a dceru Hanu – učitelku a muzikantku, která zpívala i v Bambini di Praga.

• I přes operaci kolen hraje tenis, v minulosti byl závodním volejbalistou.

• Je nestraníkem, od 13. prosince 2017 pak ministrem kultury v menšinové vládě Andreje Babiše.

Video Prezident Zeman jmenoval menšinovou vládu premiéra Babiše. - Lukáš Červený
1080p 720p 360p

karolin111 ( 24. prosince 2017 13:39 )

Já bych zrušila koncesionářské poplatky, kdo se chce na ČT dívat ať je v to nějakém zpoplatněném balíčku. Kdo chce ať si to zaplatí. Na ČT se opakují stále pořady natočené za socialismu. Já pořád nechápu proč mám povinně platit něco na co se nedívám. Poctivě poplatky platím, ale nevím jestli to jednoduše nezruším.

va45 ( 22. prosince 2017 10:39 )

Stačí vyměnit radu a Dvořáka a zvolit lidi co nepůjdou na ruku Kalouskovi.V radě je to samý havlista.Oni si pak s Moravcem,Tvarůžkovo,168 , Světlanou a správaři poradí.

va45 ( 22. prosince 2017 10:35 )

IDIOTE už jsi se vykecal?Zeman měl Sobotky vzít tou holí přímo přes hrb aby se vzpamatoval.

satanas ( 21. prosince 2017 18:11 )

10 politologu? Kdepak, porad ty ctyri , porad ty stejny, Hawloidni!

bb88 ( 21. prosince 2017 16:08 )

Vytáhni ruku z trenýrek a začni uvažovat mozkem, pokud ti ho do palice ten nejvyšší strčil.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa