Pracovat nebudou, dostanou ale 142 tisíc: Poslanci plánují skončit, výplata je ale nemine
Za pár hodin v práci odměna 142 tisíc? Tak to je možné asi jen ve Sněmovně. Noví poslanci, kteří jsou zároveň hejtmany a mandátu se proto vzdají, získají totiž první plat 71 tisíc a stejně vysoké odstupné. Za sebou přitom mají zatím jen složení poslaneckého slibu a debatu o složení výborů. Proč teď do Sněmovny vůbec nastoupili, když už předem avizovali, že se funkce poslance vzdají?
Odchod z Poslanecké sněmovny ohlásili ještě před konáním ustavující schůze. Přesto se prvního zasedání poslanců zúčastnili. Řeč je o hejtmanovi libereckého kraje Martinu Půtovi (STAN) a šéfce Středočeského kraje Jaroslavě Pokorné Jermanové (ANO).
Rezignace po zvolení předsedy Sněmovny
„Během pár dní poslankyní nebudu, rozhodla jsem se mandát nepřijmout, přestože jsem dostala obrovskou podporu. Důvodem je to, že kraj je pro mě priorita,“ řekla hejtmanka na konci října na Žofínském fóru věnovaném cestovnímu ruchu ve Středočeském kraji.
Od té doby ovšem uplynuly už tři týdny a Jermanová i přesto poslankyní je a v pondělí řekla na ustavující schůzi „slibuji“, čímž mandát přijala.
„Mandát bych musela složit notářským zápisem, protože jinak jsem to udělat nemohla před ustavením Sněmovny, ale tento notářský zápis jde až k rukám nového předsedy, tudíž by měl klub o hlas méně,“ řekla důvody svého rozhodnutí Blesk.cz Jermanová.
Ve středu ale ještě ve Sněmovně bude. I když nejspíš naposledy. „Jakmile bude ve středu zvolený předseda Poslanecké sněmovny, tak na svůj mandát rezignuji,“ dodala středočeská hejtmanka.
Stejně ohlásil odchod ze Sněmovny také liberecký hejtman Martin Půta. 6. listopadu ale na tiskové konferenci na krajském úřadu oznámil, že na mandát rezignuje až po ustavující schůzi Sněmovny.
„Ve chvíli, kdy bude zvolen předseda Poslanecké sněmovny, tak se vzdám poslaneckého mandátu ve prospěch svého náhradníka,“ řekl Půta, který kandidoval za hnutí STAN na Liberecku na posledním místě kandidátky. „Moje kandidatura z posledního místo byla vyslovením důvěry a podpory samostatného projektu Starostů a nezávislých. Považuji tedy vzdání se mandátu za dodržení slibu a svého slova,“ doplnil.
Mandátu se podle svých slov Půta zbavuje mimo jiné také proto, aby prý nevzniklo podezření, že se za poslaneckou imunitu schovává před trestním stíháním, kterému čelí už tři roky.
Slib podle informací Blesk.cz složil mimo jiné proto, aby mohl své rozhodnutí oznámit také veřejně na půdě Poslanecké sněmovny a mohl tak tedy předstoupit i před ostatními kolegy. Dá se tedy předpokládat, že i Půta, podobně jako Jermanová, rezignuje ve středu.
O zániku mandátu poslance hovoří § 6 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny:
Mandát poslance zaniká:
a) odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období Sněmovny,
c) prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny,
d) okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance,
e) rozpuštěním Sněmovny,
f) okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.
Mandát poslance vzniká zvolením – tedy všech 200 zákonodárců jsou poslanci od 21. října. To se týkalo také Petra Bendla z ODS, který ovšem do Sněmovny ani nenastoupil, protože NSS v neděli na poslední chvíli rozhodl, že se po přepočítání hlasů stal poslancem místo Bendla Martin Kupka.
Jenže stejně jako Půta nebo Jermanová bude mít i Bendl nárok na jeden plat a k tomu dostane i jednoměsíční odchodné v té samé výši. V přepočtu to znamená, že si přijdou za pár hodin práce na zhruba 142 tisíc korun.
Babiš udělil výjimku
Vybrat si, jestli zůstanou hejtmanem, nebo poslancem, musejí všichni politici s oběma funkcemi z hnutí ANO. Není ale jasné, kdo bude Jermanovou následovat. Hejtmanka Karlovarského kraje a šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová zatím rozhodnutá není.
„Paní hejtmanka vybere jednu z funkcí, kumulace nepřichází v úvahu. O tom, kterou zvolila, bude všechny informovat,“ řekla Blesk.cz mluvčí karlovarského kraje Jana Pavlíková. Důvod, proč hejtmanka váhá, může být podle informací Blesk.cz kvůli tomu, že s ní Andrej Babiš počítá do své vlády na post ministryně vnitra, kde byla dřív jako náměstkyně. Pokud by se tak opravdu stalo, je jasné, že se vzdá funkce hejtmanky.
Hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk – blízký spolupracovník předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, zas nevidí důvod, proč by nemohl pokračovat v obou funkcích, které se podle jeho slov „vzájemně doplňují“.
Jediný ze čtveřice hejtmanů, kteří jsou zároveň i poslanci, který si může ponechat obě funkce, je šéf Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. S Andrejem Babišem totiž uzavřel dohodu.
„Nechci popisovat detaily mého rozhovoru s panem Babišem, ale ačkoli se mu mé dvě funkce nelíbí, tak jsme se domluvili na tom, že to zkusíme a uvidíme. Kdybych to nezvládal, vzdám se poslaneckého mandátu,“ přiblížil Vondrák jednání se stranickým šéfem Babišem pro iDnes.cz.
*** zlodějský.