Kvůli židovské krvi čelí Herman urážkám. Vzpomněl masakr příbuzných i strýce Bradyho

Oba mají židovské kořeny, i proto se potkali při debatě „Žid a zdráv“ v kavárně Veletržního paláce. Michael Žantovský – v současnosti ředitel Knihovny Václava Havla, dříve Havlův poradce, působil coby velvyslanec v USA, Velké Británii, ale také právě Izraeli.

Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) je sice původem katolický kněz (dnes již laicizovaný), ale jeho strýc Jiří Brady prošel kvůli svému původu Terezínem i Osvětimí. Brady nacistickou mašinerii přežil a v únoru 2018 oslaví devadesátiny. Jeho sestra Hana nikoli. A podobný osud potkal i další členy Hermanovy rodiny.

Urážky kvůli židovským kořenům

Někdejší kněz a tajemník kardinála Miloslava Vlka Herman nevidí problém mezi židovstvím a křesťanstvím. „Judaismus a křesťanství jsou pouze dvě etapy téže duchovní cesty,“ míní. Podle Hermana to dobře vystihl Jan Pavel II. tím, že židé jsou staršími bratry křesťanů.

Vyprávění Hermana o strastech jeho rodiny v publiku poslouchala i jeho matka. A řeč byla právě i o židovských kořenech Hermana. „Byl to jeden z velmi důležitých momentů takové té vysoké školy života, kterou jsem mohl doma studovat, protože řada mých blízkých příbuzných nepřežila tzv. konečné řešení židovské otázky. Včetně mého dědečka, tatínka zde přítomné maminky, který zemřel 7. dubna 1945 v Mauthausenu. A třeba sestřička zmíněného strýce Jiřího (Bradyho) zemřela v 13 letech v plynové komoře v Osvětimi,“ vzpomněl svou rodinu Daniel Herman a dodal, že v Osvětimi nacisté zabili i bratra jeho dědy, další z bratrů pak zemřel v Dachau.

Svého času působil Herman i coby šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Na svou židovskou krev je pyšný. „Jsem hrdý na to, že v mých žilách koluje část krve židovského národa,“ upozorňuje Herman, který i dnes nosí v peněžence jeden šekel – izraelskou měnu. Právě kvůli svým židovským kořenům však čelí i dnes různým narážkám, připustil Herman.

S rasismem a antisemitismem v české společnosti je prý konfrontován prostřednictvím sociálních sítí dnes a denně. „Různé liebesbriefy, které mi posílají v uvozovkách mí ideoví přátelé, jsou opravdu někdy podivuhodné. Teď v posledních měsících se to orientuje hodně, soustřeďuje kolem letského areálu a samozřejmě i kolem mého židovského původu,“ podotkl exministr s tím, že česká společnost ve srovnání s jinými regiony na tom není zase tak špatně.

Výkupu vepřína v Letech si Herman váží

Herman však vnímá jisté zárodky netolerance. „Vidíme, že jisté politické subjekty si na tom založily předvolební kampaň a bohužel je nemůžeme nazvat neúspěšnými. Z toho mám jistou míru obavy,“ podotkl. Váží si přitom, že se za jeho působení podařilo dotáhnout do konce výkup areálu vepřína v Letech – místa, kde stál romský koncentrační tábor.

„Jeden z potomků vězňů mi řekl: Víte, kdyby se to týkalo kohokoliv jiného než nás – myšleno Romů – tak by to tady už dávno nebylo. A to myslím, že řekl velkou pravdu,“ říká Herman.

Žantovský přitakával, že právě Romové jsou terčem rasismu nadále nejčastěji. Neodpustil si však jednu glosu. „Co jsme to za xenofobní a rasistickou zemi, když u nás může být premiér slovenský východniar a předsedou rasistické strany japonský Korejec narozený v Tokiu,“ rýpl si Žantovský do Andreje Babiše (ANO) s Tomiem Okamurou.

Český antisemitismus podle něj existoval odedávna. Sto, sto padesát let však již není tak agresivní, projevuje se však někdy v podobě verbálního antisemitismu, který se „v příznivých podmínkách může zvrhnout v něco daleko horšího,“ uvedl Žantovský.

On sám pochází z rodiny, kde jeho matku Hanu (rozenou Eislerovou) pronásledovali nacisté právě za její židovský původ. „Pro mámu to bylo takové trauma, že nám o tom vlastně vůbec nic neřekla,“ uvedl Žantovský, který tak k poznání svých kořenů musel dojít sám. A také prostřednictvím svého otce, který přitom neměl s židovskou obcí nic společného.  

Žantovský: V parlamentu nesedí 90 procent zločinců

K debatě přitom došlo v den 6. výročí od úmrtí Václava Havla, ke kterému měli oba blízko, i když každý svým způsobem. Když byl Herman Vlkovým tajemníkem, chodíval Havel v čase předvánočním na Pražské arcibiskupství, vzpomínal exministr.

V reakci na výsledek voleb, při kterých se nedostal do Poslanecké sněmovny, Herman pokorně uvedl, že spíš než kritizovat po volbách úspěšné, by se měli ti neúspěšní – mezi něž počítá i sebe – zamyslet, proč neuspěli. Někteří lidé v české politice podle něj neukázali vždy pozitivní stránky a zapomněli na službu lidem. „Krást se nemá. Krást se nemá v německém supermarketu, krást se nemá v politice, krást se nemá kdekoliv jinde. To je základní věc,“ vzkázal Herman, který je však stále přesvědčený, že „politika se dá dělat čistě, dá se dělat poctivě“.

Stát uzavřel kupní smlouvu s majitelem vepřína v Letech. Zaplatí za něj 450 milionů

Jeho osobní zkušenost spočívá v tom, že kdo je slušný v osobním životě, bude slušný v politice. Kdo slušný není, projeví se to u něj v politice o to víc. „Volme slušné lidi, protože pak i velmi pravděpodobně bude společnost slušnější,“ vyzval exministr, který se chystá v příštím roce kandidovat do Senátu.

Podle Žantovského však dnes roste počet křesel pro nesystémové strany – a zdaleka nejen u nás. V čem vidí příčinu? „Většina lidí má pocit, že na ně politici zapomněli, že už se o ně nestarají,“ míní Žantovský. „V parlamentu nesedí 90 procent zločinců,“ upozornil však také.

Společnost je navíc do jisté míry rozdělena. „Představa pražské kavárny je samozřejmě karikatura, ale jako každá karikatura má do jisté míry reálný základ,“ podotkl Žantovský.